Barva mého dneška

G. Davis

Některé pocity nemají jméno,
můj milý malíři.
 
Například ten dnešní,
provoněný horkou čokoládou tak nekřesťansky hořkou,
až vše ostatní chutná sladce,
chvějící se tolika obavami z budoucnosti,
až se ty obavy lekly jedna druhé a zmizely v jistotě těšení se na zítřek,
omytý takovým proudem přirozenosti,
až nezůstala ani slza slané vody na patetické dojetí,
obarvený takovou pestrostí tvých obrazů na zdech,
až mi je jasně bíle.
A trochu růžově, ano, jistě.
Některé pocity nemají jméno,
protože ho nepotřebují. 
Ale kdybys potřeboval jméno pro můj jasný nehybný spokojený pocit,
říkej mu třeba leknínová běloba s kapkou mateřské růžové,
můj milý malíři.