Národe český - měl by ses léčit!

Českými médii včera proběhla vlna zpráv o hledání nového eurokomisaře. Nově se předsedové nejsilnějších stran dohodli na jménu současného premiéra Jana Fischera, ten však nabídku odmítl. Dále chce vykonávat post předsedy vlády a dovést zemi k jarním volbám do poslanecké sněmovny.  Do hry o post eurokomisaře se vrací Jan Švejnar jakožto jediný kandidát bez stranického průkazu. Vzhledem k tomu, že strany blokují kandidáty protistran právě z důvodu jejich stranické příslušnosti, vidí právě v tomto Jan Švejnar svou výhodu. O své kandidatuře se opět snaží jednat s šéfy politických stran... Až na pozoruhodnou snahu dvou nejsilnějších stran vyměnit předsedu fungující vlády a tím i celou vládu, jsem na proběhnuvších informacích neviděl nic znepokojivého.

Jenže něco znepokojivého nakonec přeci jen vyvřelo na povrch - jako hnis ze zaníceného místa a to místo - dámy a pánové - vyžaduje akutní léčbu!

Jak jsem již napsal, na proběhnuvších informacích o výběru eurokomisaře jsem nespatřoval nic znepokojivého a dále jsem se tímto tématem nechtěl zaobírat. Poté ale, poměrně náhodou, jsem na serveru aktualne.cz narazil na článek taktéž pojednávájící o návratu Jana Švejnara do hry o eurokomisaře. Titulek článku zněl: "Švejnar:Třeba vezme ODS rozum do hrsti a budu komisař." Jan Švejnar je znám svým asertivním sebevědomým vystupováním, kterému se naučil v Americe a které je těžko stravitelné pro některé české občany. Přesto, takové tvrzení, jaké bylo uvedeno v titulku článku, mi připadalo spíše už drzé. Na článek jsem tedy kliknul, abych se dozvěděl celou pravdu.

Po přečtení krátkého rozhovoru jsem pochopil, že titulek k článku je pouhá bulvární zkratka, dosti překrucující původně řečené:
"Dovedu si představit, že v situaci, kdy by ODS nemohla protlačit svého vlastního kandidáta, tak že pak vezmou rozum do hrsti. Měli by přemýšlet nad člověkem, který je schopen sjednotit široké politické spektrum, což jsem prokázal právě při prezidentské volbě."
Čímž chtěl pan Švejnar především říct, že by ODS měla vzít rozum do hrsti a nesnažit se prosadit neprosaditelné.

Pravda, nebýt takového titulku, ani já bych na článek nekliknul. Velký zájem o toto téma jsem nejevil - sice Janu Švejnarovi fandím, ale nevěřím, že se pro něj političtí lídři rozhodnou. Takže z tohoto pohledu zaslouží výběr titulku absolutorium - nalákal i ty, kteří se o dané téma nezajímali nikterak významně. Za to ať paní autorku ale chválí její šéf, mě se tyto titulky s překrouceným zněním, které mají vyvolávat emoce, nelíbí. V tomto případě byly vyvolány přímo kolosální emoce, jak jsem zjistil při přechodu do diskuze. Problém s daným titulkem, či všeobecně s bulvarizací médií byl nicotné nic s porovnáním s tím, co se odehrávalo v diskuzi pod článkem.

Mě titulek vyprovokoval k přečtení celého článku z důvodu, abych se dozvěděl, jestli Jan Švejnar opravdu něco takového pronesl. Většinu diskutujících zřejmě ale titulek vyprovokoval k tomu, aby si na pana Švejnara pořádně zanadávali. Myslel jsem, že z anonymních diskuzí už jsem zvyklý na ledacos, ale tolik odpudivé zášti koncentrované v nechutných urážkách jsem ještě nezažil.

To 'nejlepší' z diskuze:
"Nehorázné drzosti emigranta Švejnara se snad nevyrovná ani hitlerovo tvrzení o jeho vyvolenosti prozřetelností."
...
"Dejte mu konečně funkci.Žebrákovi.Je už trapný a vlezlý."
...
"Táhni zpátky do prérie, ty "profesore"."
...
"dejte už mu konečně nějaké to koryto, jemu je jedno, jaké to bude, hlavně hodně plné."
...
"Tento karierista je slušný člověk? Soudruh Hitler byl celkem také slušný člověk. "

Takové přízemní urážky si profesor prestižní americké univerzity opravdu nezaslouží. O to víc je smutné, že je mu takto spíláno v jeho rodné zemi

Avšak, analýza žumpovité anonymní diskuze není smyslem tohoto článku. To, co mě šokovalo nejvíce byl podtext všech těch urážek.

Čechům obecně nevoní onen americký sebevědomý přístup, což se projevuje např. u televizních soutěží, kde lidé svými hlasy posílají soutěžící do dalších kol. Jakmile někdo projeví trochu, byť naprosto zdravého, sebevědomí, okamžitě se může se soutěží loučit a vítězem se pak stavá nenápadný skromný tichošlápek. Proto má možná momentálně největší šance stát se eurokomisařem nevýrazný Vladimír Špidla, který je za svou nenápadnost u veřejnosti oblíbený.
Co je ale horší! Češi nesnáší své krajany, kteří uspěli v zahraničí a teď se vracejí zpět do vlasti. Spílali jsme Kaplickému, spíláme teď Švejnarovi. Zžírá nás nenávist, která vyvěrá z pocitu, že tito navrátilci nás chtějí nějak poučovat, co je správně a co ne. Nikdy jsem neměl pocit, že by nás tito navrátilci chtěli nějak z patra poučovat, ale i kdyby! Co nám na tom tak vadí? To jsme tak zakomplexovaní, že nedokážeme vyslechnout názor z venčí? Plácáme se ve své malosti, byť se v ní neutopíme!
Místo toho, aby jsme byli hrdí na lidi, kteří se dokázali prosadit na zapádě, kde je mnohem větší konkurence a jednotlivé obory tam dosahují mnohem vyšší prestiže, díváme se na tyto lidi přes prsty podle jakési Husákovské logiky jako na nezvané imperialisty. 20 let po pádu komunismu...
Místo toho, aby jsme vítali lidi, kteří neprošli zdejším zkorumpovaným rybníčkem, posíláme je zpět se vzkazem: "Máme tu svinčík, ale je náš a ty nám do něj nekecej!"

Národe Český - měl by ses léčit! Toto je vážná diagnóza! Malost nepřerosteš nenávistí.

------------------------------------
Článek ze serveru aktualne.cz:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby-2009/lide/clanek.phtml?id=652297

Mimochodem, na portálu idnes.cz panovala v diskuzi pod obdobným článkem taktéž obdobná nenávistná atmosféra a podobné názory jsem osobně vyslechl i od lidí, které jinak považuji za inteligentní a rozumné.