Paní v kočáře aneb nyní trocha pozie

Dosud byly moje příspěvky jen v podobě příběhů. Takže trocha poezie určitě nezaškodí.

Viděl jí do tváře, v očích měla jas, ta smutná paní v kočáře, kdy uvidí ji zas? Byla jak smutné zjevení, co zjevuje se za soumraku, a černé koňské spřežení, ji unášelo v mračnech prachu. Ucítil snad záchvěv strachu? když dusot kopyt mizel v dáli, o paní v šatech barvy nachu, o její oči, co nocí plály.