Když musíš odejít....

Dívala se do jeho očí a snažila se v nich najít alespoň trochu pochopení. Nikde nic. Jen čirý smutek,jenž se odrážel v mnohem větší míře v těch jejích. Už to nemohla dál vydržet. Obrátila se a věděla, že tentokrát odchází doopravdy........

Čas jako by se v té chvíli zastavil a ona měla pocit, že se dívá na spomalený, černobílý film. Bohužel v něm hrála hlavní roli a on s ní. Stála před ním a přála si, aby to byl jen sen, ze kterého se druhý den probudí. Dokonce se štípla do paže, ale bolest ji utvrdila v tom, že je to krutá realita a že to, co slyší, on opravdu říká........... Déšť bubnoval v neměnném rytmu do okenního skla. Dívala se, jak kapky deště dopadají na okno auta. V té chvíli zatoužila nesedět uvnitř, ale vznášet se, jako jedna z těch dešťových kapek. Být daleko od všech a od všeho. Na pár vteřin uniknout té bolesti, která jí rozedírala nitro a pronikala hluboko do srdce. Tu bolest způsobovala slova, která byla adresovaná jí. Jenže se bránila přijmout jejich význam."To nemůže myslet vážně, nemůže mě opustit" křičelo to vní. Stal se jedním z mála lidí, kvůli kterým jí došla řeč a ona oněměla. Jen se dívala a přála si, aby změnil svůj postoj k ní............... Běžela. Kolem ní se rozprostírala tma a déšť jí v provazech vody smáčel vlasy a oblečení. Na tom jí ale pramálo záleželo. Vnímala jen tlukot srdce, které bylo na poplach a zvuk vlastních kroků dopadajících na asfaltovou silnici. "Běžet a nezastavit se" ta jediná myšlenka jí proudila hlavou než padla vyčerpáním na smáčenou zem............... Zdál se jí sen. Bylo léto a oni byli spolu. Slunce hřálo, on se smál - nejspíš nějaké historce či vtipu. Měla pocit, že jí svět leží u nohou a měla všechno, co vždycky chtěla. V jeho přítomnosti žila. Probudil ji chlad, který jí prostupoval promáčeným oblečením a zakousl se jí hluboko do srdce. Cítila se prázdná, plná smutku a zmařených nadějí. Všude bylo ticho, v dálce uslyšela zvuk motoru auta. Silnice byla nedaleko. Nechala zavřené oči a přála si nic necítit. Poslední myšlenka patřila jemu. "Vrať se".........ale nikdo nepřišel........

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Martina Pinkasová | pondělí 4.6.2012 17:32 | karma článku: 8,11 | přečteno: 720x
  • Další články autora

Martina Pinkasová

Mám doma živý budíček

24.3.2021 v 17:53 | Karma: 12,18

Martina Pinkasová

Ranní vstávání

30.4.2019 v 13:28 | Karma: 10,79

Martina Pinkasová

Kulička šedivých chlupů

30.4.2019 v 12:23 | Karma: 13,44

Martina Pinkasová

Fenomén single

3.3.2017 v 14:54 | Karma: 16,29

Martina Pinkasová

Děti bez hranic

16.2.2017 v 12:42 | Karma: 21,54