Přečetl jsem si v internetovém Týdnu komentář Martina Fendrycha, týkající se nedávného zažehnání vládní krize. Doslova tam dští oheň a síru na naše vrcholné politiky, kteří byli v kritické patové situaci vládní koalice pozváni na Hrad k společnému jednání, jež moderoval president Klaus. Po tomto setkání však médiím a veřejnosti nepředložili žádný papír s obsahem svého ujednání. Ta hanebnost: uzavřeli tajnou dohodu!
Martin Fendrych se hněvá: „Proč se do věci vložil Klaus? V neděli se zastal Pavla Drobila, v jehož resortu se chystalo tunelování ve prospěch ODS. Zřejmě je pro něj nepřijatelné, aby nějaká vláda padla jen kvůli vykrádání státních peněz. Jeho pozvání na Hrad a upečení tajné dohody můžeme chápat jako "návrat Klause do ODS“. Vypadá to, že modrou stranu, kterou kdysi založil, zachránil. (Jako všecko v české politice ani toto není pravda. Dá se předpokládat, že i bez Klause by Věci veřejné hlasovaly proti vyslovení nedůvěry, že by se nevzdaly vlády a ministerských postů. Moc a výsluní jim příliš zachutnaly.) Petr Nečas, namočený do maléru s černými penězi pro ODS, premiér, který nepomohl vysokému státnímu úředníkovi bránit okrádání státu, se ukázal jako slabý šéf země i strany. Slabý proti korupci, slabý na své ministry, slabý při jednání s koaličními kolegy. Klaus to vzal na Hradě za něj. Nečas je teď podobně formální předseda ODS, jako je John formální vůdce Věcí veřejných.“
Docela jinak hodnotí celou situaci v Parlamentních listech presidentův muž Petr Hájek: „Kdo by to měl udělat jiný, než prezident republiky, k němuž navíc má většina lídrů současné koalice důvěru? Pokud někdo zvítězil, pak zdravý rozum a vědomí odpovědnosti," komentuje Hájek narážky na Klause jako současného faktického šéfa kabinetu. „Jednali spolu jako dospělí lidé se vzájemným respektem a výsledek se dostavil. Chápu, že to někomu neudělalo radost, ale občas je nutné spolknout i pozitivní zprávy z české politiky," uvedl pro ParlamentníListy.cz Hájek. Prezidentův muž připouští, že jednání mezi koaličními špičkami s prezidentem v roli moderátora bylo napjaté. Petr Nečas ale podle něj není tím, kdo musel pod Klausovou taktovkou vyklidit v mnoha oblastech pozice rozhněvaným zástupcům Věcí Veřejných.
„Spekulace o tom, že nejvíce musel ustoupit premiér, jsou směšné. Petr Nečas naopak projevil během dlouhého a vypjatého jednání klid a racionalitu s vědomím, že největší díl odpovědnosti za vládu nese on. To ho v mých očích spíše zdobí, než dehonestuje, jak by si mnozí novináři přáli. Vnitřní síla se projevuje jinak než hlasitým křikem a hysterií. Nevyhrál nikdo, nikdo nebyl oslaben. Až se vše uklidní, všichni zjistíme, že vláda naopak vyšla z této krize důvěry posílena," soudí Hájek.
Je to až legrační, jak protikladně celou situaci hodnotí tito dva muži, vlastní profesí žurnalisté (byť P. Hájek nyní vykonává fukci zástupce vedoucího kanceláře presidenta Klause), kteří se ocitli na opačných stranách názorové barikády. V celém tom mediálním randálu však téměř zanikly dva významné výstupy z tohoto jednání. Prvním je rezignace policejního prezidenta Oldřicha Martinů (podle M. Fendrycha prý Martinů není žádný šéf policie, ale Nečasův a zřejmě i Langerův podržtaška), druhým, velmi pozitivním, náznak návratu Libora Michálka do funkce ředitele Státního fondu životního prostředí. Z té druhé zprávy mám velikou radost a vnímám to i jako vyslyšení mnoha modliteb.
Přiznám se, že mám velmi daleko do sfér vrcholné politiky a - upřímně - vlastně bych ani nikdy nestál o to, tam proniknout. Nevidím do zákulisí, nemám interní informace - nejsem proto schopen posoudit, která strana tohoto sporu má blíže k čestnému a poctivému jednání. Přesto existuje jeden prostředek, který každému člověku umožňuje udělat si věrohodný obraz o jakémkoli dění a činnosti - tento prostředek je možno nalézt v Bibli, v Novém zákoně: je to výrok Ježíše Krista: (Matouš 12:33) „Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.“ Počkejme tedy, jaké ovoce tato dohoda přinese a nesuďme předčasně.
Ještě jedna věc mne v tom mediálním hluku zarazila – to, jak je dnes rozšířené i v novinářské obci mluvit velmi negativně, pejorativně a urážlivě o hlavě státu. To je jednání a mluvení zcela proti Božím principům – a nemůže přinést požehnání – dobře ukázáno to je na příběhu zlého krále Saula a Davida. David byl Saulem pronásledován a žil ve vyhnanství. Měl několikrát možnost Saula zabít, ale neudělal to. Jedna z těch možností měla humorný podtext: Saul vstoupil během pronásledování Davida do jeskyně, aby vykonal potřebu. V odlehlém koutu jeskyně se však skrýval David se svými muži: Tu Davidovi jeho muži řekli: „Toto je den, o němž ti Hospodin řekl: ‚Vydám ti do rukou tvého nepřítele.‘ Můžeš s ním naložit, jak se ti zlíbí.“ David se přikradl a odřízl cíp Saulova pláště. Ale pro to odříznutí cípu Saulova pláště si David potom dělal výčitky. Svým mužům řekl: „Chraň mě Hospodin, abych se dopustil něčeho takového na svém pánu, na Hospodinově pomazaném, a vztáhl na něho ruku. Je to přece Hospodinův pomazaný!“ Těmi slovy David své muže zarazil a nedovolil jim povstat proti Saulovi.
President Klaus se tedy někomu může zdát špatným presidentem a může mít ke svému názoru spoustu dobrých důvodů. Přesto to nikoho neopravňuje se chovat vůči němu hulvátsky a vulgárně – i on je „hlava pomazaná“ - a navíc – urážím-li hlavu svého státu, své země, svého národu, urážím v něm i sám sebe.
