Kam dosáhne lhostejnost ..

Lhostejnost je někdy velký prevít, někdy ale počátek nové cesty. Chtěl jsem o ní psát obecně, ale to nejde. Proto se soustředím jen na tu svoji a jen v určitém čase. Já přece nemohu vědět, jak je Kalouskovi lhostejný Nečas, když právě jemu nějaký přiblblý novinář nenapadnutelně zkroutí slova tak, aby oba současní politici vypadali jako idioti, kteří piklí tak odporně, aby se občan měl co nejhůř.

Novinářská potažmo mediokratická angažovanost nemá vytvářet lhostejnost, protože bychom se u zpráv či komentářů unudili. Proto ti správně proškolení mediátoři slovy bodají do momentálně skryté labilní psychiky posluchačů a diváků a dráždí je skrze pozvaného hosta ve studiu. Když Petru Kvitovou po výhře ve Wimbledonu všichni právem obdivovali jak je nezlomná, psychicky odolná, příjemná, tvrdě útočící a hlavně necelebritní, tak moderátorka Drtinová svému hostu spotrovnímu komentátorovi neustále podsouvala, aby se už konečně vymáčkl, kdy se z ní ta celebrita na prachy stane.

Já jsem svoji lhostejnost k dění u nás porušil poprvé v osmašedesátém roce, kdy se v mém rodném městě začali přesouvat ruští vojáci ve vojenských náklaďácích a na zdech se objevily nápisy "Jdi domů Ivane". Jako malej kluk jsem pomáhal pouze kolportací zakázaných nově vzniklých novinových plátků s pravdivými informacemi. A jako malý byznysman zase vydělával na jejich prodeji. Můj zájem o západní svět přes muziku a totální odpor k idiotickému komoušství mého otce bylo správné zahození lhostejnosti.

Svobodným rozhodnutím a porušením lhostejnosti k určité věci či životní situaci vždycky o něco zase přijdete. Moje planoucí oči toužící po svobodě udusila tehdejší doba formou zvráceného chování otce založené na kolektivizmu, hledání třídního nepřítele mezi příbuznými a rozdáním určité části věcí některým soudruhům v té rudé armádě. Jako kluk jsem tak kromě jiného přišel i o krásného modrého Favorita s berany od babičky kulačky, odjel někam do Gruzie. Jako vzpouzející se hipík s dlouhými vlasy jsem našel jinou životní cestu v době husákova totalitarismu a toho otce zlhostejnil. Moje děti dobrovolně nepoznal a já nevím, kde je jeho urna.

Více jak dvacetiletá svoboda mi proto není lhostejná. Lhostejní jsou mi všichni ti, kteří v současné době křičí, jak jsou Češi odporní, protože si nedokážou vládnout tak solidárně jako před revolucí, nezabránili rozkradení země a mají vlády se štítem antikorupce, za kterou se ale schovávají mafiánští kmotři hrnoucí miliardy do pokladen všech politických stran v parlamentu.

Ekonomicky a mravně společensky jsme se nemohli dostat jinam než jsme nyní, kvůli neexistenci soukromých vlastníků všech výrobních a kapitálových forem vlastnictví před dvaceti lety. Záleželo jen na rychlosti a formě, jak udělat z uvařeného socialistického mozečku zpět normální kapitalistický vejce a mozek, který umí myslet. Že nemyslí tak , jak si každý z nás přál a stále přeje je dané nejen vznikem vnitřní struktury s mafiány, ale i zásahem globálního kapitálu formou bank a fondů, se kterým jsou spojena další nebezpečí pro malé země.

V současné době by část kolektivisticky zaměřených marxistických plánovačů sociální rovnosti měla nejraději loutkovou česko-bruselskou vládu s enormě spokojeným voličem konzumně zadluženým do pátého kolena. Kdybych byl zaměstnancem jakéhokoli přebujelého státního úřadu s pravomocí rozmazávání hoven po hlavách ostatních občanů, choval bych se za ty jeho prachy asi stejně, protože jak lépe mohu zajistit sociální pohodu ve své rodině, že?

Lhostejná mi není demokratická společnost, která je skutečná teprve tehdy, když je vedena skutečně nezávislými občany. V tom je ten problém, protože každý z nás má o dosažení té nezávislosti jinou představu. Ty představy se částečně spojují na společném pískovišti jednotlivých stran při uplácávání hradů a báboviček při volbách a při rozkopávání těch cizích, jinou stranou uplácaných. Při těch hrách je dovoleno vše. Nechutný výsledek je chytrou rétorikou změněn na geniální dopad. To je markantní v naší justici.

Není mi lhostejné, že jsem obdržel nechutnou nadávku OSVČ již před dvaceti lety a od státu nikdy nic nedostal, proto nemohu být nezávislý jako zaměstnanec přebujelého státního úřadu se smradlavýma rukama, nebo vesnický zloděj se šedým kšeftem.