Zelení si na včerejší republikové radě uložili zhodnocení plnění vlastního programového prohlášení. Asi mají proč. Nechtěl jsem před tímto jednáním se k činnosti Strany zelených vyjadřovat, abych nebyl napaden, jako již dvakrát před tím, že se pletu do vnitrostranických záležitostí s cílem ovlivnit dění v této straně. Dnes, tedy po dni tohoto slovutného jednání, již mohu být napaden pouze z neobjektivity. Abych eliminoval i tuto kritiku, dopředu uvádím, že jsem si vědom toho, že hodnocení plnění volebního programu vládní strany nelze provádět průběžně porovnáním s činností vlády, protože vždy vznikne námitka, že to co zatím není splněno, vláda ještě může splnit. Z tohoto pohledu tedy lze takové hodnocení provést až ke konci celého funkčního období vlády, nikoliv v jeho první polovině. Je však možné porovnat volební program dané vládní strany s programovým prohlášením vlády, se schválenými vládními návrhy a odmítnutými návrhy opozice.
Výmluvné je především porovnání schválené vládní reformy veřejných financí a volebního programu Strany zelených. Ta neměla v programu ani zmínku o rovné dani, zvýšení nákladů plátců hypoték, snižování daně z příjmů právnických osob, zvyšování snížené sazby DPH, zrušení automatické valorizace životního minima a sociálních dávek, zúžení okruhu příjemců a snížení sociálního příspěvku, zúžení okruhu příjemců a snížení přídavku na dítě, snížení rodičovského příspěvku (SZ chtěla naopak příspěvek na nájemné), zrušení příspěvku na školní pomůcky, výrazném omezení okruhu příjemců pohřebného, třídenní karenční době nemocenského pojištění, poklesu reálných platů zaměstnanců státních orgánů a zavedení poplatků za návštěvu lékaře. Ve volebním programu SZ odmítala zrušení společného zdanění manželů, naopak jej chtěla rozšířit na nesezdané rodičovské páry. Podle programu SZ nesmí narození dítěte automaticky znamenat pokles životního standardu. Reforma veřejných financí však znamená (i v souladu s četnými vyjádřeními ministra práce a sociálních věcí Nečase) pravý opak.
Vlajkovou lodí zelených je samozřejmě životní prostředí. Z programových priorit Strany zelených v této oblasti lze vyzdvihnout především ekologickou daňovou reformu. Ve vztahu k ekologické daňové reformě však byla pouze naplněna příslušná směrnice, která zavádí nepatrné zdanění fosilních paliv a elektřiny a kterou je i tak ČR povinna realizovat k 1. 1. 2008. Zdanění paliv a energie podle této směrnice však v žádném případě není ekologická daňová reforma (i když je to jako ekologická daňová reforma prezentováno). Navíc podle usnesení vlády z 23. 5. nebude to etapa reformy výnosově neutrální, ačkoliv výnosovou neutralitu od 1. 1. 2008 slibovalo dokonce i programové prohlášení vlády. Další etapa, která by již měla být skutečnou ekologickou daňovou reformou, má být dle schváleného vládního harmonogramu realizována v roce 2010. Tento vládní harmonogram je však nereálný, protože reforma znamenající patrné zvýšení daní z paliv a energie by podle něj měla začít platit v roce parlamentních voleb. Těžko ale lze předpokládat, že vláda těsně před volbami zvýší daně (i když by měly být plně kompenzovány snížením jiných plateb). Realizace skutečné ekologické daňové reformy v ČR se tedy vládou s účastí SZ v podstatě odkládá na neurčito.
Pokud jde o řešení ekologické újmy, byl návrh zákona o ekologické újmě schválen vládou, ale jeho konečná podoba je nejasná. Nelze tedy říci, nakolik bude odpovídat programu strany. Ale již z předloženého návrhu vyplývá, že stejně jako v předcházejícím případě nepustila ODS ministra Bursíka ani o píď dál, než je minimum požadované příslušnou evropskou směrnicí. Lze proto očekávat, že náklady za ekologickou újmu ponese především stát a podniky, coby reální znečišťovatelé, budou odpovídat maximálně za náhradu té újmy, kterou způsobí protiprávní činností. Navíc se zákon bude vztahovat výhradně na okruh podniků, který je vymezen směrnicí a který jako takový již je velmi nedostatečným kompromisem.
V oblasti úspor energie a obnovitelných zdrojů energie je programové prohlášení vlády dostatečně ambiciozní, praktická realizace však za ním mírně řečeno pokulhává. Ministerstvo průmyslu a obchodu omezilo objem prostředků na podporu úspor energie využívání obnovitelných zdrojů energie proti objemu předpokládanému vládou ČSSD na polovinu. Pravidla podpory úspor energie využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci programů MŽP ještě nejsou definitivní, podle dosavadního vývoje se však zdá, že nebudou realizovat ani jednu ze dvou priorit stanovených v programovém prohlášení vlády. Pokud jde o podporu využívání obnovitelných zdrojů v obytných budovách, narazí Bursík zřejmě na neochotu Evropské komise zařadit tuto problematiku do implementačního dokumentu příslušného operačního programu. A pokud jde o program podpory energeticky soběstačných obcí, ministerstvo samo (bez přispění EK) výrazně omezilo podporu projektům, které jsou schopny generovat zisk, což je pro program tohoto typu likvidační. Podporu obcím pro výrobu zelené elektřiny omezilo z možných 85% investičních nákladů na 20%, což je s ohledem na větší než desetiletou návratnost vlastních vložených prostředků pro drtivou většinu našich vesnic a měst nevyužitelné.
Ve vztahu k řešení budoucnosti výroby elektřiny je v programovém prohlášení uvedeno, že vláda nebude prosazovat plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků a že zůstanou zachovány územní limity těžby uhlí. To je plně v souladu s programem Strany zelených. Je však otázka, zda tato část programového prohlášení bude naplněna, protože ministr průmyslu a obchodu Říman neustále vyzývá k diskusi o těchto omezeních s podtextem jejich zrušení a na ČEZu se připravuje dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí při dostavbě dalších dvou bloků v Temelíně. Zatím nerealizovanou stěžejní prioritou programu zelených je snížení emisí skleníkových plynů o 50 % do roku 2050. ČSSD však navrhuje zákon, který by toto měl zajistit. Bude zajímavé sledovat postoj zelených poslanců k tomuto návrhu. Zcela nesplněny zřejmě zůstanou tyto další programové priority zeleného programu: odklon od ropy (důraz na alternativní paliva v dopravě), zákaz topení uhlím k roku 2010 a zákaz jízdy kamionů o víkendech. Nechme se překvapit.
Pro oblast školství měla Strana zelených v programu zachování vysokých škol bez školného. Také v programovém prohlášení vlády je uvedeno: „Vláda nezavede školné, ale otevře diskusi o větším zapojení soukromých zdrojů do financování vysokých škol, vědy a výzkumu.“ V rozporu s tím však MŠMT v Bílé knize ze září 2007 zvažuje vysokoškolské vzdělání zpoplatnit, i když ne přímo školným, ale odloženým splácením. SZ měla v programu též růst platů ve školství. Reforma veřejných financí zakotvila jen 1,5% růst platů při očekávané inflaci 4 – 5 %, což však znamená pokles reálných platů v celé státní správě, včetně školství. Ministryně Kuchtová navíc při jednání se školskými odbory odmítla požádat vládu o zvýšení prostředků na platy učitelů. Zelení měli ve svém programu zrušení přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. Vláda zřejmě nemá nic takového v úmyslu. Navíc ministryně Kuchtová prosadila odklad státních maturit, které jsou nezbytným krokem ke zrušení přijímacích zkoušek.
V oblasti zahraniční politiky SZ měla mimo jiné ve svém volebním programu podporu institucionálních změn obsažených ve Smlouvě o ústavě pro Evropu, podporu další politické integraci EU paralelně s jejím rozšiřováním, kritiku stávající jednostranné a sporné zahraniční politiky USA, požadavek prohloubení projektu evropské bezpečnosti a obranné politiky tak, aby se EU v bezpečnostní a obranné politice výrazněji řídila zájmy společné evropské zahraniční politiky a aby vystupovala sebevědoměji vůči USA a to i v rámci NATO. S těmito všemi požadavky je však současná zahraniční politika ČR v diametrálním rozporu. Zvláště pak v této souvislosti vyniká v podstatě trapná role ministra zahraničí nominovaného Stranou zelených, který ve skutečnosti nemá na zahraniční politiku ČR významnější vliv, protože zahraniční politiku ČR určuje a řídí vicepremiér Vondra. SZ tak sice řídí Ministerstvo zahraničí, na podstatné otázky zahraniční politiky ČR však nemá žádný vliv. Ačkoliv je tedy Strana zelených ve své podstatě strana nepochybně proevropská, tak tím, že se od ODS nechala odstavit do takovéto trapné role, nese velkou část zodpovědnosti za stávající chybnou a pro ČR škodlivou protievropskou a nekriticky proamerickou zahraniční politiku této vlády. Strana zelených měla v programu zvyšování výdajů na zahraniční rozvojovou pomoc z 0,11 % HDP v roce 2006 na 0,34 % HDP v roce 2010. Vzhledem k reformě veřejných financí bude tento slib těžko splněn. SZ neměla ve volebním programu souhlas s vybudováním amerického radaru na našem území. V této chvíli sice nelze říci, že SZ s vybudováním tohoto radaru souhlasí. Jelikož ale zatím není známo, že by předseda Bursík radar v ČR odmítl, nelze vyloučit, že SZ v zájmu svého vládního angažmá vybudování amerického radaru v ČR podpoří. Celkově lze říci, že v oblasti zahraniční politiky SZ ustoupila výměnou za vládní angažmá od prakticky všech svých podstatných slibů a toto by mělo být zdůrazňováno.
Pokud jde o požadavky na prohloubení přímé demokracie a zefektivnění veřejné správy, SZ měla ve svém volebním programu přijetí zákona o státní službě. Tento zákon však již dávno existuje, pouze se neustále odkládá jeho vstup v platnost. Nyní však ministr vnitra Langer navrhuje tento zákon úplně zrušit. SZ měla ve svém volebním programu prosazení zákonů o celostátním referendu a krajském referendu. V programovém prohlášení vlády však z toho zůstalo jen to, že „vláda podpoří možnosti vypsání všelidového referenda, a to vždy k předem jasně definovaným otázkám.“ Zelení také před volbami slibovali prosadit přímou volbu prezidenta. Dokonce podle svého programového prohlášení vláda „zahájí diskusi o změně Ústavy ČR tak, aby umožňovala přímou volbu prezidenta republiky“. Předseda vlády Topolánek však 26. 9. v Senátu přímou volbu odmítl. Zcela zapomenut je předvolební slib zelených o prosazování snížení věkové hranice pro volební právo na 16 let. Před volbami SZ slibovala omezení poslanecké imunity. Návrhy v tomto směru však Poslanecká sněmovna opakovaně zamítá.
K velkým předvolebním tématům SZ patřily například též úpravy systému ochrany spotřebitele a jeho zkvalitnění, širší pojetí rodiny (nejen manželská rodina) a regulace prostituce samostatným zákonem. Nic z toho se však zřejmě vláda (alespoň podle programového prohlášení) ze své vůle realizovat nechystá, maximálně se provádí pouze povinná transpozice evropských předpisů v těchto oblastech (například zákaz nekalých obchodních praktik). SZ měla v programu výslovnou a zásadní podporu svobodě slova a nezávislosti médií. Také programové prohlášení vlády uvádí, že „Vláda bude dbát na dodržování všech občanských svobod a práv. Svobodu slova považuje za základní předpoklad pro fungování demokratické společnosti a média vnímá jako součást kultury. Uvědomuje si nezastupitelnou roli nezávislých sdělovacích prostředků pro svobodnou výměnu názorů i veřejnou kontrolu státních institucí a jejích představitelů …“. Vystoupení předsedy vlády Topolánka jsou však s tímto v diametrálním rozporu. SZ měla ve svém volebním programu též slib zvýšit výdaje na kulturu na 1 % státního rozpočtu. Totéž měla ve svém programovém prohlášení vláda. Návrh státního rozpočtu na rok 2008 však tento slib ani zdaleka neplní.
Jsem opravdu zvědav, jak dopadne vnitrostranická analýza programu Strany zelených. Vážení čtenáři buďte prosím připraveni se mnou tuto analýzu objektivně zhodnotit. Je možné, že nás Zelení přesvědčí, že se shora uvedené řádky nezakládají na pravdě. Je ale též možné, že se tato nová politická síla „přinášející nový styl do politiky“ nás i své vlastní lidi bude snažit obalamutit. Nedejme se!
