Momentálně se zdá, že ČSSD spíše prohrává, pokud jde o otázku "Lisabonské smlouvy". The Economist se domnívá, že EU poběží dál, ať už je tento dokument živý nebo mrtvý, dokonce to dali do ročenky "The World in 2009". Pro Lidový dům stojí však vážnější otázka: Jak dopadnou volby do Evropského parlamentu letos v červnu? Aby nakonec nadšení nad vítěznými krajskými volbami nevedlo k tomu, že do Evropského parlamentu půjde mnohem více euroskeptických poslanců, které bude podporovat např. KSČM. ODS je v rozkladu, podobně jako Lidovci a Zelení. V létě bude obrovsky působit to, že v Česku bude hluboká recese. Bude zde též působit, z jistých kruhů v Americe financovaná kampaň „Libertas.cz“, kterou povede velmi vzdělaný Petr Mach, podporovaný celou tou „eurorealistickou“ partou z Hradu. Dokáže přesvědčit přes 2 miliony důchodců, že přijetím eura dojde k jejich zbídačení? Dokáže vzít hlasy sociálně demokratických voličů, kteří se bojí o ztrátu suverenity ČR? Bohužel hrozí, že ano. Komunisté zas budou poukazovat na fakta, že Lisabonská smlouva, kterou ČSSD podporuje, ve srovnání s dokumenty předchozími (Ústavou EU) ustupuje neoliberalismu, pokud jde o sociální sféru, a budou mít pravdu.
ČSSD bude mít proto před sebou velmi obtížný úkol přesvědčovat 90% svých potenciálních voličů, že přes výše uvedené argumenty euroskeptiků je posilování federálních prvků EU pro přežití soudobé civilizace nezbytné, ať již s Lisabonskou smlouvou, nebo bez ní, mají-li se řešit potřebné celosvětové záchranné operace jak ve sféře hospodářské, tak ekologické, demografické, energetické a surovinové vůbec atd.
Tomu nakonec odpovídají i trendy v globální zahraniční politice. Obamův transition team vede John Podesta, který si je, jak patrno, vědom, že v Americe se nic nevyřeší, pokud záchranu před zkázou nebudou brát za své nejvlivnější osobnosti na celé planetě. (Kolik je jich v Česku?) Globální ráz má boj proti terorismu, oteplování, průběh finanční krize atd. Globalizace pokračuje, i když mohou být politické nálady opačné. Život donutí být kosmopolity i ty největší obhájce národní suverenity. Federalizující se EU tak může být modelem pro celý svět. Obama bude dál hovořit o hegemonii USA, ale ví dobře, že záleží na G-8 a nyní i G-20 a zítra na G-50 apod.
Pokud však Evropský parlament ovládnou euroskeptici, k evropské federaci, či konfederaci nikdy nedojde. Tlak na světovou vládu při restrukturalizované OSN se ale z uvedených důvodů bude zvyšovat i nadále. Jaký model má toto globální společenství převzít, když ten Evropský fungovat nebude? Má být vzorem Čína, Rusko …?
Možná, že tato úvaha o důsledcích a vážnosti evropských voleb 2009 je trochu nadnesená, abstraktní, nicméně na faktu, že svět musí nalézt model globální spolupráce, pokud má civilizace, zejména ta euroatlantická, přežít, se nic nemění. Věřím, že voliči přijdou v euro-volbách podpořit ČSSD, neboť evropské sociálnědemokratické hnutí podporující federální prvky v EU u nás reprezentuje právě jen česká sociální demokracie.
