- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V červnu 2007 se tedy mezinárodní organizace OECD, Evropská komise, OSN, Světová banka, UNICEF, UNESCO a další na společném zasedání usnesly, že je nutné vytvořit nový systém hodnocení pokroku ve společnosti, který bude brát v potaz i parametry neekonomického charakteru.
Základní problém spočívá v tom, že HDP nereflektuje skutečný sociální stav ani míru udržitelnosti daného společenství, protože mezi HDP a společenským pokrokem neexistuje žádná přímá spojitost. Rostoucí HDP, které značí ekonomický růst, například může zároveň znamenat zhoršující se stav životního prostředí v důsledku zvýšené nešetrné průmyslové výroby, a tím i zhoršující se kvalitu života obyvatel státu, kteří důsledkem většího znečištění trpí více zdravotními komplikacemi. Stejně tak rostoucí HDP nemusí zároveň znamenat bohatší společnost. Klasickým příkladem jsou Indie a Čína, jejichž HDP již několik let výrazně roste, většina obyvatelstva však žije v chudobě nebo na prahu chudoby. Podobně i pokles HDP nemusí nutně vyvolávat paniku, neboť k poklesu HDP může dojít i následkem pozitivního vývoje společnosti (např. zákaz obyčejných žárovek vyvolá pokles HDP, neboť se sníží spotřeba elektřiny, v konečném důsledku však jde o pozitivní změnu).
V současné době různé organizace i státy testují nové způsoby měření pokroku. Např. EK spolu s OSN a několika zeměmi vyvíjí „Ukazatele trvale udržitelného rozvoje“, Kanada testuje „Kanadský index blaha“, Bhútán pracuje na ukazateli „hrubého národního štěstí“. Francie vytvořila speciální odbornou komisi v čele s držitelem Nobelovy ceny za ekonomii Josephem Stiglitzem, v Belgii vznikla „Federální rada pro udržitelný rozvoj“, v Itálii iniciativa Quars. Celosvětový projekt pro měření pokroku má i OECD a OSN. Rozvojový program OSN (UNDP) používá již od roku 1993 „Index lidského rozvoje“, který zohledňuje výši příjmu, průměrnou délku života, míru gramotnosti a úroveň vzdělání. V Nizozemí se zase používá „Index kvality života“, který zkoumá příjem, práci, vzdělávání, zdraví, volný čas, mobilitu, kriminalitu, bydlení a rezidenční prostředí.
Evropská komise je přesvědčena, že nejlepší bude hodnocení dle HDP ne zcela nahradit, ale spíše doplnit o jiné indexy, které popíší úroveň sociálního pokroku / prosperity a trvalé udržitelnosti. Sociální aspekty, které by měly být posouzeny, jsou: množství volného času, fyzická integrita a zdraví, přístup k veřejným službám, materiální dostatek, společenské aktivity a integrace přistěhovalců, apod. V oblasti trvalé udržitelnosti by se měl především posoudit stav životního prostředí, produkce emisí a ekologická uvědomělost společnosti. Zatím se jako nejvhodnější ukazatel míry udržitelnosti jeví ekologická stopa. Stiglitzova komise však upozorňuje na fakt, že tento ukazatel by mohl být plně relevantní pouze v případě úplné soběstačnosti státu. Místo ekologické stopy tedy doporučují uhlíkovou stopu.
V současnosti žádné spolehlivě fungující doplňkové ukazatele neexistují. Dalším úskalím tohoto procesu je také fakt, že pravděpodobně nebude možné užívat stejné ukazatele pro země vyspělé i rozvojové. Konečně, základním předpokladem existence těchto dalších ukazatelů je především existence koherentních, kvalitních, včasných a dostupných údajů. EU je nicméně přesvědčena, že politika, která se nebude vytvářet výhradně podle hodnot HDP, může položit základy udržitelnější a solidárnější ekonomiky. Evropská Komise proto navrhuje následující postup:
1. doplnit HDP o environmentální a sociální ukazatele – komplexní index životního prostředí (jehož pilotní verzi chce EK představit již v roce 2010) a ukazatel kvality života;
2. zvýšit aktuálnost těchto ukazatelů použitím nových mechanismů pro zajišťování informací v reálném čase;
3. přesněji informovat o rozdělování a nerovnostech prostřednictvím aktualizace analýz základních distribučních vlivů;
4. vypracovat Evropskou hodnotící tabulku trvale udržitelného rozvoje (pilotní verzi měla EK v plánu představit již letos);
5. rozšířit národní účty na otázky životního prostředí a sociálních věcí – tím vznikne integrovaná databáze poznatků, které bude možné využít při vytváření politik (EK by chtěla mít tyto účty plně k dispozici do roku 2013, a proto má začátkem příštího roku navrhnout právní rámec pro environmentální účetnictví).
Další články autora |
Háje, okres Příbram
3 300 000 Kč