Povodňová dramata jak z amerických akčních filmů

Poslední týden opět nad krajinami  Česka řádily bouře, vichřice, tornáda a dopadají přívalové lijáky s dramatickými následky jako v amerických sci-fi. Tentokrát ne virtuálně  na obrazovce, ale v realitě - za humny.  Nepředvídatelné  prudké přívalové až 7 metrové vlny dávají malou šanci na přežití.  Opakují se dramata, kterých jsme byli svědky v letech povodní 1997, 2000, 2002, 2006. Tehdy se  představitelé státu bili v prsa, že nepřipustí, nedovolí,  zasadí se, přijmou opatření atd. Narozdíl od tehdy,  přívaly vod letos padají tak náhle a nevypočítatelně, že Aladin - systém předběžného varování - selhává.

    Náhlá sedmimetrová povodňová vlna je katastrofální stejně jako čtyř nebo jen dvou metrová. Avšak. Zákonem o vodách bylo v uloženo vypracování map záplavových území a vymezení  aktivních zón záplavových území (§ 66). V aktivní zóně záplavových území se nesmějí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou přesně specifikovaných infrastrukturních objektů za přesně specifikovaných podmínek (§ 67). Byly odsouhlaseny plány protipovodňových opatření, jejichž realizační projekty mají finanční podporu z fondů EU. Kolik z nich a s jakým efektem bylo Topolánkovou vládou realizováno? 


    Povodní poškozené objekty  jsou nezřídka umístěny  v aktivních záplavových zónách dokonce na samém břehu vodoteče.  Mnohé z objektů, které utrpěly povodněmi v minulých letech, byly prostě jenom obnoveny na stejném místě a stejným způsobem. Navíc v záplavových územích se staví, jakoby se nic nestalo. Počítá se s tím, že stoletá voda přijde za sto let, 500 letá za půl tisíciletí - a to už nás hlava bolet nebude. Ale to dnes v období klimatické změny neplatí. Frekvence, náhlost a prudkost  extrémních meteorologických jevů se zvyšuje.


    Realizace programu přírodě blízkých protipovodňových opatření, zejména revitalizací říčních toků a výstavby retenčních nádrží, suchých poldrů a rybníků  nepostoupily natolik, aby měly výrazný retardační účinek na povodňové vlny.   Není  státní půda na provedení nutných pozemkových úprav, protože státní pozemkový fond ji  velkoryse rozprodává. Nejsou státní  peníze, kterými se zejména v době hospodářské krize mrhá zalepováním dluhů privátních bank a zkrachovalých zprivatizovaných podniků (zatímco obrovské příjmy manažerů a zisky podnikatelů jsou jejich nedotknutelným soukromým vlastnictvím)  a jinými nevratnými ekonomicky pochybnými dotacemi. Zatím to letos stálo 13 mrtvých a odhady škod převyšují 5,6 miliard Kč z poslední velké povodně v roce 2006.   Neuvažoval někdo, že investice do ochrany před povodněmi potažmo do projektů zlepšování životního prostředí by mohly být vhodnými návratnými investicemi nejen v době hospodářské recese? Ne jen proto navrhujeme jak ve volebním programu, tak v oranžové knize výstavbu a obnovu tisíců rybníků a tlačíme na Podniky povodí, aby urychlily své plány na revitalizaci vodních toků.

    V troposféře se kumulují obrovská množství energie, která se vybíjejí v nárůstu extrémních jevů: vichřice, orkány, tornáda (už i u nás, nejen v Americe), bouře provázené intensivními elektrickými výboji (už ne jen blesky, ale vyslovenými"bleskostroji"), turbulencemi a náhlými a opakovanými přívaly srážek. Záplavy ničí úrodu. I kdyby to znamenalo v celostátním měřítku jen málo,  je to velká voda na mlýn spekulantům. Budou  zdražovat!


Stejně jako "zdivočelá" energie v troposféře se může hromadit energetický potenciál nespokojenosti v příjmově výrazně rozdělené lidské společnosti.


    Gore a další tvrdí, že vinen je člověk svojí chamtivostí a bezohledným rabováním fosilních energetických zdrojů s cílem maximalizace zisku a minimalizace nákladů, jejichž následky odpykají všichni obyvatelé Země. Jak jinak, vědci celého světa to potvrzují. Prezident ČR Klaus se tvrdošíjně proti tomu ohrazuje. Ve světě se proslavil suverénním popřením, že by neoliberalizmus  mohl mít vůbec nějaký vliv na klimatické podmínky.


    Všechno je to samozřejmě složitější, prostý člověk se v tom nevyzná a tak se jeho mysl zmítá mezi palcovými novinářskými titulky senzacechtivých desinformátorů a podléhá tu tomu pak zas onomu a nejsnáze ze všeho demagogii. Nastalého zmatku se dá výhodně zneužít zejména v předvolebním boji. Viz nedosažitelná  - zelená úsporám. V Praze je klid - kdyby se ale, nedejbůh, z nějakých důvodů zase přelily hráze vltavské kaskády, pak by už  bylo velice, velice  pozdě.

Autor: Petr Petržílek | středa 1.7.2009 9:12 | karma článku: 11,20 | přečteno: 1362x