Vláda na svém pondělním zasedání minulý týden rozhodla o výstavbě přehrady Nové Heřmanovy, přičemž s konečnou platností odmítla tzv. nulovou variantu, kterou ministři životního prostředí bez ohledu na politickou příslušnost 11 let obhajovali. Nelze v tomto případě obhajovat rozhodnutí vlády vyšší protipovodňovou bezpečností, neboť ta se sice zvyšuje, ale nikoliv radikálně. Naopak dojde k nevratným ekologickým škodám a k zatopení domovů desítek spoluobčanů.
Od 60. let byla lokalita chráněna jako potenciální zásobárna pitné vody. Později se postavila přehrada Slezská Harta a Nové Heřmanovy si mohli oddechnout. Bohužel jen nakrátko. Po povodni v r. 1997, na Povodí Odry rozhodli o změně účelu přehrady (udělali z ní retenční nádrž) a projekt oživli. Následné studie však prokázaly, že přehrada není s to zabránit pohromám, které přináší stoletá voda, a proto byl změněn účel napodruhé. Dnes nádrž Nové Heřminovy je označována jako „víceúčelová přehrada“ se stěžejním cílem ředit splaškové a odpadní vody na dolním toku. Z dnešních necelých 8 mld. Kč předpokládaných na výstavbu přehrady bude co nevidět 15 mld.. Jistě si na své přijde betonová lobby. Bez užitku z realizace projektu nebudou ani developerské lobby, neboť dojde ke zhodnocení pozemků v Krnově, které jsou dnes v inundačním pásu a které budou moci být převedeny na stavební parcely.
Přitom realizace tzv. koncepce „nulové varianty“, která zahrnuje zejména 7 malých ochranných nádrží a soubor přírodě blízkých opatření by stála pouze na 360 mil. Kč. Vedle toho by musel důsledně platit zákaz výstavby nových objektů v záplavových oblastech (viz též http://www.blisty.cz/art/40300.html ).
Kdy už konečně vrátíme krajinu do původního stavu, přestaneme stavět domy v záplavových oblastech? Kdy se začneme inspirovat moudrostí předků?
