Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Karel Čapek – pokladnice idejí sociálnědemokratického hnutí

Karel Čapek byl významný český spisovatel, dramatik a novinář. Opakovaně byl nominován na Nobelovu cenu. Jméno Karla Čapka uvádím v souvislosti se snahou Lidového domu a Masarykovy dělnické akademie (MDA) účinně působit na vyzrálejší intelektuály, inteligenci a vůbec střední vrstvy. Právě K. Čapek se od komunistů jasně distancoval mj. statí "Proč nejsem komunistou?". Dovedl velmi působivě zachytit všední život i luxusnější způsob života vyšších vrstev. Jeho nestárnoucí utopie se týkají i osudů lidstva v budoucnosti: "Továrna na absolutno, Krakatit, RUR". Spolu s bratrem Josefem nastavil geniální zrcadlo vulgárnímu konzumerismu v "Ze života hmyzu", hra, která měla velký úspěch v Londýně na Světové divadelní přehlídce v podání Národního divadla. Proti neofašismu i neostalinismu stále působí "Válka s mloky, Bílá nemoc". Lidskou solidaritu oslavil v románu "První parta". V době ohrožení ČSR napsal v roce 1938 dílo "Matka". Těsně mu unikla Nobelova cena, byl celosvětově známou osobností. "Hovory s TGM" jsou určitým obrazem myšlení i Čapka samotného, jeho filosofie: relativismu, pragmatismu, nesobeckého individualismu, demokratickému kolektivismu o roli násilí aj.. Hluboce a bolestně vnímal lidskou bídu, a to již před Velkou depresí, o ní psal v Peroutkově přítomnosti už v roce 1924:

„Mé srdce je na straně chudých. Viděl jsem bídu tak palčivou a nevýslovnou, že mi zhořklo vše, čím jsem. Buržoazie, která nedovede nebo nechce pomoci, je mi cizí. Kdekoli jsem byl, běžel jsem od paláců a muzeí podívat se na život chudých v ponižující roli bezradného diváka. Nestačí dívat se a nestačí soucítit. Měl bych žít jejich životem, ale bojím se smrti, těch strašných pelechů, kde není ani hřebík na oběšení, ani špinavý hadr na podestlání. Chudoba, hlad, nezaměstnanost nejsou jen nesnesitelnou bolestí a hanbou, nýbrž rezervou temných sil, kvasící hromadou zuřivostí a odporu. Tím jsme vinni všichni, ať stojíme nad lidskou bídou s rukama v kapsách, nebo s praporem revoluce v rukou. Chudí lidé nejsou třída, nýbrž právě vytřídění, vyřazení a neorganizovaní. Ti nikdy nebudou na stupních trůnu, ať na něm sedí kdokoliv. Hladoví nechtějí vládnout, nýbrž jíst. Vzhledem k bídě je lhostejno, kdo vládne. Záleží jen na tom, jak my lidé cítíme. Bída není instituce nebo třída, nýbrž neštěstí. Chudí lidé nejsou masa. Tisíc dělníků může pomoci jednomu v jeho existenčním boji, ale tisíc chudáků nemůže pomoci jednomu chudákovi ani ke kusu chleba. Chudý, hladový, bezradný člověk je naprosto osamělý. Jeho život je historie pro sebe, neslučitelná s jinými, je to individuální případ, neboť je to neštěstí, i když se podobá jiným případům. Převraťme společnost čímkoli navrch, chudí padnou zase ke dnu a nanejvýše k nim přibudou jiní. Nejsem ani za mák aristokrat, ale nevěřím v hodnotu mas. Ostatně nikdo snad vážně netvrdí, že masy budou vládnout. Jsou jenom hmotným nástrojem k dosažení jistých cílů. Je třeba stlačit člověka do jakési fazóny, aby se stal hromadným materiálem. Živit chudého člověka sliby, je okrádání chudého. Snad sem mu žije lehčeji, malují-li se mu tučné husy na vrbě, ale prakticky je i dnes tak jako před 100 lety lepší vrabec v hrsti, než-li holub na střeše vládní budovy. Lepší je oheň ve sporáku než červený kohout na krovech paláců, kterých ostatně je u nás značně méně. Jsme co do životní míry celkem nezámožný lid, což se zpravidla zapomíná konstatovat. Obyčejně se říká, že chudý nemá co riskovat. Naopak, děj se co děj, chudý riskuje nejvíc, neboť ztratí-li něco, ztratí poslední kůrku chleba. S kůrkou chudého se neexperimentuje. Ať je válka, nebo valutní krize, nebo cokoliv, je to chudák, který to odnáší nejdřív a nejtíže, není prostě mezí a dna bídy. To nejzpuchřelejší na světě není krov bohatých, nýbrž krov chudých. Zatřeste světem a pak se jděte podívat, koho to zasypalo. Co tedy činit? Pokud mne se týče, neutěšuji se příliš slovem "vývoj". Myslím, že bída je jediná věc na světě, která se nevyvíjí, ale jen chaoticky roste. Avšak není možno odkládat otázku chudých do nějakého příštího řádu, má-li se jim vůbec kdy pomoci, musí se začít už dnes. Je ovšem otázka, má-li k tomu dnešní svět dosti mravních prostředků. Nechci sice tvrdit, že je dost dokonale spravedlivých v této sociální sodomě, ale v každém z nás je kousek spravedlivého, a já věřím, že bychom se mohli po delší námaze a mnohém mávání rukama dohovořit na zcela slušné spravedlnosti. Dnešní společnost se nesesypala, když provedla jakous takous ochranu nezaměstnaných, zestárlých a nemocných. Neříkám, že to stačí, avšak důležité je pro mne i pro chudé, že aspoň tolik bylo možno provésti dnes, hned na místě, bez rozčileného čekání. V jedné baladě praví Jiří Wolker: "Nejhlouběji v tvém srdci, chudý, vidím nenávist". Je to strašné slovo, ale zvláštní je, že je docela nesprávné. Na dně srdce chudých je spíše podivuhodná a překrásná veselost. Dělník u stroje si daleko chutněji zašprýmuje nežli fabrikant nebo ředitel továrny. Zedníci na stavbě užijí více legrace než stavitel nebo domácí pán. A zpívá-li si někdo v domácnosti, je to rozhodně spíše služka drhnoucí podlahu nežli její paní. Proletář je od přírody nakloněn téměř radostnému a dětskému pojímání života.

Není pochyb o tom, že v našem slzavém údolí je příliš mnoho nevýslovného neštěstí, přemíra strádání, poměrně málo blahobytu a nejméně radosti. Nemyslím, že bych měl ve zvyku líčit svět nějak zvlášť růžově. Je daleko více omezenosti než špatnosti ve světě, ale je tu přece jen víc sympatie a důvěry, přívětivosti a dobré vůle, než aby bylo možno lámat hůl nad světem lidí. Nevěřím v dokonalost dnešního ani příštího člověka. Ale kdybychom mohli nějakým způsobem sebrat všechno to dobré, co koneckonců vězí v každém z nás hříšných, dal by se na tom konstituovat svět přece jen daleko vlídnější. Snad řeknete, že je to slaboduchá filantropie. Ano patřím k těm idiotům, kteří mají člověka rádi, protože je to člověk. Velmi lehko se řekne, že společnost je špatná, ale běžte hledat zásadně špatné lidi. Praví-li někdo, že nenávidí Němce, rád bych mu řekl, aby šel mezi ně žít. Jeden z nejnemorálnějších darů lidského ducha je dar generalizace. Místo aby lidé shrnuli zkušenosti, hledí je prostě nahradit. Postavte se vedle žebráka a všimněte si, kdo nejspíše vyšpulí z kapsy ten šestáček. Jsou to v 7 případech z 10 lidé, sami se pohybující na pomezí chudoby. Zastávám se dnešního světa, ne proto, že by to byl svět bohatých, ale protože je to zároveň svět chudých a pak těch prostředních, kteří dnes jakž takž udržují a zachraňují největších část lidských hodnot. Neznám celkem těch 10 tisíc bohatých a nemohu je tedy soudit. Avšak soudil jsem třídu, která se nazývá buržoazie, tak že mi byl vytýkán špinavý pesimismus. Říkám to proto, abych měl tím větší právo zastat se do jisté míry těch, k jejichž vadám a vinám jistě nejsem slepý. Proletáři nemůžou tuto třídu nahradit, ale můžou do ní vejít. Nejsem stará panna, abych se křižoval při slově "násilí". Kdyby ale měšťáci začali provolávat, že půjdou vyvraždit chudé lidi, běžel bych jim pomoci. Slušný člověk nemůže být s tím, kdo vyhrožuje, i boj je fair play. "Říká se mi relativista". A to pro zvláštní intelektuální vinu, že se snažím všemu porozumět, pátrám ve všech naukách a ve všech literaturách. Je tu patrně jakási společná lidská logika, zásoba společných lidských hodnot, jako je láska, humor, chuť k jídlu, optimismus a mnoho jiných věcí, bez kterých se nedá žít. Věřím, že je jistých mravních a rozumových 5 švestek, po nichž člověk poznává člověka. Dnešnímu světu není třeba nenávisti, nýbrž dobré vůle, ochoty, shody a spolupráce.“

 Tolik Čapek. S těmito názory v podstatě nepolemizoval F. Peroutka a tak zaujaly TGM, že si ho vybral pro dlouhé rozhovory. Jazyk je to umělecky geniální, nesmírně vlivný, věřím, že i při určitém zjednodušení srozumitelný i pro většinu mladých, kteří si posílají SMSky.   Toto je síla sociální demokracie, která navazuje na osobnosti Beneše, Masaryka a Čapka. Možná dnes jeho slova znějí pateticky, nicméně na v hlavních principech jím vyjádřených myšlenek představuje ČSSD kontinuitu s předválečnými - dnes by se řeklo „think – tanky“. Svoboda jako zápas o osvobození člověka od závislosti, nikoliv jako snaha o maximální individualizaci a konzumnetarizmus. Solidarita jako boj o sociální stát a nikoliv prázdné sliby (nezapomenutelná je v tomto smyslu Topolánkova smlouva s voliči). A spravedlnost jako víra v člověka, povinnost zastat se ho, když je ostrakizován, a jako odmítnutí generalizace. Všechny tyto hodnoty snad proto, že svět je znovu v hospodářské krizi, jakoby nabývaly na aktuálnosti!         

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Petr Petržílek | čtvrtek 13.8.2009 9:03 | karma článku: 10,17 | přečteno: 1285x
  • Další články autora

Petr Petržílek

160. výročí TGM

oslavili jsme další jubileum. Vzpomínáme na velkého muže českých dějin, člověka vzdělaného, niterně spojeného s duší národa, se smyslem pro vnitřní opravdovost a čestné jednání, pro právo rovné pro všechny bez ohledu na rasu, národnost, pohlaví nebo sociální postavení. Proto jeho představa demokracie byla spjata s ohledy sociálními a humanitními. Tyto ideály dal do vínku znovuzrozenému česko slovenskému státu. První kroky nového státu předznamenávají jeho další směřování. A byly to velké sociální reformy, které určovaly vnitřní směřování státu. Ve 30. letech nástupu totalitních režimů na všech světových stranách se Masarykovo Československo stalo ostrovem demokracie sociální a humanitní v moři bezpráví. Jeho demokratičtí západní spojenci ho v pudu sebezáchovy předhodili jako úplatek žlutohnědé bestii. Bohužel. Následovala mnohá desetiletí abonovaná mocí zla.

8.3.2010 v 15:30 | Karma: 8,08 | Přečteno: 1895x | Diskuse| Politika

Petr Petržílek

Potáhne světovou ekonomiku dolů Peking II.

S ohledem na zájem čtenářů o tuto problematiku, mi dovolte ještě několik poznámek. Poslední desetiletí otřáslo dominancí Západu. Evropa zaostává hospodářsky, navíc se nedokáže chopit ani tak jasných úkolů, jako je třeba nutnost potlačit islámské teroristické sítě na starém kontinentě. Ekonomický hegemon, kterým je Čína, se zase podobá Japonsku v 80. letech, kdy velký nástup byl nakonec ukončen dlouhým obdobím stagnace, které se projevuje podnes a veřejný dluh je největší na světě, činí kolem 200% HDP.

17.2.2010 v 0:00 | Karma: 9,20 | Přečteno: 1805x | Diskuse| Politika

Petr Petržílek

Potáhne světovou ekonomiku tentokrát dolů Peking?

Světové hospodářství po Armagedonu odstartovaném pádem Lehman Brothers začala na jaře 2009 projevovat změny, které dávaly naději, že z toho nebude Velká deprese. Za jednu z hlavních příčin krize, jež začala v létě 2007, se všeobecně uvádí to, že centrální banky v čele s FEDem chrlily do ekonomiky spoustu financí za existence mimořádně nízké úrokové míry. A Joe Stiglitz také proto tvrdí, že se připravuje nový malér, zřejmě ještě horší, a to vinou finanční, jak oligarchie, tak byrokracie v čele s centrálními bankéři. Někteří jsou z toho značně nervózní, např. šéfové Bank of England a Bank of Canada. Nicméně je pravda, že masivní rozpočtové injekce a mimořádná opatření centrálních bank začala zabírat a akciové trhy ožily, jenomže jak dlouho to vydrží?

16.2.2010 v 12:10 | Karma: 12,28 | Přečteno: 2177x | Diskuse| Politika

Petr Petržílek

Zvládne to Zapatero?

Je nezodpovědné dráždit Evropany žvaněním, že už mají Velkou recesi za sebou, když roste počet lidí, kteří by chtěli, ale nemohou pracovat. HDP jde sice neviditelně nahoru, ale pověstné světlo v tunelu, pokud jde o zaměstnanost, není vidět. Poukazy na zdiskreditovaný ukazatel HDP vyvolává vztek hlavně u zaměstnanců, kterým se v noci zdává, že ráno mohou patřit mezi nezaměstnané.

4.2.2010 v 11:35 | Karma: 9,94 | Přečteno: 2002x | Diskuse| Politika

Petr Petržílek

Státníci v Kodani a magnáti v Davosu – peníze na prvním místě

Když se nejvlivnější deník světa rozhodl v den zahájení summitu v Dánsku uveřejnit velký hlavní článek s nadpisem, zda oligarchie je schopna připojit se účinně k úsilí osvícených politiků a veřejnosti zachránit přírodu a zlidštit umělé prostředí člověka, pak to rozhodně není žádná náhoda. Autor je z University of California a proslul bestsellerem "Collapse", který se považuje za jednu z nejdůležitějších podpor idejím, které propaguje mj. Al Gore.

18.12.2009 v 8:20 | Karma: 7,70 | Přečteno: 1966x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Student vyhrožoval své škole ve Strakonicích, pak se sám přihlásil policii

22. května 2024  13:08

Policisté dnes zasahovali u jedné ze strakonických středních škol, kde podle jejich sdělení místní...

Poslanci schválili zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky

22. května 2024  5:55,  aktualizováno 

Přímý přenos Zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky, nejen pro...

Češi začali stavět mikrobyty. Paradoxně mohou prohloubit krizi bydlení

22. května 2024

Premium Češi stále častěji řeší, kde bydlet, když je to tak nedostupné. Velký byt je luxus, zájemci proto...

Soud odmítl propustit silničního piráta. Ve vězení se opil „šťávou z ovoce“

22. května 2024  12:51

Karlovarský soud zamítl žádost silničního piráta Miroslava Štíbra, který žádal o podmíněné...

  • Počet článků 205
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1247x
Jsem právník a ekonom. Před volbami jsem pracoval ve funkci náměstka ministra životního prostředí a později jako ředitel poradců předsedy vlády. Přednáším též na Vysoké škole finanční a správní právo a ekonomiku udržitelného rozvoje. T.č. veřejně vystupuji v roli stínového ministra životního prostředí za ČSSD. Sociálním demokratem jsem od počátku roku 1990, kdy jsem stranu pomáhal obnovit. Jsem ženatý a mám dvě děti. Bližší informace též na www.petrzilek.cz nebo www.cssd.cz.

Seznam rubrik