EU stanovila, že bude ukončena výroba tradičních žárovek, které mají být postupně nahrazovány úspornými zářivkami. V této souvislosti se ihned objevily protiargumenty, jejichž cílem je zpochybnit ekologičnost rozhodnutí Evropské komise.
Především jde o argument, že z pohledu celého životního cyklu – tj. včetně výroby a likvidace zářivky, jde o méně ekologická svítidla než právě edizonky. Tato argumentace z části vychází z rozhodnutí Britské vlády pozastavit program, kterým byly dotovány úsporné zářivky pro britské domácnosti. Tam bohužel energetické firmy využily akce k vyprázdnění skladů: skoupily a začaly rozeslat zastaralé fluorescenční žárovky, jejichž objímky se nehodí do běžných svítidel. Celkem úřady rozeslaly 200 milionů fluorescenčních žárovek. Průzkum ale ukázal, že pětina domácností je vůbec nezačala používat a další dvě třetiny rodin použily jen část z nich. Pokud se ale odhodí neužitečná svítidla prostě do popelnic a rtuť z rozbitých svítidel unikne do životního prostředí, aniž by zářivky před tím svítily, jde skutečně o ekologický zločin.
Tato fakta britské reality nelze překroutit v neprospěch úsporných zářivek. Sledujeme-li celý životní cyklus zářivek za předpokladu, že jsou skutečně používány až do konce jejich životnosti, pak ve srovnání s klasickými edizonkami jsou nesporně ekologickým přínosem. Kompaktní úsporná zářivka je rovnocenná náhrada běžné žárovky, je ale schopna uspořit 70 - 80% elektrické energie a má i několikanásobně delší životnost. Základním tajemstvím, jak dosahovat velkých úspor v řetězci navazujících kroků, je úspory mezi sebou násobit, tedy využít image aritmetiky založené na propojování. Například, pokud má proces deset kroků a v každém kroku můžete ušetřit 20% bez interference s ostatními, pak spotřebujete pouze 11% vstupního objemu, což je celková úspora 89%. Nejlepším způsobem, je klást důraz na úspory, jež mají nejblíže k zákazníkovi, tedy na konci výrobního procesu – uspořit jednu jednotku na výtoku z vodovodního kohoutku znamená uspořit deset jednotek vody ve vodárně. Podobně řekněme, že musíme pokácet v lese 3 tuny stromů, abychom získali 1 tunu papíru, pak úspora 1 tuny papíru zabrání vykácení 3 tun stromů. Totéž platí pro elektřinu, úspora přímo u spotřebitele zněkolikanásobuje efektivitu vynaložených prostředků v porovnání s úsporami na primárních energetických zdrojích.
Souhlasím s tím, že nemůžeme přehlížet dopady výroby rtuťových zářivek v Číně na životní prostředí a zdraví lidí. K tomu je třeba uvést, že rozhodně nepodporujeme "ekologii" u nás na úkor "ekologie" v zemi výroby. Musíme za prvé prosazovat používání halogenových zářivek, k jejichž výrobě není třeba nebezpečné rtuti, a za druhé obecně musí EU zajistit, aby do Evropy byly dováženy jen zářivky vyráběné v provozech, které odpovídají evropským ekologickým standardům.
Argument, který souvisí s likvidací zářivek, je s ohledem na výše uvedenou analýzu životních cyklů zářivek a žárovek, nesprávný. Přesto je nutné zvýšit účinnost opatření na konci, tedy při likvidaci zářivek a zvýšit především zpětný odběr zářivek, který u nás zajišťuje Ekolamp. Místa odběru nesmí být situována pouze ve sběrných dvorech obcí, ale především v prodejnách, kde se zářivky nabízejí. Samotná recyklace není problémem, když již dnes dokážeme využít 90% všech materiálů, ze kterých je zářivka vyrobena, a to včetně rtuti, která je znovu využívána v průmyslu.
Čeká nás tedy ještě dost legislativní i faktické práce, přesto ale v žádném případě nelze tvrdit, že rozhodnutí EU, na jehož základě musí být do roku 2012 ukončena výroba tradičních žárovek, je špatné. ČSSD se proto v rámci své volební kampaně Greentour rozhodla lidem nabízet k výměně klasické žárovky za úsporné zářivky, přičemž zajistí ekologickou likvidaci odebraných starých edizonek. Toto šrotovné na žárovky je do kampaně zařazeno nikoliv proto, že bychom si neuvědomovali rizika spojená zvláště s fluorescenčními žárovkami, ale proto, že víme, že rozumnou ekologickou politikou lze zvýšit životní standard (úspory za elektřinu) a zároveň snížit ekologické dopady našeho žití.
