Červencový summit G-8 se zabýval větší potravinovou bezpečností. Nejde zas jen o liché gesto? Západ se sice konečně "dokopal" k názoru, že zasílání potravinových darů chudým zemím vede k podrývání produkce tamějších zemědělců. Nyní by výroba měla být stimulována přímo v těchto státech. Tomu ale má napomáhat pomoc při jejím zvýšení o pouhé $20 mld.
Peníze budou vynakládány během 3 let. Slíbená suma je příliš malá, takto západ nenapraví křivdy, které svou celní politikou vyvolal. Větší část lidstva trpí podspotřebou, menší část nadspotřebou. Vypadá to, že politici znovu nesou dary, ne investice know how, technologii. Lula není v G-8, ale neustále dávali s Obamou najevo, že jde o přátelství víc než jen politické. Zřejmě ho nadchl kritický postoj Bílého domu k ultrapravicovému puči v Hondurasu. Podpořil přijatý dokument o potravinové pomoci spolu s dalšími 18 státy, který je novou strategií, jak zajišťovat potravinovou bezpečnost, dostatek potravin pro celé lidstvo. Bude jich dostatek, půjde však o to, zda si je bude moci každý koupit. Vysoké ceny vedly v uplynulém období k nepokojům v řadě zemí, např. v Egyptě, Senegalu a na Haiti.
Podle FAO hladem trpí 1 miliarda lidí. Le Monde a některá další média upozorňují, že jednou z hlavních příčin je inflační monetární politika FEDu a dalších centrálních bank, i když zatím jde spíš o náběh k deflaci. Lula se nyní snaží brzdit kácení pralesa, které "čistí" půdu pro zemědělství. Medvěděv se zde na toto o zemědělství v povznesené náladě intenzivně zajímá. Minulý měsíc pozval do Petrohradu konferenci na téma obilnářství. Před tímto Světovým obilnářským fórem uveřejnil velký článek "O rozvoji trhu s obilím", kterého se náš tisk zalekl a raději o něm mlčel. Rusko, Ukrajina a Bělorusko, z části i Kazachstán by se mohly stát velkými vývozci obilí, potřebují však investice ze Západu. Jejich produkci bude potřebovat zvláště Čína a Indie, které začaly nakupovat ve velkém půdu např. v Africe, kde na ploše Sahary by měly být postaveny obrovské sluneční elektrárny, což vzrušuje zvláště německý průmysl, na který je napojeno i Česko. Volá to po globálním plánování, dát novou roli OSN a G-20. Chce to prosadit nějaký globální demokratický tržní sociálně a ekologicky supercitlivý systém, jenž zatím nikde neexistuje a nikdy neexistoval. ČSSD tvoří takové velké vize a není jen zařízením pro dosažení úspěchu ve volbách v Česku, výtahem lukrativním postům pro politiky.
Lidstvo potřebuje debatovat nejen komplexní, ale též dílčí vize k různým otázkám, Zde je výtah z výše zmíněného článku Medvěděva k OBILNÁŘSTVÍ:„Rusko je vážně zneklidněno potravinovou krizí, která propukla loni na jaře. Ceny potravin stouply na světových trzích o 55%, ceny rýže se v Asii ztrojnásobily. V chudých zemích podíl nákladů na potraviny v domácnostech dosahuje někdy až 90%. Pozornost se nyní přesunula na finanční krizi a recesi, ale problémy na potravinovém trhu nezmizely. Odhaduje se, že spotřeba obilí se do roku 2030 zvýší o 30-40%. Považujeme za perspektivní vytvoření celosvětového systému správy potravinových zásob. Zaznělo to na setkání ministrů zemědělství G-8. Pro Rusko je obilnářství tradičním odvětvím. Loni jsme sklidili rekordní úrodu téměř 110 mil. tun. Možnosti rozšiřování osevních ploch jsou v mnoha zemích malé nebo žádné. U nás jsou, máme 40% světových ploch černozemě. Můžeme využívat dalších 20 mil. ha. Zatím podíl RF na světové výrobě obilí činí 5%, mohl by být 14%! Můžeme se stát velkým exportérem obilovin. Už jsme se vrátili do klubu předních vývozců pšenice. Během sezony 2008/09 jsme exportovali do cca 50 států kolem 21 mil. tun. Ruské obilí se již stalo důležitým faktorem dostupnosti potravin v mnoha zemích, a to je náš vklad do globální potravinové bezpečnosti. Díváme se pochopitelně především směrem do Asie. Zatím vyrábíme 2,1 tuny z ha, lze to podstatně zvýšit a pomocí dodatečných osevních ploch vyrábět navíc přes 130 mil. tun. Znamená to pochopitelně zvýšit investice do infrastruktury. Jsme pro dialog, spolupráci, nejen v WTO.“
Veliký potenciál má produkce potravin v Evropě ovšem za předpokladu, že by moc v EU převzali skuteční demokratičtí socialisté, ne ty atrapy, které tam nyní kmitají. Rudy Rabbinge je nizozemský expert, do roku 2007 byl senátorem, nyní je profesorem v Americe. Jeho názor z Project Syndicate 2009/www.project-syndicate.org/ o možné obrodě zemědělství v EU:„Společná zemědělská politika /SZP/ vznikla už v roce 1957. Měla by se přerodit. Už v roce 1991 vznikla studie, která doložila, že potravní nabídku EU by bylo možné zajistit a ušetřit přitom 50% obdělávané půdy, 80% pesticidů a 50% nákladů. Znečišťování by kleslo o 70%, díky úbytku dusičnanů v povrchových vodách a vznikalo by méně skleníkových plynů.“ To platilo pro EU 15, s 27 státy by to šlo realizovat ještě lépe. Je nutno zarazit perverzní dotace. Umožnilo by to znovu rozjet jednání ve WTO. Obrodu nelze přenechat trhu, ten by mohl přivádět zemědělce na mizinu, vyvolat zanedbanost celých oblastí Evropy. Vzorem by se mohlo stát Nizozemí, kde 10 z 21 odvětví zemědělského podnikání je na špičkové úrovni, jsme zemí s vysokou konkurenceschopností i v této sféře. Chce to politiku orientovanou na znalosti a inovace. Je třeba změnit politiku využívání půdy, zatím se to v EU neděje, chce to ekologickou konstrukci, precizní hospodaření, ozdravování přirozených ekosystémů. Spotřební vzorce a preference musí být nedílnou součástí nového systému, který by počítal s velkým zalesňováním. Rabbinge připravuje studii "Pohled vpřed na evropské potravinové systémy", jež nutně narazí na konzervativní, pohodlné postoje různých podplacených titulním, na politiky, které zajímají pouze průzkumy veřejného mínění, které si často nevidí ani na špičku nosu. Metropolitní zemědělství v urbanizujícím se světě může zajistit velmi kvalitní produkci na malých plochách půdy, zvyšovat poptávku po zdravých potravinách s minimálními škodlivými dopady na životní prostředí. Od veřejných rozpočtů by to vyžadovalo méně peněz. Byl by to ovšem jiný, nový systém či řád.
Je zcela pravděpodobné, že se rodí silná vazba mezi Obamou a Lulou nejen politická, ale i ideologická!!! Lula bude možná šéfem Socialistické internacionály. Je podobný vztah s Medvěděvem a EU možný?
