FEP 33: Ekonomický pilíř udržitelného rozvoje – mikroekonomie III

Dnes bych Vás rád seznámil s důsledky uvažovaného zvýšení sazeb tzv. ekologických daní, či zavedení systému obchodování s tzv. bílými certifikáty na úspory, resp. výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů, a to s využitím nabídkově poptávkové analýzy. Pro zjednodušení budeme uvažovat pouze trh s elektřinou. Ukážeme si, že správně nakombinované ekonomické nástroje podpory obnovitelných zdrojů a úspor a znevýhodnění fosilní elektřiny by po určitých výkyvech měly cenu elektřiny ustálit na cenové hladině relativně nižší než byla výchozí cena silové elektřiny. 

Nejdříve vycházejme z předpokladu, že roste cena zdaněných či zpoplatněných vstupů (např. uhlí) nebo výstupů (elektřina), ale poptávková křivka se nemění a ostatní faktory zůstávají stejné. Nabídková křivka se posune severozápadním směrem, protože výrobci elektřiny budou nabízet v důsledku daně méně. Sníží se nabízené a kupované množství energie vyrobené z fosilních paliv. Převážnou část daňového břemene by nesl spotřebitel, kdyby zároveň nabídka i poptávka zůstali relativně neelastické, jak je tomu dnes. Ukažme si, jak se ale změní situace v důsledku zvýšené nabídky zelené elektřiny, ke které u nás dochází díky zákonu o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. 

Vycházíme-li z předpokladu, že na jedné straně ekologická daňová reforma narovná ceny elektřiny vyrobené z fosilních paliv a zároveň zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů podpoří investice do obnovitelné elektřiny natolik, že se ceny zelené elektřiny stanou konkurenceschopné, pak nárůst cen elektřiny v důsledku ekodaní se zastaví na cenové hladině nezdaněné zelené elektřiny. Konkurenceschopnost a permanentní působení zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ovšem zároveň vyvolá další nárůst výroby zelené elektřiny a zvýší se tlak na vyšší investice do vědy a výzkumu v oblasti využití obnovitelných zdrojů. Společně v důsledku nových technologií a zároveň úspor z rozsahu (stanou se levnější zejména investiční náklady na výstavbu zelených elektráren) klesne cena zelené elektřiny a její nabídková křivka se posune jihovýchodním směrem. Společně s poklesem ceny zelené elektřiny klesne i konečná cena silové elektřiny, která se bude s velkou pravděpodobností přibližovat ceně původní, tj. ceně před navýšením sazby ekologické daně. A to ještě není využit potenciál úspor. 

Nárůst cen elektrické energie a legislativní opatření v oblasti úspor vedou k růstu poptávky po úspornějších spotřebičích v domácnostech a úspornějších technologiích v podnicích. To ve svém důsledku vyvolá snížení poptávky po elektrické energii a posun poptávkové křivky jihozápadním směrem. Cena elektřiny se ustálí na hladině na úrovni nižší než byla cena výchozí. Platí, že tento proces snižování cen poběží v čase v závislosti na rychlosti instalace nových zelených elektráren, růstu nabídky úspornějších spotřebičů a technologií a v ne poslední řadě na rychlosti technologického pokroku (fotovoltaika, vodíkové články apod.). 

Trochu jiná situace může nastat, použijeme-li nabídkově poptávkovou analýzu pro trh pohonných hmot. Musíme si totiž uvědomit, že zatímco uhlí je relativní dostatek a krom něj lze z neobnovitelných zdrojů využít též energii jádra, známé ropné zásoby jsou rapidně vytěžovány. V důsledku úbytku zásob ropy dojde k poklesu její nabídky na trhu (Q₀ – Q₁). Nabídková křivka se posune hodně vlevo (S – S´) a skokově vzroste cena ropných pohonných hmot (P₀ – P₁) – nenechme se mýlit dočasným snížením cen v důsledku ekonomické krize. Aby tato skutečnost neznamenala růst cen všeho a inflační past vedoucí až ke zhrocení ekonomiky, má stát v rukávu prakticky dvě možnosti řešení. Buď bude reagovat až následně a nezbude mu než určit cenový strop na ještě přijatelné úrovni (P₂) a poptávku po chybějícím množství ropy sníží uměle (D´) pomocí přídělového systému, nebo bude včas pomocí legislativy udržitelného rozvoje vytvářet podmínky k tomu, aby se chybějící prostor zaplnil alternativními pohony. Reálně dnes připadají v úvahu elektromobily, motory na zemní plyn nebo biopaliva (ekologicky přijatelné jsou především biopaliva II. generace). Podpora zavádění těchto alternativ a úspor ropných paliv urychlenou obnovou vozového parku je proto velmi aktuální. Důležitá je též podpora inovací v oblasti uchovávání energie (akumulátory, vodík ….).