Bursík pohřbil ekologickou daňovou reformu

Vláda tento týdenb projednala materiál, který pohřbívá ekologickou daňovou reformu, ačkoliv se nás snaží přesvědčit, že II. fází této reformy mají být poplatky za znečišťování ovzduší, emisní stropy a dodržování emisních limitů. To si z nás ale Martin Bursík dělá srandu. V této souvislosti je třeba připomenout vládní slib. V preambuli Programového prohlášení vlády (17.1.2007) se totiž vláda zavázala, že zavede výnosově neutrální ekologickou daňovou reformu s cílem omezovat energetickou náročnost ekonomiky zdaněním paliv a energií a povzbudit zaměstnanost snížením vedlejších nákladů práce, což je něco zcela jiného.

Tzv. první fáze reformy zavedla povinné minimální sazby spotřebních daní dle směrnice EU. Slibovaná druhá fáze reformy měla od roku 2010 transformací stávajícího poplatku za znečištění ovzduší stimulovat  k modernizaci technologií úspor energií a snižování znečištění. Indikativní cíl výnosu z ekologické daňové reformy po roce 2010 měl být 0,5 až 1 % HDP. "Skutek utek"; nic takového se samozřejmě konat nebude, jak ostatně se od vlády baronů Prášilů, dalo očekávat.

V souvislosti se zvýšením spotřební daně na energie mělo též dojít ke snížení platby sociálního pojištění (ČSSD navrhovala v tehdejším systému progresivních daní snížit nejnižší sazbu daně z příjmů a valorizovat důchody v návaznosti na růst cen energií).

Vládní materiál se o kompenzaci za zdražení energií vůbec nezmiňuje, takže celý boom spočívající v zavedení energetických daní postrádá nejen jakýkoliv ekologický smysl, ale i smysl sociální. Vláda pouze chtěla vytáhnout občanům peníze z kapes, aby mohla financovat své experimenty. Ohánět se v tomto smyslu ekologií je nejen nemorální, ale i rána pod pás udržitelnému rozvoji.