Automobilový průmysl po Americku ...

Demokraté chtějí využít další finanční injekce do restrukturalizace detroitských automobilek. Mají však spousty sociálních a environmentálních podmínek. Zkusme si představit fúzi této silné Trojky do nějaké The Environmental Motor Company. Šlo by o produkci založenou na názorech Al Gora, M. Gorbačova apod., ale i Obamy samotného, který během kampaně zdůrazňoval, že je např. třeba radikálně zmenšovat propast mezi nejbohatšími Američany a zbytkem národa. Jde např. o taková kritéria, jako je mj. snižování platů vedoucích manažerů, činnost odborů založenou na prohlubování komplexní demokratizace, včetně role odborů, aj.. Obama již dnes též hovoří o kvótách na hybridní a elektrické automobily, které by zachráněné automobilky musely vyrábět.

Mnozí liberální ekonomové ale mají za to, že jakkoliv jsou platy některých manažerů v USA (jinde také, i když méně) nepřiměřeně vysoké, není jasné, proč by zrovna politici měli stanovovat mzdy v soukromých firmách. Politicky motivované plánování produkce by dle jejich názoru konkurenceschopnost amerických automobilek spíše dále oslabovalo. Le Figaro varuje podobně: "Američtí daňoví poplatníci by neměli být žádáni, aby nepromyšleně financovali zelenou průmyslovou politiku prosazovanou pozoruhodnými hnutími jako je The Sierra Club, lidmi s nejlepšími vizemi, kteří nic neví o tom, jak se vyrábí auta a ještě méně jsou experty na vytváření zisku". Jiní, spíše levicoví intelektuálové, na samotné myšlence spojit oživení výroby s jejím "zezelenáním" a s její jistou promyšlenou demokratizací a současném zefektivnění, nevidí nic špatného. Nad konkrétními postupy je třeba jistě hodně přemýšlet, ale v zásadě tento přístup nevylučují.

Americký kongres dal Detroitu lhůtu k tomu, aby přišly s plánem na restrukturalizaci, který by byl přijatelný i pro veřejnost. Existují i jiné až opačné názory, které doporučují např. tu či onu formu tvořivé destrukce, nemají-li se vytvářet podmínky pro destrukci netvořivou, nemá-li se podporovat tzv. morální hazard i mimo finanční sféru. A nejde jen o výrobu aut v Americe. Rozpory jsou též uvnitř Komise EU, kde G. Verheugen chce zachraňovat, zatímco N. Kroesová má názor opačný.

Je to velká šance pro ČSSD, abychom přišli s vizí pro automobilový průmysl - nejen český a donutili vládu ČR postupovat konsenzuálně. Místopředseda Sobotka a poslanec Bóhnisch mají společně předložit  návrh zákona o ekologizaci dopravy, který počítá především s výraznou podporou zavádění elektromobilů výměnou za ojetiny, s osvobozením z DPH jízdného hromadné dopravy a vozů pro podnikatele, pokud splňují emisní limit 120 g CO2/km, a s uvolněním prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury na budování logistických center pro kombinovanou nákladní přepravu. Bude na českých automobilkách, zda  čas, kdy má zákon nabýt účinnosti 1.1.2010, dokážou využít k žádoucí restrukturalizaci požadované výroby.

Ve světě žádají automobilky o pomoc již v řadě zemí a jejich počet bude narůstat, patří k nim i Rusko, Čína, Austrálie, Francie, Británie apod. Amerika má historickou šanci, změnit svoji globální hegemonii do podoby, kterou by veškerý svět přivítal. První etapa revolučních změn v Americe by mohla začít exportním artiklem Washingtonu s využitím zkušeností s řešením situace právě i z Detroitu. Nejde samozřejmě jen o průmysl, zachraňovat a přetvářet se bude každý sektor národního hospodářství, lidská společnost ve své komplexnosti. V sázce je příliš mnoho, vlastně všechno. Nepostačí pouze plně překonat filosofii laissez-faire, laissez-passer a pochopit nové role státu i občanské společnosti. Je nutno začít alespoň v teorii připravovat další etapy a tu současnou rozpracovávat. Globalizace vyvolala situaci, že revoluční změny v USA se musí stát, i kdyby nechtěla, světovými změnami.

Proti poskytnutí záchrany Detroitu se staví ve Spojených státech silná politická opozice, a neříká jen nesmysly. Radikální záchrana Detroitu je sporná, jde skutečně o dinosaury. Nakonec ani manažeři v Detroitu neříkají jenom nepravdy, i když jejich příjmy jsou neudržitelně vysoké a nemravné. Paradoxem je, že i GE bude žádat o jistou státní podporu vzhledem k stále existující úvěrové zácpě, jež je projevem sebevražedné – objektivně antikapitalistické mafie některých bankéřů, makléřů a podobných finančníků, kteří podle Business Week se znovu pokouší o tzv. sekuritizaci, počítajíce s tím, že je stát bude nadále zachraňovat. Správní rady výrobců aut v Detroitu by měly vyhlásit bankrot svých firem, které by měly fúzovat do jednoho podniku, minimálně alespoň GM a Chrysler. Americké zákony umožňují, že by se výroba znovu obnovila, což je třeba zajistit na vyšší, nejen technické úrovni. Pokud se americké automobilky rozhodnou pro tato a další radikální opatření, Američanům zůstane jejich pýcha: Slavné firmy v Detroitu". Jak u toho nemyslet na firmy v Česku?