Komunální politika v Moravskoslezském kraji

Protože mne určitá regionální politická témata nepřastávájí zajímat, navazuji zde na svůj článek Kauza Dědic a komentář na iDnesu k výsledku evropských voleb v Moravskoslezském kraji.

Stejně jako je v evropských volbách lehce zavádějící volit svou oblíbenou stranu, protože každá strana posílá své lidi do jedné z větších evropských frakcí, tak je v komunálních volbách také trochu zavádějící volit tu samou stranu jako ve volbách parlamentních, ježto na celostátní a městské úrovni se řeší zásadně jiná témata.

Obecně se ve dvou výše uvedených článcích podivujeme nad tím, že voliči v Moravskoslezském kraji nechtějí reflektovat aféry místní ČSSD a ochotně jí znovu dávají hlasy. Jenomže na komunální úrovni se neřeší většina věcí, kvůli nimž lidé v kraji stranu volí. Sociální program, řešení závažných problémů jako nezaměstnanost apod. jsou opravdu věci, jimiž se zabývá ČSSD ve Strakově akademii v Praze, kde jako nejsilnější strana současné koalice vládne.

Ne tak například v ostravském zastupitelstvu, kde už druhé volební období po sobě vládne koalice ODS a ČSSD, tedy stran, které by si měly být ideově protichůdné. Z toho lze vyvodit, že na stupních politky nižších než těch vládních o politickou příslušnost zase tak moc nejde. Navíc v komunálních volbách na různých místech častěji vítězí místní nezávislí kandidáti, které voliči často lépe znají, a také to ničemu nevadí.

Tím je jasné, že ani v Ostravě není potřeba volit stále dokola ty samé politiky, u nichž byly navíc jasně prokázány styky s lidmi, jež jsou zapleteni v korupci (a současně s nimi probíhá trestně-právní řízení), sami si dopomáhali k penězům všelijakými pokoutnými způsoby nebo naprosto nepokrytě válčili o pozice. Pokud tedy není sama strana schopna projít jakousi obměnou, měli bychom ji k tomu jako voliči pomoci.

Bohužel v obecních volbách nelze tak dobře využít kroužkování, protože kandidát potřebuje mít o deset procent více hlasů, než je průměr na jednoho kandidáta jeho strany, aby přeskočil své lídry, což se málokdy stane.

O to větší zde může být motivace volit nové strany a uskupení. A nemusíme ani například nadávat, že jsou všichni stejní. Tady jde o to těm "všem stejným" ukázat, že nemají garantované místo v zastupitelstvu své obce. Pokud bychom každé čtyři roky zastupitelstvo obměnili, minimálně bychom tím poslali vzkaz politikům, že nestačí v rámci stranických půtek uzmout přední místa kandidátek a čekat na jistý úspěch. Ať už TOP09, ČSSD, ODS, KSČM nebo Ostravak, což jsou všechno strany v ostravském zastupitelstvu, by tak neměly nic jistého.

Při pohledu na volební výsledky z roku 2010 je tomu totiž přesně naopak. Ale nezoufejme. Pokud je má úvaha o malých stranách moc idealistická (což nepochybně je), minimálně do letošních voleb zasáhne hnutí ANO, KDU-ČSL, jež znovu nabrala na síle, případně Ostravské fórum nově založené současným primátorem. Roztříštěnost, jež byla znakem minulých dvou voleb by se tak mohla přenést i na ty následující, z čehož by se mohly vyvrbit zajímavé volební výsledky i na severovýchodě naší vlasti, kde jsou obyčejně poměrně fádní a předvídatelné.