Hořké pilulky, peltaven, synot sezóna a vůbec

Ač se představitelé ligy před startem ročníku chvástali vylepšením úplně všeho, výsledkově to zatím vypadá na návrat kamsi pár (deseti)let(í) zpět. Sice je předčasné hodnotit některé dlouhodobější změny, ale lépe předčasně než nikdy.

Když pan Pelta, aktivní to člověk, který celé dny tvrdě dře pro dobro našeho fotbalu, dal panu Vrbovi nabídku, která se nedala odmítnout, byl fenomén Viktorie Plzeň v ohrožení. O nějakého půl roku později je Plzeň po třech letech venku z pohárů už po předkole, výsledkově i herně tápe, zatímco reprezentace pod trenérem Vrbou ještě nezvítězila a se všemi těmi tahouny národního mužstva mimo jiné ze Sparty, kteří už druhý rok po sobě místo "boje" o Ligu mistrů odchodili zápasy s týmy ze země, s níž jsme zvyklí prohrávat spíš v hokeji, to na nějaký výrazný úspěch s hladovými soupeři v kvalifikaci nevypadá.

Pravda ovšem je, že konečné účtování bude až po takovém roce a půl, kdy bude jasno, zda se reprezentace kvalifikovala na mistrovství Evropy, zda se tým Plzně pod trenérem Uhrinem dal zpět dohromady, zda Sparta dokráčela v Evropské lize někam daleko (pokud se tam tedy vůbec dostane), či zda se k těmto dvěma týmům přidají v příštím pohárovém roce další tak jako v poslední sezóně sympatický Slovan Liberec.

Zatím ale k optimismu moc důvodů není. Hlavně že se náš pan předseda po tom, co z nejlepšího klubu odvedl nejlepšího trenéra (a Plzeň narozdíl od české reprezentace neprohrává s Arménci), rozhodl náhodou budovat svůj vlastní hvězdný tým v Jablonci, na masivní střet zájmů nehledě. Nějaké ty Drnovice už jsme v lize taky měli a zrovna slavně to nedopadlo. A jak trefně poznamenal v pozápasovém televizním rozhovoru Milan Petržela, přízvisko galacticos si ten tým musí nejprve vykopat na hřišti. 

To ale nic nemění na tom, že by se české lize opravdu hodila jakási užší kvalitní špička, čtyři nebo pět týmů, které by se nebály aspirovat na titul. Ono hrát osm vyhecovaných zápasů ročně proti opravdu kvalitním tuzemským soupeřům by ani pro naše dva minulé mistry vůbec nebylo k zahození. Otázka je, zda taková kvalita v lize může v budoucnosti existovat. Další otázka je, zda by to měly být podobně bizarní experimenty jako ten v Jablonci, nebo by se zpátky nahoru měly raději prodrat týmy, které mají historicky větší fanouškovskou základnu a slavnější jméno, jako třeba v posledních sezónách tápající Slavie a Baník. Zatím nám o pohárové pozice hraje třeba Dukla, jejíž vskutku ohromující průměrné návštěvě 2700 fans konkuruje už jenom právě Jablonec.

Novinky před novou sezónou se zatím omezují na věci jako nový sponzor, nové logo, více peněz pro bafuňáře, nová znělka, no radost pohledět. Abychom ale nebyli jen zbytečně sarkastičtí, možnost sledovat letos všechny přenosy online na isport.cz je poměrně luxusní. Jen abychom se ale neblížili lepším ligám jen formou, ale kvalitou a obsahem nezůstávali stále pozadu. Zase za rok si tak snad povíme, jestli nastal nějaký posun, o který se náš finský hvězdný manažer peltaven tak úpěnlivě a upřímně v českém fotbale snaží.

Navíc se do druhé ligy vrátil další velkoformátový mezinárodní hráč, vracející se ze zahraničního angažmá zvaného zákaz činnosti, Ivan "titanicsepotápíbárkajdekednu" Horník. Těžko říct, jestli by první česká liga snesla dvě hvězdné Viktorie najednou, ta žižkovská by se ale spíše přidala ke Starkově Příbrami, což je každopádně bárka, která se potápí vskutku těžko. A jelikož stálice v podobě šéfky rozhodčích a jejího drahého manžela zůstávají, nezbývá než věřit, že před sebou máme světlé fotbalové zítřky.