Doktor Faustus, nekončící divadelní vystoupení Davida Ratha

S Davidem Rathem probíhá zúčtování, on se však vzpouzí jak může. Že skončí na necelou dekádu ve vězení je však v tuto chvíli nad slunce jasné.

Narozdíl od Fausta neznáme přesné vnitřní rozpoložení Davida Ratha, lecos však lze odvodit. Na jeho úkor můžeme pozorovat vystoupení, jehož rozměry jsou zarážející. Monstróznost procesu ovšem není dána Davidem Rathem jako obětním beránkem. Krví se totiž v minulosti podepsal více než jednou.

Faustus se ještě těsně před svým výletem do končin nekonečného utrpení zoufale dovolává nebe. David Rath oddaluje nevyhnutelné vynesení rozsudku a mezitím se podobně zoufale dovolává práva.  Sebevědomí a vyšperkovaná rétorika, jimiž byl souzený tak známý z dob své největší politické slávy, byly nahrazeny nervozitou a trapnými pokusy simulovat.

Je to patetický boj o to přesvědčit všechny, že sám je tím, jemuž je nesmírně přitěžováno ze strany justice, soudců, veřejnosti a snad i ostatních nepotrestných politiků. V mnohém se zde dají najít paralely k současnému Rusku s jeho postojem věčně ukřivděného jedináčka, kterému by měl patřit svět.

Ještě v jednom je ona velmi explicitní, grafická analogie s podpisem vlastní krví velmi poučná. Myšlení nastavené určitým způsobem nedovoluje Davidu Rathovi se zastavit a uznat vinu. Kus sebe přetransformoval do svého úkolu. 

Od počátku věděl, čeho dosáhnout a jak by to měla veřejnost pojmout. Do této mozaiky zapadá jeho obrana (děje se mi nespravedlnost!) i jakási podpora obyvatel z míst, kde vyrostly stavby, na nichž byly realizovány úplatky (vždyť pan Rath toho pro naše město udělal tolik dobrého!).

Touha být hybatelem věcí, který je schován za oponou a všechno řídí, zatímco publikum se dobře baví, je mocná a plyne z ní v případě korupce dost peněz. Rozdávat tučné zakázky, zatímco systém na první pohled běží přesně podle zákona, chtěl donekonečna i David Rath a jeho komplicové. 

Problém však je, když vám někdo tu zadní oponu rozhrne a reflektory vás zaberou. Divadelní hra sice běží dál, ale pohled do zákulisí už neumožňuje se na ni dál soustředit ani ji věřit.