Cosi shnilého je ve státě ... fotbalovém

Organizace FIFA začíná svou zkostnatělostí připomínat římskokatolickou církev patnáctého století. Zároveň však její náboženství uctívá stále více lidí.

Přespříští světový šampionát se koná v zemi zaslíbené - Kataru. Předtím se přesouvá do největšího novodobého impéria - do Ruska. Pod záštitou rotace kontinentů se nejzprofanovanější a nejsledovanější akce planety koná na dvou místech, jejichž výběr otevřeně zavání korupcí. Nic zvláštního se však neděje. Vyšetřování celé kauzy prestižním právníkem Garcíou, jak už to tak u takových velkých kauz bývá, skončilo nemastně neslaně.

Osobně mě mistrovství světa nikdy moc fotbalově nebavilo. Je to fádní setkání bránících týmů, které se za každou cenu chtějí dostat ještě aspoň k penaltám nebo o jedno kolo dál, aby nakonec stejně předvídavě vypadly s jedním z tradičních favoritů. To vše je ještě umocněno velikášstvím, které se s pořadatelstvím nutně pojí, a je stejně otravné jako v případě olympijských her. Dneska už snad ani neumíme uspořádat žádnou střízlivě financovanou světovou sportovní akci.

A samozřejmě na tom královsky vydělává organizace FIFA. A jak je dobře známo, kdo toho moc nemá, chce aspoň něco a kdo má hodně, chce ještě víc. FIFA je ten druhý případ. Nekritický obdiv miliónů lidí po celém světě k akcím typu mistrovství světa je samozřejmě pochopitelný, ale musíme si bohužel uvědomit, že tím v současné chvíli podporujeme také korupční živly z organizace FIFA, která je podle všech dostupných informací prohnilá skrz naskrz.

A bude existovat, dokud potrvá podpora zespodu. Tedy od jednotlivých svazů, které své manšafty na mistrovství vysílají. Nelze předpokládat odklon fanoušků. Ti celé čtyři roky slintají u představy toho, že už tu zase bude ta třítýdenní fotbalová párty. Ne nadarmo se tomu pak říká "mánie", jako by šlo o nějaký posváný stav vytržení z reality (odtud také má asociace s náboženstvím).

Neúčast byť i dvou či tří nejlepších týmů jako Brazílie, Nizozemsko nebo Německo, by šampionátu podstatně ublížila (a takové hlasy se např. z Německa ozývají). Což by byla velká rána pro demagogy z FIFY. A kdo pak zemím zakazuje, aby se pak sjednotily pod hlavičkou uskupení úplně nového. Když je totiž hniloba v nitru tak komplikované organizace, nemá smysl se snažit ji léčit, ale je jednodušší ji rozpustit a vybudovat od píky.