Na víkendovém sjezdu SPOZ označil Miloš Zeman šest politických stran za "politický plevel". Nový předseda strany Štengl pro změnu přirovnal členy SPOZ k apoštolům šířícím Zemanovy myšlenky. Nedá se však sama Strana práv občanů Zemanovci označit za politický plevel?
"Strom roste pomalu, plevel rychle", pravil k delegátům na sjezdu SPOZ prezident Miloš Zeman. Ihned poté přispěchal s definicí onoho plevele. Zařadil do něj ODA, US-DEU, KDU-ČSL, SZ, VV a LIDEM. Tyto strany podle Zemana "dojely" na rychlý vstup do vlády. Zeman před touto chybou delegáty na sjezdu varoval.
Je záhadou, jak Zeman dospěl k této "definici politického plevele". Obzvláště bizarně tato slova zní na sjezdu ambiciózní strany, která existuje teprve necelé čtyři roky.
Nedá se však pejorativně za "plevel" označit samotná Strana práv občanů Zemanovci?
Politickým stranám jsou vytýkány mimo jiné tyto nešvary - klientelismus, nedostatek osobností a nízká politická kultura. Jak jsou na tom v tomto ohledu Zemanovci?
Zemanovci k pozitivnějšímu vnímání politické scény rozhodně nepřispějí. Těžko lze uvěřit tomu, že by SPOZ v případě vítězství levice seděla v opozici a zůstala bez funkcí. Vláda s ČSSD a KSČM se navíc osvědčila na krajské úrovni.
Zeman za "plevel" označuje strany, které se rychle hrnou k moci. Zemanovci to beze zbytku naplňují. Jako "bonus" k tomu přidávají nejasné financování, pochybné "osobnosti" a politickou kulturu úrovně Václava Kopeckého.
Jak napsal v pondělní MF DNES Karel Steigerwald, "cestou z nynější politické malátnosti není zázrak, nýbrž ústavičná dřina na zlepšování stran, které máme". Přesto mnozí čekají na zázrak. Strana (či spíše sekta) samozvaného "politického profesionála" však zázrakem není.
