Klement Gottwald, padlá komunistická modla

14. března uplyne 60 let od smrti Klementa Gottwalda. Pro komunisty je dodnes "největším Čechem", pro jiné vrahem. Jak se Gottwald zapsal do českých dějin?  

Dodnes můžeme slyšet chvalozpěvy na Klementa Gottwalda. Komunisté chtějí, aby byl Gottwald jinak vnímán. Aby byl vnímán tak jako před rokem 1990. Nekriticky, až zbožně. Komunistická propaganda je však tradičně zavádějící. V čem?

1. Gottwald-vlastenec

Býti fanatickým komunistou, neznamená býti vlastencem. Gottwald veškeré své rozhodování podřídil názorům Moskvy. Během Mnichova sice volal po bránění republiky, avšak s kalkulem, že válka vynese KSČ vedoucí úlohu ve společnosti. Ostatně za nevyvolání ozbrojeného odporu během Mnichova byl Gottwald po svém odchodu do exilu v Kominterně pranýřován a své "selhání" musel vysvětlit.

Gottwald nejenže neprotestoval proti odstoupení Podkarpatské Rusi SSSR, ale tento krok i vítal. I přes zjevné neblahé důsledky pro poválečný rozvoj odmítl na Stalinovo doporučení Marshallův plán. Svoje "vlastenectví" pak dokázal rovněž přizváním sovětských poradců do Československa. 

2. Gottwaldova specifická cesta k socialismu a názorová konzistentnost

Klamání se specifickou cestou ČSR k socialismu bylo jedním ze znaků Gottwaldovy názorové nekonzistentnosti. Názorových přemetů však bylo více.

• Do roku voleb v roce 1935 byla republika podle Gottwalda výsledkem imperialistického paktování na mírové konferenci (1919).
• Do přepadení SSSR Německem byla probíhající válka imperialistická, Beneš a členové londýnského exilu posluhovali imperialistům a připravovali další  Mnichov.
• Slovenské orgány měly mít co nejvetší kompetence. Po volbách (1946) a propadáku KSS Gottwald prosazuje pravý opak.
• Ve volebním programu (1946) KG prosazoval podporu rolníků a živnostníků, po Únoru nastala jejich faktická likvidace.
• V únorových dnech krize sliboval ctění poslanecké imunity a vyloučil masové zatýkání občanů. Po pár dnech byl viděn pravý opak.
• Gottwald se po válce vymezil proti antisemitismu. Po Únoru StB sestavovala seznamy Židů. Proces se Slánským obsahoval rovněž zjevný protižidovský podtext.

3. Gottwald-dělnický prezident

Tato iluze byla až do roku 1990 živena komunistickou propagandou. Gottwald si však při inauguraci nechal sloužit Te Deum ve Svatovítském chrámu. Dělnický prezident pobíral plat 275 tisíc korun měsíčně (3,3 mil. ročně), jak uvádí historik Karel Kaplan v knize Gottwaldovi muži. Široký okruh společenstva - jako byl u Gottwalda - byl u Masaryka a Beneše nemyslitelný. První dáma Marta Gottwaldová si podle svědectví šéfa prezidentské ochranky Leopolda Hofmana nechávala říkat "milostivá paní" a podlehla všelijakým panským manýrům.

Tyto tři obrazy (Gottwald-vlastenec, Gottwald-názorově konzistentní a Gottwald-dělnický prozident) jsou základními body komunistického vnímání KG. Jeho kult vydržel až do roku 1990. Ani v 60. letech nedošlo k jeho omezení či odstranění. ÚV KSČ zřízené vyšetrovací komise nejprve vše "hodily" na Slánského (Barákova, Kolderova komise). V roce 1968 zřízená Pillerova komise označila Gottwalda jako hlavního iniciátora poúnorové zlovůle. I v té době však nebyla ochota zbavit se Gottwadova kultu. Dubček zprávu komise pouze vyžíval k vnitrostranickým bojům. Po nástupu Gustava Husáka nebyly závěry komise akceptovány. Za normalizace se KG dočkal i televizního seriálu o své osobě (Gottwald, 1986). V září 1989 se jeho podobizna objevila na stokorunové bankovce.

Gottwaldova aktivní role při politických procesech v 50. letech je nesporná. V některých případech sám instruoval sovětské poradce, jindy jim pomáhal při tvorbě obvinění. Byl to Gottwald, kdo telefonoval předsedovi soudního senátu Novákovi při procesu se Slánským. Gottwald vědomě svojí politikou dostal ČSR do područí SSSR. Přesto je mnohými adorován a někteří dokonce volají po jeho rehabilitaci.