Stav politiky a trapnost všech předních představitelů naší politické scény nejsou nepodobné období před rokem 1989.
Levárny a čachry provázejí vládnutí všech dosavadních politických stran a vlád, které sestavovaly. Zákonitě musely vygradovat do ubohé frašky, kterou vidíme a slyšíme, přestože bychom ji raději vidět a slyšet nechtěli. Ti, kteří si pamatují dobu před rokem 1989 snad potvrdí, že se vrcholná politika dostala do podobné slepé uličky jako tehdy. Vyzdvihovat jakéhokoli současného vrcholného politika nad druhého je jen vyzdvihováním menšího gaunera nad gaunera většího.
Politici v čele s prezidentem Zemanem ukazují, že zájmy země a nás občanů jsou pro ně naprosto druhořadé. Současně je pro ně druhořadé, do jakého světla staví naši zem v zahraničí. Jak, proboha, z pozice prostého občana, říci celému světu, že ti, kteří hrají toto trapné divadlo, nejsou odrazem celé naší společnosti? Že tu žije velké procento lidí, kteří se za svou politickou reprezentaci stydí do morku kostí.
Politika se stala jakousi "hrou" několika jedinců (autokratů) za naprosto nečinných poslanců a senátorů, přestože je naše zem parlamentní demokracií. V lavicích poslanecké sněmovny i senátu nesedí demokratické a silné osobnosti, které by tam sedět měly. Na Malé Straně spíše vysedává 281 politiků, kteří jsou laxní, slabí, ustrašení, servilní vůči svým vedením a kteří dokáží bez mrknutí oka bagatelizovat a přehlížet i jednoznačná porušování Ústavy ČR i jejího dodatku Listiny základních práv a svobod. Jak by ne, když náš zákon nejvyšší porušují zhusta sami.
Naprostý nedostatek kvalitních a rozumných lidí v politice je pochopitelný. Komu by se chtělo patřit mezi onu neschopnou a všehoschopnou chásku, která jen vyžírá a rozkrádá daně nás všech s jedinou vizí - centrálně řídit vše a každého z nás.
Nezbývá, než dál občansky pracovat především ve svých regionech a snažit se vytvářet v nich takové podmínky, aby byly maximálně nezávislými a co nejvíce soběstačnými lokalitami. Podporujme malé a střední podnikatele a živnostníky, protože jsou tahounem ekonomiky i zaměstnanosti v naší zemi. Tlak proti nim ze strany státu je enormní a vyvrcholil zavedením doslova zrůdných systémů Kontrolního hlášení a EET, které byly pro tisíce z nich poslední kapkou, díky které svou podnikatelskou činnost ukončili.
V Praze na sebe psi štěkají a snaží se vzájemně požrat. Doplácí na to deset milionů obyvatel celé země.
Petr Suda
