Pryč z EU ! - nebo ne ?

Diskuse na téma zda opustit EU jsou stále intenzivnější. Oba tábory předkládají argumenty a přesvědčují o své pravdě ostatní. Jisté je jediné, nějaké řešení přijít musí.

Zastánci opuštění mimo jiné argumentují nesmyslností některých návrhů z pera EU. Popravdě řešit příkon vysavačů v době kdy vrcholí migrační krize těmto lidem dává za pravdu. Konkrétně u zmíněných vysavačů je dobré lidem vysvětlit, že příkon a výkon nemusí jít spolu ruku v ruce a výkon se dá zvyšovat za pomocí invencí. Stejně jako u formule 1, zde klesá obsah motoru, ale výkon auta roste. Jenže to načasování je opravdu nešťastné, pokud vám padá střecha(migrační krize,brexit), tak nebude řešit zde máte správné utěsněná okna(vysavače, hranolky). Co se týká směrnic EU, opravdu těžká váha proti setrvání v EU je odzbrojovací směrnice. Tento paskvil se samozřejmě netýká jen občanů vlastnících ZP, tato směrnice, zvláště způsob jakým byla schválena, dává jasně na srozuměnou, že občané ČR jsou občané druhé kategorie. 

V EU nejsme považováni za rovnocenné partnery, tento fakt si většina obyvatel uvědomila až když naplno propukla aféra kolem dvojí kvality potravin. Ale postoj EU k ČR vyšel najevo právě při schvalování směrnice o zbraních. Finsko předložilo argumenty a dostalo výjimku, Švýcarsko pohrozilo referendem a dostalo výjimku. Na  pozměňovací návrhy českých europoslanců vůbec nedošlo, prostě ani nedostali šanci. Brusel věděl o naprosté shodě politiků a veřejnosti v otázce této směrnice, Brusel si byl vědom důležitosti směrnice pro ČR. Navzdory výše uvedenému nám ani nedal šanci přečíst pozměňovací návrhy.          

EU není v dobré kondici, EU je určitě v horší kondici než v době kdy vstupovala Česká Republika. Vše začalo Lisabonskou smlouvou která přesunula hodně pravomocí z jednotlivých členských zemí do Bruselu. Tato smlouva nebyl první pokus o ořezání práv členských států. Nejdříve byla předložena Evropská ústava, ovšem tato ústava byla Francií zamítnuta. Vznikla tedy Lisabonská smlouva, tedy ona je to jen přejmenovaná Evropská ústava(nosná konstrukce zůstala, vše zásadní zůstalo), ale i tato nová Lisabonská smlouva byla odmítnuta(referendum v Irsku). Co se dalo dělat, bylo uspořádáno druhé referendum(bylo by i třetí a čtvrté), na druhý pokus vše vyšlo dle zadání. Mám pocit, že odtud pramení averze EU k referendu.

Lisabonská smlouva má obrovský podíl na brexitu, i když vám mainstream bude tvrdit, že za brexit mohou nevzdělaní vidláci s nízkým příjmem. David Cameron před brexitem dojednal řadu výjimek pro Británii. Stěžejní bod se týkal stále těsnější integrace členských zemí, tedy Lisabonská smlouva. Británie odmítla předat rozhodování o jejich zemi do rukou Bruselu. Bohužel smlouva jako taková je vždy jen kompromis, voliči dali jasně na srozuměnou, že tyto výjimky jsou nedostatečné a odhlasovali odchod z EU. Zde je důležité uvědomit fakt co bylo příčinou nespokojenosti Britů, byla to otázka migrace a neochota(ze strany Britů) stále větší integrace. Lisabonská smlouva zde tedy sehrála klíčovou roli. Kdo očekával nějaký druh sebereflexe(po brexitu) ze strany EU musel být zklamán. Lidé kteří mají obrovský podíl na brexitu dále zůstávají u kormidla, vedou EU stále stejnou cestou. EU jde v tomto směru proti zdravému rozumu a navrhuje v integraci ještě přitvrdit(projev pana Macrona). To honosné slovíčko integrace, neznamená nic jiného, než odevzdat ještě více pravomocí do Bruselu.  

Volby v Německu mizérii EU naplno potvrzují, EU momentálně nekráčí po správné cestě. Historický propad obou vládních stran a razantní nástup AfD, dávají jasný signál o nespokojenosti obyvatel. Jsem si naprosto jistý, že pokud by unie pracovala dle představ obyvatel, tak by strana jako AfD nikdy nemohla oslovit tolik voličů. Výhra Merkelové znamená jen další integraci a utahování šroubů. Volně přeloženo, ještě více nespokojených občanů.

Volby v Rakousku jasně dokazují, že politika Bruselu ohledně migrace dále štěpí evropskou společnost. Samozřejmě je velice brzo dělat nějaké závěry, nicméně pokud z rakouských voleb vzejde koalice OVP a FPO. Pak bude Rakousko na stejné vlně jako V4.  

EU razí cestu sjednocení azylové politiky. Jinak řečeno, migranty protlačit i do členských zemí které toto odmítají. Existují dva jednoduché postupy jak migranty rozmístit i do zemí v4. Nutno podotknout, že jeden horší než druhý. Mohou použít kvóty, nebo sjednocení sociálních dávek pro migranty napříč zeměmi EU. Pak by důchodce(který celý život pracoval a odváděl daně) měl stejné peníze, nebo menší než nově příchozí. Když pominulo původní vítací nadšení medií a některých lidí, zjevila se fakta. Vyšla na povrch pravda o 30letých dětech jenž nelze vyhostit. Fakta o stoupající kriminalitě a teroristických útocích. Z migrace se stal problém, problém který chce EU přehodit na státy které s vítací politikou nemají nic společného.  Finanční zátěž zde hraje jen jednu roli, v druhé je nutné migranty rozdistribuovat z jednoduchého důvodu. Momentálně jde velice jednoduše spojit migraci a terorismus, stačí jen zcela jednoduše poukázat na fakt, že v zemích v4 se žádné útoky nedějí.    

Samozřejmě každá mince má dvě strany, členství v EU nám jako malému hráči nabízí celou škálu výhod. Obrovský ekonomický potenciál eurozóny dává nám jako malému státu podstatné výhody. Volný pohyb zboží a jednotná legislativa(výrobek je schválen pro trh celé EU a není třeba vyřizovat povolení pro každou zemi zvlášť). Díky EU máme obrovské možnosti vzdělávání, můžeme volně cestovat po EU, ale tato výhoda se postupně vytrácí ve spojitosti z migrační krizí, tedy nutností opět chránit státní hranice. Co je tedy hlavním důvodem pro setrvání? Jsme malý stát jehož ekonomika je úzce spjatá s EU. Vystoupením z EU by se naše ekonomická situace velmi zhoršila. A nehovořím zde jen o dotacích, to je sekundární problém.

Někteří lidé namítnou, že ještě existuje varianta Švýcarsko. Ale to opravdu není možný scénář pro ČR. Nejsme tak bohatí, po vystoupení ČR z EU by z nás Brusel udělal exemplární případ. Tedy nulové ústupky, nulové výhody a tvrdý nekompromisní postup ve vyjednávání podmínek.   

Jaké je tedy řešení?

Varianta A:

  • hluboká reforma EU
  • zrušení Lisabonské smlouvy
  • odstoupení současných lídrů EU
  • v podstatě návrat k ekonomické spolupráci

Varianta B:

  • poučit se z chyb, udělat tlustou čáru a začít znovu

Varianta C:

  • dvourychlostní Evropa. Tvrdé jádro přijímá migranty, má společného ministra financí, snaží se o ještě vetší integraci, jedná se tedy spíše o federaci. Toto tvrdé jádro má řadu výhod, větší dotace, nebo vyšší hlasovací práva, plus další benefity. Státy mimo tvrdé jádro nepřijímají migranty, nemusejí platit eurem a nemusejí nutně integrovat všechny směrnice z EU. Tyto země mají menší peníze z rozpočtu, osekaná hlasovací práva a spoustu znevýhodnění oproti členům tvrdého jádra. Než budu označen za xenofoba, to že hovořím o migraci ve spojitosti s dvourychlostní Evropu má svůj důvod. Proč Macron razí myšlenku dvourychlostní Evropy? Protože Evropa je rozdělena v několika otázkách, ty nejpalčivější jsou migrace a diktát Bruselu. Nejedná se z mé strany o populismus, ale o logický kalkul.      

Varianta A a B dávají EU největší naději, ale ve světle dosavadního chování Bruselu nevěřím že by mohla být realizována jedna z těchto variant. Co se týká varianty C, k tomuto scénáři EU momentálně směřuje. Jsem si téměř jistý, že takzvané tvrdé jádro danou věc(benefit VS postih) dožene do krajností a ve své aroganci projekt EU definitivně pohřbí. Mimochodem zde máte názornou ukázku zdravého jádra.    

Než budu označen za xenofoba dovolím si faktickou poznámku. V tomto blogu zmiňuji vždy a pouze migranty. Tedy lidé kteří přichází zneužívat naší slabost a sociální systém. Nemám problém s 500 000 cizinci kteří u nás žijí, což uvádím zde na jiném blogu

Vstoupil jsem k Realistům. Nechci aby syn žil v době kdy mu politici říkají, že si na terorismus musí zvykat. Nechci aby EU dotáhla svůj projekt odzbrojení občanů až do nezvratitelného konce. Nechci aby nám úředník v Bruselu vnucoval zásadní rozhodnutí které budou mít obrovský dopad na život obyvatel ČR. Více zde:   https://petrskrivan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=623416

 

       

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Petr Skřivan | čtvrtek 19.10.2017 9:49 | karma článku: 25,67 | přečteno: 894x