Vezměme si skutečnou situaci, kterou již řada lidí zažila. Daří se vám, získali jste novou práci za podstatně vyšší plat. Nejprve s ním vystačíte, ale pak chcete stále více. Postavíte si dům na hypotéku, půjčíte si na nábytek a auto. Vaše mandatorní výdaje rostou. Již nehospodaříte s rozpočtovým přebytkem, ale jste s bídou na nule. Zato máte skvělé dovolené, večeříte v dobrých restauracích, kupujete co se vám líbí. Pak vám o něco sníží plat. Najednou již nemáte věci pod kontrolou, mandatorní výdaje snížit nejde a splácet musíte. Na horší si ovšem zvykat nechcete. Najednou jste v situaci, kdy někdo jiný rozhoduje za vás. A pokud ztratíte práci úplně, tak už vám někdo nadiktuje, co máte dělat, jak máte žít a co prodat.
Tak nějak dopadá Řecko. Klasická dluhová past a čím dřív spadne, tím paradoxně lépe pro dlužníka.
Hodně se dnes divím především opozičním politikům, kteří se snaží za každou cenu sundat dnešní vládu. Proč vlastně?
Pokud nechceme vesele žít a rozhazovat o něco déle a pak skončit velkým bankrotem, tak se reformy musí udělat. Jen hloupá opozice bude vládě, která se do reforem pustí házet klacky pod nohy. Každá vláda, která začně reformovat neproduktivní stát s jeho zadýchaným zdravotnictvím a děravým důchodovým systémem nemá šanci vyhrát následující volby, pokud to udělá důkladně a rázně.
Ty vyhraje opozice, která může celé volební období tiše sedět a čekat. Ve volební kampani pak stačí jen navrhnout pár méně bolestivých úprav tak, aby to rozpočet zvládl a k tomu tiše přidat ještě nějakou nenápadnou úsporu. A volby máte v kapse a jste v čele státu, který bude směřovat k fiskální nezávislosti a nikdo z venku vám nebude do vašeho vládnutí kecat. Navíc vám občané patrně spolknou i některé "malé domů".
Máte šanci vyhrát i další volby, když chytře vezmete pozitivní výsledky předešlé reformy a vyrovnané rozpočty následujících let prohlásíte za úspěch svého vládnutí. Navíc nebudete muset dělat téměř nic, jen se vézt a korigovat drobné chybičky.
Občané už jsou takoví. Jen menšina myslí na budoucnost, větší část bude vždy bez většího rozhledu myslet jen na dnešní plnou kapsu a zítřek pro ně bude prázdným pojmem.
Proto se divím dnešní opozici, která se tak radostně žene do situace, kdy bude muset reformovat sama a pod cizím dohledem tak, jako socialisté v Řecku!
Jsou naši politici opravdu tak hloupí? Odboráři nechť mi odpustí, o nich lze říci že myslí ještě na včerejšek. Jsou ve zpoždění stejně, jako naše vlaky.
