Včera v noci byl v centru Moskvy zavražděn Boris Němcov. Významný opoziční politik a kritik ruské vlády. Stalo se tak těsně před mírovým pochodem plánovaným na 1.března. Rusko zapálilo svůj "říšský sněm". Vladimir Vladimirovič Putin probudil ruský národní socialismus a pomalu se stává sám jeho obětí. Již neovládá Rusko. Za vraždou nestojí Putin ale ruští nacionalisté.
Rusko je dnes stejně nebezpečnou zemí, jako fašistické Německo v roce 1938.. Němci prohráli ve válce dvou diktátorů a vzali si z toho poučení. Stalin, stejný zločinec jako Hitler, vyhrál a vrátil ruskému mužikovi velikost, sílu a sebevědomí. Nacionální socialismus a komunismus jsou dva názvy pro jednu zrůdnou ideologii.
Před rokem využil Vladimir Putin ruských nacionalistů a s jejich podporou obsadil bez varování území cizího státu. Anšlus Krymu se uskutečnil pár dnů po olympiádě a z olympijského hnutí udělal směšného statistu. Vzpomeňme si na olympiádu ve fašistickém Berlíně.
Tímto činem vypustil ruský prezident džina z lahve a již ho nedokáže vrátit. Ruští nacionalisté zvedli hlavy, jejich oddíly kozáků se chovají stejně jako německé bojůvky SA.
Doposud vraždily "jen" novináře, homosexuály, opoziční demonstranty, příslušníky menšin z Kavkazu a asijských republik.
Nyní došlo k vraždě významného politika. Část ruské opozice je ve vězení, část je v exilu. Ruská inteligence a podnikatelé utekly mimo Rusko .Dnes vládne v Rusku nacionální socialismus, oligarchové a mafie. Nemáme žádné nástroje jak tento vnitřní vývoj zastavit. Nemá je ani Putin. Pokud se vzepře, zemře a jeho místo obsadí ruský "Hitler" - Vladimír Žirinovskij.
Už nemá smysl řešit otázku zda dodávat zbraně na Ukrajinu. Dnes potřebujeme zbraně sami. Nedá se dojednat mír s někým, kdo žádný mír nechce. Dnes Evropa zažívá totéž co stát Izrael po 67 let své existence.
Na naší východní hranici stojí divize fašistického státu, není to Ukrajina, je to Rusko. Za podpory zfanatizované většiny ruské společnosti se chystá tažení na západ. Ruský mužik se konečně dočká "spravedlivé odplaty" za ponížení, které mu uštědřil západ a NATO v minulém století. Tak to vidí většina ruské společnosti. Nedělejme si iluze, že je to jinak. Zažili jsme to v Německu 1934, v Československu 1948. Rusko nechce mír, Rusko chce pobaltí a východní Evropu.
Mír není možný, dnes máme v rukou volbu mezi omezeným nebo globálním konfliktem nepředvídatelných rozměrů. Můžeme zastavit ruské divize v pobaltí a ve střední Evropě nebo můžeme obětovat tato území výměnou za krátké příměří, než se ruští nacionalisté vydají dál. Pak už je zastaví jen kanál La Manche.
