"Superpolda Šlachta" - námět na román

Patřičně dramatického zpracování se jistě dočkáme, exkluzivní rozhovory a neautorizovaný životopis se nepochybně již připravují, možná dojde i na komiks s novým superhrdinou ... Ale dost legrace:

Co k tomu všemu říci:

Pokud je Robert Šlachta jediným poctivým policajtem a jeho útvar jedinou akceschopnou a nezkorumpovanou policejní jednotkou, pak policie jako celek není k ničemu a můžeme ji rovnou rozpustit.

Pokud to tak není, je mediální glorifikace jediného člověka a jediného útvaru nespravedlivá vůči Policii ČR jako celku a nedivil bych se, kdyby už jen kvůli této dlouhodobé dehonestující mystifikaci policejní prezidium na neprůstřelného plukovníka a jeho "elitní protimafiánskou jednotku" brousilo nože. (Můžete mi novináři vysvětlit, když "plukovník" Šlachta, proč ne "generál" Tuhý či "generál" Laube? - on ten plukovník zní tak nějak úderně, že. O novinářském patvaru "elitní protimafiánská jednotka" lépe nemluvit).

Jako řadový občan nevidím zúčastněným do karet, jako logicky uvažující člověk schopný vnímat věcný a historický kontext si myslím toto:

1. Robert Šlachta je zřejmě čestný člověk oddaný své práci, schopný, neúnavný, neústupný, zároveň však s kovbojskou náturou a potrefený spasitelským komplexem.

2. ÚOOZ se pod vedením Roberta Šlachty vymkl z organizační struktury PČR a dělá si lidově řečeno "co chce". Vzhledem k tomu, že PČR má svou jasnou organizační strukturu a řád, kde i ÚOOZ má dané místo a podřízenost (i laik jako já se o tom může poučit přímo na stránkách PČR), opět se nedivím, že si prezidium brousilo nože.

3. Nemám nejmenší pochybnosti o tom, že v ČR existuje obrovská korupce v oblasti veřejných zakázek, evropských dotací a dalších toků peněz nepatřících těm, kteří o nich rozhodují. Tento stav je ovšem způsoben všeobjímajícím angažmá státu a je neodstranitelný, i kdyby byli v Policii ČR samí supermani a zabývali se jen korupcí. Podle rčení "Příležitost dělá zloděje" je dnešní paternalistické pojetí státu neoddělitelně s korupcí spjato a když si dovolím parafrázovat Josefa Škvoreckého, v tomto smyslu se politická scéna neskládá z vinných a nevinných, ale z již odhalených a dosud neodhalených, popřípadě z již pokušení podlehnuvších a dosud nepodlehnuvších. Ale to je na jinou debatu.

4. ÚOOZ jistě ve většině případů šetřil reálně existující kauzy, leckomu na kuří oko šlápl a leckomu se šlápnout chystal. Bylo by ovšem opět špatným vysvědčením pro PČR i samotný ÚOOZ, kdyby to bylo jen zásluhou Roberta Šlachty a s ním spolupracujících státních zástupců.

Robertu Šlachtovi se tímto neposmívám, boj proti korupci považuji za správný, ale z výše uvedených důvodů za téměř marný.

5. Dnešní struktura speciálních útvarů PČR poněkud připomíná nepřehlednou strukturu nacistického policejního aparátu, kdy v rámci Hlavního říšského bezpečnostního úřadu existovalo několik vzájemně si konkurujících, proti sobě intrikujících a nespolupracujících útvarů s překrývajícími se kompetencemi, vlastními ambicemi a rozdílným politickým krytím.

ÚOOZ zde není odjakživa, o čemž se vůbec nemluví, navíc jeho mediální sláva se spojuje s vyšetřováním "korupce", tato agenda ovšem gesčně přísluší jinému útvaru (ÚOKFK). Tento útvar mimochodem vznikl v roce 2003 sloučením dvou jiných dřívějších útvarů, aniž by kvůli tomu někdo ječel. Sloučit tedy dnes ÚOOZ a ÚOKFK není žádná tragédie a nevzniká tím žádný "superúřad", spíše je to návrat k logickému stavu věcí v České republice s pouhými deseti miliony občanů.

6. I když Robert Šlachta vypadá jako vlk samotář (v přeneseném smyslu i doslova) a je takto médii prezentován, je součástí nějaké vlivové skupiny, ať vědomě či nevědomky. Své poslání plnil nepochybně s určitým krytím a je projevem naivity, pokud se považoval za nezranitelného. Ať již mu kryl záda kdokoliv, teď se za něj nepostaví nikdo. Jeho partneři nejsou z říše šelem, spíše z pohádkového světa bazilišků a jiné havěti.

7. "Plukovník Šlachta" byl mediálním výpěstkem. Média ho proslavila a média ho teď potopí. Už se tak vlastně bezděčně stalo - blekotající ministr spravedlnosti, rádoby rázná a zároveň bezobsažná prohlášení dalších politických představitelů, Šlachtova ublížená sebeprezentace ("10 let bydlím v autě a honím zločince a teď tohle"), to jsou mediální lapsy, které už nepůjdou napravit. Mýtus neohroženého plukovníka, bojovníka proti bezpráví, kterého se všichni bojí, je pryč.

8. Že je případ Šlachta zástupným politickým bojištěm, je nepochybné. Že se někdo něčeho bojí, je rovněž nepochybné. Že má kdekdo máslo na hlavě, je jasné. Ale že se odstraněním Roberta Šlachty stane ČR peleší "kmotrovskou"? Na jedné straně jí do jisté míry již dávno je, šlachta nešlachta, na druhé straně boj s organizovaným zločinem odchodem Roberta Šlachty neskončí, tak jako nezačal teprve jeho příchodem.

Ani jednu z nynějších vládních stran jsem nevolil a k jednotlivým účastníkům nynějšího politicko-policejního souboje nechovám žádné sympatie. Za sebe bych si přál, aby se "hoši" v klidu domluvili, nekáceli vládu a neotravovali svými mocenskými ambicemi. Tomu napomůže, když si média místo všudypřítomného boje proti korupci najdou jiné hlavní téma, ke kterému nebudou potřebovat hrdinné policisty - třeba omezení moci státu ve prospěch svobody občanů. Ale to jsem asi zabrousil do oblasti sci-fi.

Když si dovolím trochu neuctivou germanofilní slovní hříčku - doufejme, že probíhající bitva (die Schlacht)  se nezvrhne v politická jatka (Schlachthof :-)).

P.S. Diskuzi neotvírám, protože považuji za fér odpovídat na případné příspěvky a na to nemám čas.