S novým ruským atakem vůči Ukrajině ožila v diskuzích i jedna zkostnatělá chiméra. A sice ta, že prý (zlý) Kyjev střílí do svých vlastních (hodných) spoluobčanů na východě země. Je to sice trapný pseudoargument, ale pojďme na něj.
Všichni víme, o co se jedná. Rusové, pomocí svých speciálních jednotek pro zvláštní úkoly, rozpoutali na východě Ukrajiny nacionalistické nepokoje a za pomoci armády a místní gerilové války obsadili území, na kterém poté protektoři dosazeni Moskvou vyhlásili dvě nikým neuznané republiky Doněckou lidovou republiku (DLR) a Luhanskou lidovou republiku (LLR). Tedy abych byl přesný, tyto republiky uznala jen Jižní Osetie, což je taktéž Ruskem ukradené území, tentokrát v Gruzii, kterýžto státeček uznává zase jen Rusko. Tedy abych byl přesný, Jižní Osetii ještě uznává Republika Abcházie, což je ukradené území Ruskem jako přes kopírák těch předešlých. Abcházii potom, mimo Ruska a takových veličin, jako je Sýrie, Nauru, nebo Venezuela, uznává ještě Podněsterská Moldavská Republika, což je území ukradené Ruskem Moldávii. Podněsterskou Republiku uznávají zase jen výše zmiňované samozvané republiky a její zvláštností je to, že má ve znaku na vlajce čistě náhodou srp a kladivo s rudou hvězdou. Kruh se uzavírá.
Ale pojďme k věci. Obě samozvané republiky, tedy DLR a LLR vznikly prý na základě práva národů na sebeurčení, v tomto případě ruskojazyčného obyvatelstva, které tvoří v daných regionech většinu. Už z toho je patrné, že je to ptákovina jak zpátečka u stíhačky, protože na pouhém základě jazyka nevzniká nikomu automatický nárok na něčí území. To by si taky Ankara mohla rozebrat Německo jak nevěstu o svatební noci. Nárok na sebeurčení vzniká na základě historické, národnostní, jazykové a územně legitimní kontinuity určitého národa. A Rusové mají svou zemi rozhodně jinde, než na Ukrajině. Těžko obhájit, že by se na daných územích mluvilo luhansky, že existovalo Doněcké království, či že prvním tamním panovníkem byl Don Louh Donašeč. Nicméně ani toto nezabránilo místním rusorodilcům vypsat si nikým neuznané referendum a v něm pod hlavněmi samopalů, v poměru téměř jednohlasném, si krádež území posvětit. O tom, nakolik se jednalo o čistě spontánní akt místních ruskojazyčných ukrajinských občanů svědčí i ten fakt, že do čela obou republik byli hned zpočátku dosazeni důstojníci ruské tajné služby FSB v činné službě (např. I.Girkin, J.Borodaj).
A nyní k té ukrajinské střelbě do vlastních občanů, jak nám s jekotem připomínají zastánci nekonečné řady moskevských agresí, držíce se u toho v hrůze za obě tváře:
-pokud by byli tamní obyvatelé opravdu ukrajinskými občany, potom by to podle stejné logiky znamenalo, že DLR i LLR je stále pořád ještě ukrajinské území.
-pokud titíž zastánci tvrdí, že není, potom na něm nemohou žít ukrajinští občané, to dá kozí rozum.
-pokud to ale je stále ukrajinské území, potom se jedná ze strany Ruska o okupaci, protože tam operují jejich vojáci. Tedy na cizím území. Nečekaní a nezvaní, jako ostatně vždy a všude.
-pokud to jsou ukrajinští občané, potom pro ně platí ukrajinská ústava a případná ona referenda měla probíhat v rámci celé Ukrajiny.
-pokud to ale jsou samostatné republiky, ani tak by na jejich území nemohla operovat ruská vojska bez oficiálního pozvání. A oficiální pozvání nelze vystavit, protože Rusko tyto republiky dosud oficiálně neuznalo.
-žádní vojáci, ani ti na dovolené, potom nesmí bojovat v cizí armádě bez oficiálního souhlasu (rozkazu) svých nadřízených, je to proti ústavě, a tedy by museli být po návratu ihned odsouzeni, nikoliv povýšeni. Ovšem tyto akce jim nelze zároveň ani schválit ani nařídit, protože jsou momentálně na dovolené.
-pokud by Ukrajina skutečně střílela do svých vlastních občanů na svém vlastním území, potom by Rusko, které dle svého ujišťování nemá s ničím nic společného, nemohlo za DLR a LLR podepisovat dohody o příměří a to jejich jménem.
Pokud by se teoreticky stalo, a polsky mluvící obyvatelé Ostravska by ozbrojeným pučem obsadili region. Zablokovali přístupové cesty, ovládli všechny státní úřady a spojnice, rozkradli majetek a pozvali si na pomoc polské vojáky, potom očekávám, že tam dorazí naši vojáci a rozkopou jim sandál. Od toho armádu máme, to je její úkol.
Tak co, kolik z vás, zastánců ruské agrese, by v takovém případě střílelo do našich řad?
