V minulých dnech proběhla médii krátká zprávička ze závěru usnesení městského soudu o tom, že soudkyně Králová nebyla v kauze poslaneckých trafik podjatá. Pojďme si tuto umělou miniaférku trochu oživit a poměřit s dnešní realitou.
V roce 2012 se vládě ODS v čele s premiérem Nečasem nedařilo prosadit balíček daňových změn, který měl být náplastí na celosvětovou krizi zapřičiněnou splasklou realitní bublinou. Proti hlasovali i tři poslanci za ODS Tluchoř, Fuksa a Šnajdr. V atmosféře střetu vlastního svědomí, tedy hlasovat na stranickém základě kdy ostatní jsou pro, anebo v zájmu poslaneckého mandátu a dle vlastního uvážení, rozhodli se tito tři šalamounsky, že se raději vzdají poslaneckého hlasu (a abych byl objektivní, zřejmě šlo jen o vnitrostranické boje). Balíček prošel a dva z trojice poté obsadili státní posty. To se následně stalo jednou z děravých záminek pro bombastické tažení proti kabinetu Petra Nečase a kriminalizování jeho vlády.
Děravé proto, že na jakékoliv jednání poslance se vztahuje imunita. Čl. 27 ústavy výslovně praví, že za projevy ve sněmovně poslance nelze trestně stíhat. A politické kroky poslance jsou vždy jeho projevem. K tomu dospěl i Ústavní soud a jediným píchnutím špendlíku tak splaskl další z balónků Olomouckého státního zastupitelství. To se křečovitě snažilo dokázat kauzalitu mezi odstoupením oněch poslanců a jejich následným zázračným zbohatnutím v jiných státních funkcích. Bohudík nevyšlo ani to, neboť Šnajdr si prokazatelně pohoršil a Tluchoř nedostal vůbec nic. Nezbylo tedy, než k umělé kauze přilepit alespoň údajné uplácení Jany Nagyové hlavouny z šedé zóny. Když se skutek neprokázal, zbyly z celého klišé jen nezaplacené daně z kabelek. Tedy nejvyšší státní zastupitelé, jejich široké vyšetřovací týmy právníků a odborníků plus zásahová jednotka rychlého nasazení nám obyčejným lidem říkají, že si od dárku k narozeninám musíme vždy vyžádat účtenku, popřípadě si ho nechat odborně ohodnotit, jinak tím ohrožujeme ekonomiku celé země.
Proč to ale celé vyprávím. Uplácení je jednání, kdy veřejný činitel za určitou protislužbu oštempluje někomu něco, na co by dotyčný neměl při správném chodu věcí nárok. Tedy, že výsledné rozhodnutí onoho veřejného pověřence je škodlivé, negativní a ve svém důsledku protiprávní rozhodnutí. Že nebýt tohoto špinavého aktu, věci by se vyvíjely jinak, správně a tak jak mají po právu být.
A nyní si to napasujte na půlroční veřejný handl o důvěře vládě, který se nese v duchu: když vy nám dáte proti svému přesvědčení hlas, my vám na oplátku dohodíme nejvyšší veřejnou funkci ve vedení ministerstva. Dokonce i sám prezident Zeman na sjezdu ČSSD radí, že se má strana vykašlat na své předvolební sliby voličům (požadovala odstoupení Babiše kvůli kauze stračího hnízda), že nemá brát zřetel ani na vnitrostranickou demokracii (většina členů ČSSD byla v té době proti vládě s trestně stíhaným premiérem) a o jaké státní funkce si mají za toto znásilnění vlastního svědomí říct. Tedy žádné: vy jste dobře vedli ministerstvo sociálních věcí, měli byste to dělat i dál, nýbrž podpořte ho a chtějte za to tohle a tohle!
O morálce takového jednání, o pevnosti zásady že s trestně stíhaným premiérem nikdy a o stranické demokracii a poslaneckém svědomí nás školí první místopředseda ČSSD J.Zimola takto: „Nejsem přítelem vylučování. Ale s každým z poslanců, který by měl problém s dodržováním usnesení vyššího celku či referenda, povedeme diskusi. Ať si uvědomí, kde je jeho místo a jak by měl hlasovat.“
https://www.novinky.cz/domaci/466495-zimola-od-sobotky-cekam-disciplinu.html
Prakticky tím veřejně říká, že kdo z poslanců bude hlasovat dle pověření svých voličů a nikoliv jak mu strana nadiktuje, s tím osobně Zimola zamete jak Husák s Dubčekem.
Je otřesné, nehorázné a důkazem nejvyšší amorálnosti dnešní politické scény a justice, když se na stránce zpráv z domova objeví zpráva o stíhání tří poslanců za to, že v rámci stranického souladu uvolnili své mandáty a ta je včleněna mezi čtyři jiné články o tom, co všechno ze státních postů premiér nabízí komukoliv, kdo proti svému svědomí podpoří jeho vládu, která by dle momentálního demokratického rozložení sil neměla vůbec vzniknout!
