Máš v rodině někoho od Ká?

Takto přesně se ptal za socialismu jeden ožralý cestující ve vlaku ostatních. Obcházel je, skláněl se nad každým a ptal se: Máš doma někoho od Ká? Všichni uhýbali pohledem, nikdo nevydal ani hlásku. A já poznal, že mají strach.

Bylo mi asi 12-13 let a byla to má první syrová zkušenost s totalitou. Ne že by nás ve škole soužky čitelky nesrovnávaly do rudé latě, když si např. nechaly postavit žáka nezbedníka před tabuli a nutily ho, aby přede všemi vysvětlil, proč nebyl v průvodu na 1.máje, ale vagón plný vyděšených mlčících lidí uhýbajících pohledem před jediným člověkem se mnou opravdu otřásl. Dodnes nevím jestli ten člověk byl jen rebel posilněný alkoholem, nebo dobře zamaskovaný provokatér státní bezpečnosti, ale zjistit to, na to neměli odvahu ani ti lidé ve vlaku. Situace se navlas podobala scéně z filmu z dob Protektorátu, kdy vagónem prochází hlídka gestapa, prohlíží si bedlivě tváře cestujících a ti v mrtvolném tichu uhýbají pohledy. 

Takhle přesně vypadá totalita v projevu.

Systém je dobrý, protože ho nikdo nekritizuje. Nikdo ho nekritizuje, protože je to zakázané. A zakázané je to proto, že je to špatné. A tím, že systém bojuje proti zlým věcem, je vlastně dobrý. A o tom že je dobrý svědčí ten fakt, že nikdo není proti němu. Protože kdo by chtěl kritizovat správnou věc, stává se špatným. A být špatným je zakázané. Kruh se uzavřel.

Totalita v projevu nemusí být nutně vedena verbální formou. Stačí i vnější znak, písemné, či grafické vyjádření, postoj, placka na klopě, nebo zasmát se něčemu, či lehce přikývnout. V dnešní době je to lajkování a souhlas s vyjádřením druhého, které se může stát závadným pro původce. Anebo je společensky vyžadováno dokonce i jasné veřejné deklarování toho, že stojím na té správné straně. Tedy mlhavá identifikace, řeklo by se, neprojde. A proto řada kritických vyjádření, aby vůbec mohla být prezentovaná, musí začínat prohlášením: nejsem žádný xenofob, ale...nejsem žádný rasista ale...nejsem žádný příznivec neonacismu ale... A tomuhle se říká svoboda projevu. Lidé jak za komunistů, tak i dnes, se v obavě před cejchváním vyjadřují raději tzv. "objektivně". Srovnej dříve: Ano, zásobování vázne, lidé stojí dlouhé fronty, ale to je dáno také velkou koupěchtivostí, nakupováním do zásoby a liknavými dodávkami....místo přesného: socialismus krachuje. Dnes: Ano, na tom sídlišti je velká fluktuace a kriminalita, ale ty příčiny jsou jinde, v majoritní společnosti, netoleranci a diskriminaci...místo přesného: ---------. Mnohdy je autor takového impotentního vyjádření vůbec rád, že mu poukázání na toto negativum alespoň někdo zveřejnil. Tedy dnes jako včera.

  Nemyslete si, že cenzoři zanikli, to ne. Dnes to jsou různí admini webovek, redakční hlídací psi a především desítky tzv. lidskoprávních neziskovek, které si na cenzuře založily slušnou živnost. A čím víc takovýchto samozvaných mravokárců a pseudoneziskovek, tím musí být i cenzura širší a obsáhlejší, protože jen z §403 a §404 by se tyto zástupy neuživily. Lidé jsou šmírováni, sledováni, hodnoceni, tříděni, paušálně nálepkováni a poté vyřazováni z přístupu k veřejným projevům. Lidé nedeklarující ty správné názory jsou ostrakizováni, vyčlenění a veřejně označeni. To už tu párkrát bylo. A vedlo to vždy ke katastrofě a milionům mrtvých.

Vzpomínám si, jak soužka čitelka před celou třídou sepsula žáka Standu za to, že do školy přišel v riflích Wild Cat. Prý tím propaguje západní imperialismus. Když za 14 dní přišel v riflích Lee Cooper Ivoš, paní učitelka ho pochválila za to, že se nebojí veřejně stát na straně vykořisťovaných kapitalistických dělníků. Ivoš byl synem okresního komunistického činovníka, Standa potomek kulaka. Dnes také záleží v jakém postavení je kritik, tedy obsah kritiky je úměrně relevantní ke společenskému statutu kritika. Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno volovi. Mému kamarádovi neprošla do soutěže písnička s textem o tom, že lidé nechtějí válku, ale mír. Prý v ní dostatečně nezdůraznil, že války vedou vždy USA a mír že prosazuje SSSR a prý by si to lidé mohli vyložit naopak. Za podobné nemastné a neslané vyjádření vám dnes klidně smažou příspěvek. Mně neotiskli za totality vtipy jen proto, že na jednom z nich bylo, jak z kanálu na rušné ulici vykoukl chlápek a ptal se kolemjdoucích jaké je datum. Panu cenzorovi neuniklo, že se chlapík vlastně ptá na to, jestli v zemi stále ještě vládnou komunisté. Vtip označili za společensky škodlivý. Dnes se podobné projevy nesouhlasu označují jako nenávistné. Ve fabrice jsem dostal hodinovou masáž od soudruha tajemníka pro zvláštní úkoly (přidělený podnikový STBák) za to, že jsem měl na tašce nastříkanou malou šablonu s křídly a nápisem US Force. Prý jsem americký špion propagující válku. Malý křížek na krku, který jsem nosil jen z mladické frajeřinky, byl trvale důvodem k tomu, aby se kdejaký komunista po mně veřejně vozil. Rudý odpor na límci jeansbundy byla už rovnou vstupenka do esenbácké pendrekovky. Dneska jsou z pódia vyhazování hudebníci jen za to, že mají na tričku placku Stop Islámu. http://www.stop-multikulti.cz/reditel-festivalu-zizkovska-noc-porusil-smlouvu-s-kapelou-a-oznacil-ji-za-nacistickou-duvodem-byla-placka-ivcrn/

Když mě estébáci vyšetřovali tři dny za držení a poslech Krylových písniček, zabavili mi při razii mimo již zmiňovaného barda i nahrávky Pražského výběru. Když jsem chabě protestoval že to není zakázané, bylo mi doslova řečeno: zatím není, ale brzy bude. Tak abychom sem nemuseli nadvakrát. A kdo to určuje, co je zakázané? Bylo mi stroze odpovězeno: MY! Ano, je to tak. Ten kdo svobodný projev potírá zároveň i určuje co je a co zatím není závadné. Žádné přesné definice, výčet, seznam prostě není. Co je ještě dnes s nelibostí tolerováno, to může být zítra tabu. A nebylo by tedy lepší zakázat veškerou negativní kritiku plošně? Nebylo! A to z jednoho prostého důvodu. Ten kdo zakazuje, banuje a cenzuruje musí svou existenci a potřebnost nějak odůvodnit. A to tím, že vlastním tělem brání průtrži čirého zla, které by nás jinak zavalilo jako stoletá voda. A k tomu je potřeba ono zlo identifikovat. A k odhalení zla je zapotřebí ostrá kritika. A čím větší a obsáhlejší kritika zla, tím větší je i zlo samotné. A tím potřebnější jsou cenzoři. A čím větší zlo a potřeba více hlídacích psů, tím se rozšiřuje i okruh cenzury. Kruh se opět uzavírá.

Komunisté měli na nepohodlné názory hned několik škatulí. Byly to především názorové kotce zvané: oportunismus, revizionismus, kontrarevoluce, protisocialistické smyšlení a protilidové jednání. Dnes si vystačí cenzoři, mimo již zmiňovaných paragrafů, prakticky jen s nenávistí, kterou takto povýšili z původní nesnášenlivosti. Nenávist se šíří jako mor a s každým kritickým příspěvkem roste jako houba po dešti. Je to nenávist rasová, etnická, pravičácká a její různé podoby, kdy se třeba z v minulosti naprosto úsměvné duševní výchylky zvané xenofobie, stane synonymum pro nacistu. Představte si, že byste někoho ocejchovali pojmenováním depresista. Přesně takto postupovali i komunisté, když z jasného pojmenování kapitalista udělali synonymum pro vraha. Nenávist nemá tvar, charakter, ani obsah. Je vždy tím, čím cenzor chce aby momentálně byla. Nenávistí může být třeba i to, že vám vadí, když si váš soused o půlnoci nahlas zpívá, nebo to, že vám nechutná kebab. Přijde na to, jak se to pojme. Jistým druhem nenávisti je paušalizování. Tak samozřejmě můžeme paušalizovat, že potulní psi koušou (i když nevíme kteří z nich, koho a kdy), anebo pozitivně paušalizovat to, že matky samoživitelky nemají peníze pro své děti na obědy. Ovšem s negativní paušalizací pozor. Tam se smí tepat jen někdo, něco a jen někteří. Je to vlastně něco jako atlas hub. Všechno to jsou houby, ale jen některé se smí. Takže orientační seznam toho, co se smí v rámci svobody projevu:

Bankéři jsou nenažraní zloději, věřitelé lichváři, ale dlužníci a neplatiči vždy jen jejich oběti. Zaměstnavatelé dělníků jsou otrokáři a ubytovatelé dělníků obchodníci s chudobou. Majoritní společnost hnědne a je rasistická a měla by si sáhnout do svědomí. Fabriky jsou montovny a jejich platy zlodějské almužny. Pojišťováci jsou šmejdi, exekutoři mafie, obchodníci vyděrači, investoři spekulanti. Kritici porušování zákonů jsou xenofobové a náckové. Kritici Miloše Zemana jsou kavárna. Ukrajinci jsou fašisti.V zemi vládne chudoba, lidé jsou otroci. Kapitalismus je vykořisťovatelský.

Tak co, máte i vy v rodině někoho od Ká?