Úřadem vlády ČR byla vydána brožurka s názvem Úmluva Rady Evropy o potírání násilí vůči ženám a domácímu násilí - Fakta a mýty. Tedy takový ideologický manuál k Istanbulské úmluvě. Tónem spíše připomíná Poučení z krizového vývoje.
Pod tímto vševysvětlujícím dílem je podepsaná Branislava Marvanová Vargová. Brožura má vyvrátit 12 mýtů kolujících o Istanbulské úmluvě, a tak jako i podobný pokus před lety z dílny Hate Free Vyvracení mýtů o migraci, i tento všechny mýty naopak spolehlivě potvrzuje. Ona celá ta úmluva se tváří, a také to stále dokola zdůrazňuje, že ji nejde o nic jiného, než jen o prevenci domácího násilí bez rozdílu, a nikoliv o feministické protěžování žen. To také demonstrativně dokazuje hned už ve svém názvu, kde jsou ženy vyčleněny a zvlášť jmenovány přímo extra mimo obecného domácího násilí. A v dalším textu to není jiné.
Ovšem prča přeukrutná přichází až začteme-li se do vyvracení oněch pomluv. Např. v mýtu č.2, že prý Úmluva štve ženy proti mužům, to autorka popírá a dodává, že muži se dějinně chovali k ženám vždycky jako hovádka z titulu své síly, ale s tím je teď konec, páč si na ně ženský zvostra došlápnou. Všech 12 mýtů je vyvráceno ujišťováním, že úmluva nebude mít žádný vliv na naši legislativu, protože všechny potřebné zákony a ochranné mechanismy už máme zavedené. Kupodivu je takto vyvrácen i mýtus pátý Úmluva je zbytečná, protože nepřinese nic nového. Pikantní vyvrácení je také u mýtu č.6 o tom, že Úmluva zavádí genderový feminismus už i do mateřských školek. To je vyvráceno takto (výňatky): by měly být ve výuce využívány materiály o otázkách jako je „rovnost mezi ženami a muži, genderové role bez stereotypů... Záměrem úmluvy je vychovávat děti v souladu s chápáním a respektem k osobní integritě druhého člověka a rovnosti žen a mužů...Opravdu kvalitní oponentura.
Mýtus osmý Úmluva nutí stát převést své kompetence na neziskový prostor. Myšlen je tím článek č.8 Úmluvy, kde se mj. doslova praví: „Smluvní strany poskytnou přiměřené finanční a lidské zdroje pro účely zajištění náležitého provádění uceleného přístupu, opatření a programů... včetně těch, které vykonají nevládní organizace a občanská společnost.“ A jinde, v doporučení GREVIO (viz. níže) se praví doslova: zajistit adekvátní financování poskytovatelů služeb pro oběti, včetně neziskových organizací. To autorka vyvrací tímto: Úmluva tedy předpokládá efektivní spolupráci vládního sektoru a neziskových organizací a zajištění jejich financování. No, nechci bejt šťoural, ale jsem si jistý, že neziskovkám jde hlavně o to, vycucat ze státu co nejvíc nektaru spolu s tím, aby jim do ničeho moc nekafral. Ne, to není předsudek, to je prostě lidsky pochopitelný fakt. Protože chci-li něco dělat dobře, potřebuji k tomu finance a svobodu. Ale zarážející je to, že není určen počet neziskovek takto pečujících, ani jejich obsah a objem jim přidělených peněz. Protože co je to adekvátní financování? To je vodsamcáď pocamcáď? A co z toho dále vychází? Že rozsah domácího násilí nám podpisem smlouvy naroste do obřích rozměrů a s ním i počet oněch dobrodušných organizací. Protože kolik třešní, tolik višní. Různé přelomové studie to už spolehlivě zajistí. A nebudeš nám státe chtít platit? Tak GREVIO!
GREVIO, to je hlavní monitorovací orgán, tedy takové to Sauronovo oko z Mordoru, jehož lidé budou slídit v ovládaných zemích se zápisníčky v rukou, ne nepodobni Kimovým generálům. Prý o nic nejde, nemají beztak žádné pravomoci. Jen vydají doporučení co má stát udělat a když on to neudělá, napráskají ho Junckerovi a ten až vystřízliví, vystřihne zase nějaké ty výhrůžky, sankce a zorganizuje uličku hanby. Protože mezinárodní úmluvy se plnit musí. Přesto prostě nejede Pendolíno.
Mýtus dvanáctý: Kvůli úmluvě zakážeme Velikonoce. Tedy, že nebudeme smět šlehat děvčata po zadku, i když ta nám sama nastaví. Paní ďáblova advokátka se tomu od srdéčka směje a nazývá to absurditou. Článek 12 Úmluvy, říká ovšem toto: „Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k prosazování změn sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů za účelem vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých dalších zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“ A paní advokátka: O tom, že by státy měly zakazovat lidové tradice či písně, úmluva nehovoří a ani to nelze dovodit z jejího kontextu. No já nevím jak vy, ale já tam jasně čtu obyčejů, tradic a veškerých dalších zvyklostí. Asi máme každej jinej výtisk. Ovšem dál je nám to upřesněno tím, že se k tomu dosud GREVIO ještě nedostalo, takže to nedělá! Nu, asi mají zatím moc práce s tím sháněním financování svých pozorovatelen. Tak jak tak nám paní obhájkyně vlastně sděluje, že vykonavatelé Úmluvy ji sami vědomě nedodržují.
Za účelem vymýcení předsudků...a stereotypů. To je to, co mě zarazilo. Já mám totiž své předsudky hrozně rád. Zachránily mi nejednou kejhák. Předsudek je totiž rychlý úsudek bez prožité reálné zkušenosti. Když s jekotem pádíte dvorkem se zuřivým psem v patách, taky mu prvně nekontrolujete chrup. To máte předsudek rovnou natotata. Mně, když zavolá kamarád Honza, že dáme v hospůdce partičku šachu, moje žena rovnou schová klíče od auta. A pak ráno, když vidí v chodbě boty jednu za druhou, v obýváku na zemi rifle a u dveří tričko, jde vařit hovězí vývar. Protože má předsudky. A já ji za to mám hrozně rád. Vždyť přeci právě kvůli těmhle předsudkům jsem si ji bral. Oplácím ji je různými stereotypy. Jako je chození pravidelně do práce a obracení kapes každého patnáctého. To asi holky v gender neziskovkách moc neznají, jinak by to nehanily.
Když přijdu z práce domů a naše malá cvičí na piáno, jdu ji zkontrolovat rovnou žákovskou. Taky jeden předsudek. Ale zase to dost šetří čas. Anebo bezdomovci. Tam jsem doslova plnej předsudků. Anebo ti dva snědí hoši, co si prý chtěli poslat SMS z mého mobilu. Tam mám zase takovej předsudek, že za svým telefonem nerad utíkám přes půl města. Koneckonců pusťte si někdy policejní relaci. Ta je předsudky přímo těhotná. Nepouštějte si cizí lidi do baráku, i kdyby vám lkali, že jsou v nouzi, zamykejte si auto, neodpovídejte na nevyžádané maily, vůz není trezor, ženy neflákejte se nám po setmění parkem, ledaže byste to nutně už potřebovaly a tak.
Ale zpět k mé ženě. Namítnete mi, že ony předsudky v Úmluvě se přeci týkají jen podřízeného postavení žen. Nu dobrá. Takže nad mycákem rozpis služeb na nádobí? Ale každý z nás máme přeci jinak náročnou práci. Tak jak ohodnotit, zda dva přesčasy = 4x mytí nádobí = 400kč k výplatě navíc? Anebo tys byl, já ne, příští víkend žehlíš prádlo? Anebo půjdu koupit vuřty na opékání, ale koupím si jen dva pro sebe, protože nechci svou ženu přivést do trapné pozice závislé osoby? A co rozpis v ložnici nad postelí? Jako fakt by mě naštvalo, kdybych tam četl i jména chlapů, které vůbec neznám. Protože jak říkám, jsou předsudky, které mám moc rád.
https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Projekt_OPZ/Vystupy_projektu/brozura_IU.pdf
