Prvně nám levicoví aktivisté tvrdili, že jim jde o spravedlnost. Potom si onu údajnou nespravedlnost sami vyfabulovali aby dokázali, že měli pravdu. Dnes už požadují razantní společenské změny, zítra nám je budou rovnou nařizovat.
Řeč je o návrhu předsedy německé strany Strana levice Bernda Reixingera aby ve vlacích byla zrušena I. třída a napříště zůstala už jen jedna univerzální, ta občanská, řeklo by se dělnická třída.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecke-statni-drahy-deutsche-bahn-nemecko-strana-levice-vlak-prvni-trida-cestovani-bernd-riexinger.A190816_114020_zahranicni_dtt
Zdůvodnil to tím, že zatímco ti šetřiví (nechci napsat rovnou krumpáči) stojí namačkáni v uličkách levnějších vagonů, vagóny I. třídy jsou prostorné se spoustou volného místa. K návrhu dodává, že toto by se mělo stát bez zdražení jízdného. Tedy jinými slovy by šlo o znárodnění něčího majetku ve jménu lidu tak, jak si ho pamatujeme i my z dob neblaze proslulých. A není to výkřik jen nějakého přihlouplého levičáckého aktivisty, ale vážně míněný požadavek poslance německého spolkového sněmu.
Není bez zajímavosti, že toto sociální rovnostářství na úkor někoho není v Německu ničím novým. Už za vlády nacistů, po zrušení a vyvlastnění oficiálních odborových centrál a založení DAF (Německá pracovní fronta - Deutsche Arbeitsfront, srovnej komunistickou Národní frontu a Revoluční odborové hnutí) byly na výletních lodích zrušeny cenové třídy kajut a dokonce odstraněny i štítky s čísly. Kdo si kam vlezl, to bylo jeho. Bylo to v rámci třídní rovnosti. Zasloužila se o to složka už zmiňované DAF zvaná KdF - Kraft durch Freude, tedy radostí k síle (srovnej komunistické Práce šlechtí).
Ale nejde jen o nějakou beztřídní společnost ve vlacích a rozhodně nejde jen o Německo. Např. ve Francii a Británii můžete obsadit cizí objekt, pokud ten je delší dobu nevyužíván. Bohužel se to tak často děje i s nájemními byty pronajatými k sezónnímu užívání. Ve Švédsku zase měli tzv. zásadu "užitné hodnoty", která pravila, že dva byty s podobnými charakteristikami musí mít stejný nájem. Tedy ten dražší se musí srovnat na ten levnější. To se naštěstí po sérii žalob a stížností až u samotné Evropské komise v r. 2007 zrušilo. V Belgii mají zákon, že developerské společnosti obhospodařující 50 a více bytů musí minimálně 20% ze své plochy poskytnout organizacím (tedy soukromým neziskovkám), které se zabývají sociálním bydlením. Vykoupit se mohou také odprodejem těchto bytů už zmiňovaným neziskovkám za přísně regulovanou cenu anebo výpalným ve výši 50 000 eur za každou neposkytnutou bytovou jednotku těm stejným. I toto leží jako stížnost u EK. Tady už nejde o to, zda se to zruší, anebo jen obrousí. Tady jde o to, jak to že takovéto bolševické zhovadilosti v dříve svobodném světě vůbec existují. Jako třeba sice pozvolné, ale za to častější požadavky na vyvlastnění bytů těch movitějších ve prospěch těch, kteří se neumějí a mnohdy ani nechtějí sami o sebe postarat vlastním přičiněním.
Drobných, větších, ale i těch velkých levičáckých požadavků stále přibývá jako much v červenci ve stáji a s nimi roste geometrickou řadou i počet ústupků, kompromisů i vyložených proher svobodymyslné společnosti. Proher rozumu, řeklo by se. V kantýnách nám nařizují (spíše zakazují) co smíme a nesmíme jíst, kuřákům zakazují zřídit si své vlastní nálevny a prý je tím chrání před sebou samými, výrobcům aut, žárovek, vysavačů a bůhví čeho nařizují co konkrétně mají vyrábět, v jídelnách v Německu zakazují nabízet vepřové, supermarketům co smějí prodávat a hlavně kdy, výrobcům cigaret co mají tisknout na krabičky a v internetovém prostoru nám vládne cenzura i zcela banálních legálních slůvek, která si už nezadá ani s těmi nejhoršími totalitními režimy. A to je jen malý výčet současného levičáckého protektorátu našich každodenních životů.
A drzých ataků na osobní svobody a majetek, nepokrytě nabubřelých a arogantních, dále přibývá jak migrantů v Evropě. Levičáčtí nařvanci už žádají omezení osobních aut, regulaci výstavby kdečeho a zrušení bohatství všeho druhu, další zdanění majetku, právo na bydlení, štěstí i bohatství (odebrané těm druhým, samozřejmě) pro všechny (rozuměj pro sebe a zadarmo), přísnější a vynutitelné vzorce chování, eliminace nepohodlných, omezení neschválených osobních projevů spolu s povinným vyjadřováním respektu kde komu, úcty ke kde komu a zákonem nařízené schvalování jejich jediné správné ideologie. Rudí tzv. "umělci" už vůbec nezastírají, že jejich mnohdy odporné výtvory nejsou žádným uměním, ale rovnou prohlásí, že tím chtěli rozpoutat kontroverzní reakce, vyvolat diskuzi a naučit lidi přemýšlet jinak. Příliš to pak připomíná ideový cíl nacistů a komunistů, kterým šlo o vytvoření nového typu člověka. Nacisté na to šli přes rasu, komunisté přes třídy a oba obecným terorem.
Nerad bych se dočkal zákona o povinně sdíleném automobilu s kdejakým lůzrem, uvolnění nadměrečné plochy bytu pro kdejakého otrapu (to bylo zavedeno u nás v 50.letech), anebo dělení si výplaty s úředně přiděleným netáhlem. A nenechte se ukolébat tím, že to nehrozí. Už dnes sedí ve studiu TV sedmnáctiletý aktivista, který národu sděluje, že má enviromentální žal a my jsme povinni s tím něco udělat. No já se jeho smutku ani nedivím, když neví ani sám čí je. Sám sebe totiž považuje za levičáka, feministu, aktivistu, vegana a queer.
https://www.mmr.cz/getmedia/c73c2300-eb55-4274-9a38-da1d1e89cd45/Socialni-bydleni-v-EU.pdf
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozstrel-fridays-for-future-klimaticke-zmeny-doubravsky-mezgerova.A190813_071742_domaci_vlc
https://www.valka.cz/Nemecka-pracovni-fronta-t19488
