Ve čtvrtek 23.8 započal 23. ročník Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích. Dovolte mi připomenutí této ojedinělé akce. Vzhledem k problémům s autorskými právy k fotografiím doplním článek svými vlastními kresbami.
Dudácký festival se koná každé dva roky a kde jinde než ve Strakonicích, které daly vzniknout legendární divadelní hře Josefa Kajetána Tyla: Strakonický dudák, aneb Hody divých žen. První ročník se konal roku 1967 k 600. výročí založení města a od té doby se stal mezi světovou dudáckou obcí opravdovým pojmem. Každou akci navštíví více než desítka souborů ze všech koutů Evropy a na tisíce diváků. Celý projekt se skládá z mnoha různých vystoupení dudáckých a folklórních skupin na více místech města a jeho páteří je potom počáteční a za tři dny i rozlučková přehlídka účinkujících při pochodu městem a tříhodinový maraton vystoupení pod širým nebem. Letošní ročník oficiálně zahájili: ministr kultury ČR pan Antonín Staněk, hejtmanka Jihočeského kraje paní Ivana Stráská a starosta města Strakonic pan Břetislav Hrdlička.
Dudy jsou prastarým nástrojem "chudých". Ve svém základu jsou tvořeny hlavním měchem, ve kterém je udržován stálý tlak vzduchu buď dofukováním z "dmycháku" pod druhou paží (české dudy), což je takový pomocný měch, nebo rovnou ústy skrz dofukovací píšťalu (skotské dudy). Dalším výrazným rozdílem mezi těmito dvěma nejznámějšími typy je to, že zatímco české dudy mají přední píšťalu, ve které jsou tvořeny tóny uzavřeným prstokladem a zadní píšťala tzv. huk, který vydává nepřetržitě tón o dvě oktávy nižší, skotské dudy mají přední píšťalu a k tomu tři ramenní.
Zvláštním druhem dud jsou potom tzv. "moldánky", které pocházejí z Moldávie a jsou typické i pro pobaltské republiky. Jsou zdaleka menší než dva předešlé jmenované a jejich zvuk je tenký, evokující pláč.
Posledním druhem jsou potom staroirské dudy, které při hraní leží až na kolenou. Netřeba je znázorňovat, každý si to jistě dovede představit sám.
Ale zpět ke kulturní akci. Pravidelně ji obohacuje přes deset dudáckých folklórních souborů z celé Evropy v krojích reprezentující jejich zemi. Hra na dudy je potom doprovázena i jinými lidovými nástroji. Takto se v celé kráse předvedli Nizozemci.
Festival každoročně přiláká na tisíce návštěvníků jak z celé naší republiky, tak i z ciziny. Panoramatický pohled na takto pestrobarevně zaplněné strakonické náměstí je úchvatný.
Co říci závěrem. Věřme a přejme si, aby nám tento unikátní kulturní projekt zůstal už navždy. Vždyť která země se může pochlubit tak významným, přes 50 let trvajícím národním folkloristickým festivalem s mezinárodní účastí. Celé setkání zakončili už tradičně nejvýznamnější hosté, skotský světoznámý dudácký soubor Neilston and District Pipe Band.
