Aktivisté za ještě důslednější okrádání věřitelů ze strany dlužníků přišli s novým nápadem jak znepříjemnit okrádaným výběr svých peněz a zároveň víc povzbudit neplatiče. Napříště by prý vymahači dluhů měli nosit na sobě kamery.
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/agresivita-britska-vlada-vymahac-dluh-britanie-exekuce.A190724_095258_eko-zahranicni_nio
Nápad se zrodil v Británii a má prý ochránit nejslabší skupinu dlužníků, tedy zchudlé a zadlužené seniory a těžce nemocné. Už z tohoto nástřelu je zjevné, že se jedná o sprostou výmluvu a manipulaci. Jednak je takových mezi dlužníky drtivá menšina a potom takovým lidem v existenční nouzi by mohl část splátek za přesně definovaných podmínek jednorázově pomoci splatit stát. Rozhodně by to vyšlo levněji než živit tisíce pijavic v desítkách občanských neziskovek, které pobízejí lidi ještě k většímu zadlužování a následnému nesplácení a lhaní pod příslibem beztrestnosti.
Ale já politikům rozumím. Jak by to vypadalo, kdyby se volič dozvěděl, že ze svých daní přispěl desetikorunou na nemocného důchodce v rejži a věřitel tak dostal své peníze zpátky? Hrůza. Takhle si volič sociální spravedlnost a lidský přístup rozhodně nepředstavuje. To nechat okrást onoho věřitele a hnát ho o žebrácké holi to je jinčí kafe. Takhle má vypadat spravedlost! Před dvěma lety se objevila v tisku zpráva, že Provident Financial, tedy její britská veřejně obchodovatelná mateřská skupina PFG, se finančně potácí u dna a pro tento rok zastavila dokonce výplatu svých dividend. Tedy přeloženo do češtiny: Na půjčkách se vyplatí víc, než se vrací a ti co vložili své peníze do půjčování jiným v nouzi se sami díky jejich aroganci dostali do nouze a budou rádi, když časem o své peníze úplně nepřijdou. A lidé v diskuzi pod článkem tomu ještě tleskali a sborově oněm neplatičům fandili a posílali Provident do horoucích pekel. Ten Provident, který vznikl v Anglii kdysi proto, aby ženy alkoholiků mohly svým dětem koupit boty, šaty a posílat je do školy. Protože výplatu jejich nepovedených manželů ohlídal každou sobotu u výdejního okýnka zástupce společnosti.
Je paradoxem, že se tihle cizopasní aktivisté zaměřují hlavně na nebankovní společnosti, které jsou k dlužníkům naopak nejshovívavější ze všech věřitelů (mimo pronajímatelů bytů, jejichž práva stát zlikvidoval a odepsal už dávno). Taková banka vám při prvním zakolísání pošle extra zpoplatněnou upomínku, započítá si penále i úroky z prodlení, druhá, třetí, zesplatnění pohledávky, odprodej, exekuce a nazdar za deset let. Možná. To nebankovní společnost má větší trpělivost. Prvně vás kontaktuje, že jste po splatnosti, pak se optá, co se děje a zda nejste nemocen či v jiné v nouzi. Následuje lehké pohrození, naléhání, první zmínka o penále a výhrůžka exekucí. No a pak už ta kamera čelovka a osobní návštěva:
"Dobrý den, přišel jsem se zeptat, jak to s vámi vypadá."
"Nemám, nazdar!"
"Ale jste ve skluzu už 3/4 roku."
"Když říkám že nemám, tak nemám!"
"Nicméně příjem máte pořád stejný, tak co se u vás pokazilo, proč nesplácíte?"
"Poslouchej chlapečku, ty si mě kameruješ, jo?"
"Máme to nařízené, je to pro vaši ochranu."
"Já ti dám takovou ochranu, ksindle, až ti budou trencle malý! Azore, trhej!"
Ono totiž vymáhání pohledávky se neděje druhý den po splatnosti, ale většinou až po delší době a desítkách upozornění. A za tu dobu, co si budeme povídat, se může každý slušný dlužník dát trochu dohromady. Omezit výdaje, najít si vedlejšku a začít splácet. Aspoň něco, nebo si vyžádat novou dohodu, splátkový kalendář. A pokud ne, tak kdo z těch dvou vymahač - neplatič je potom sprostější a agresivnější?
No, nakonec i ta kamera je jen takový vývojový mezičlánek. Cílem těchto lidskoprotiprávních organizací je jistě uzákonění přehledného manuálu výmluv ze strany neplatiče, které bude věřitel povinen respektovat a dále na dlužníka nenaléhat. Předlohou a vzorem by jim mohla být moje bejvalka, která zaslala policajtům vyšetřující její trestný čin neplacení výživného, a také soudu, jednající o mém návrhu na zvýšení alimentů toto kratičké vyjádření:Alimenty neplatím a platit nebudu, protože peníze nemám a mít nebudu.
A zabralo to. Soudce mě přesvědčil, abych svůj návrh vzal zpět, jinak že ho zamítne a policie můj podnět odložila s tím, že nebylo zjištěno úmyslné jednání. Tak vidíte, ještě je stále na poli oficiálního okrádání co vylepšovat vstříc zářným levicovým zítřkům.
