10 nejznečištěnějších míst planety

Seznam vydala organizace Blacksmith Institute se sídlem v New Yorku. Pro větší objektivitu posouzení jsou místa řazena abecedně. Blog byl napsán volně podle stejnojmenného článku uveřejněném v časopise 21.století, květen 2011.

1. Černobyl

Místo: Ukrajina, komunistické dědictví

Příčina: havárie atomové elektrárny

Smrtící látky: prachová radiace na bázi uranu, plutonia, cesia, stroncia a dalších

Počet ohrožených lidí: původně až 5,5 milionů

Černý kameňák kolující mezi lidmi tehdy zněl: Kolik chlapů zařvalo v Černobylu ? Dva. Jeden zařval Vypni to! a druhý Nejde to! Pravdou ovšem je, že přímých obětí bylo 38 ihned a další tisíce (udává se 4000) zemřelo přímo na následky z ozáření. Plus další tisíce na totéž potenciálně. Havárie se stala 25. dubna 1986 při experimentu s výkonem, u kterého byly úmyslně vyřazeny snad všechny možné bezpečnostní prvky. Jaký může termojaderná reakce vyvinout výkon zjistili rudí experti s hrůzou hned vzápětí. Při neřízeném roztavení jádra unikla do okolí radiace o síle 400 hirošimských bomb. Ale až za tři dny, 28. 4. 1986, po zasažení 8 okolních států, komunisté opatrně přiznali světu že ano, že se opravdu něco drobného v elektrárně semlelo. Přičemž ještě 10 dní poté TASS hlásil, že okolní kolchozy pracují normálně a radiace je pravidelně monitorována. Ovšem pouhým měřením záření rozhodně neklesne. Dnes je celá oblast včetně města Pripjati území duchů a betonový sarkofág roztaveného jádra po 30 letech opět praská a prosakuje.

2. Džeržinsk

Místo: Nižnyj Novgorod, Rusko, komunistické dědictví

Příčina: tovární komplex na jedy

Smrtící látky: dioxiny, fenoly, olovo, jiné těžké kovy

Počet ohrožených lidí: 300 000 obyvatel města

Bývalá továrna na bojové chemické látky z dob studené války. Byly zde vyráběny především plyny Lewisit (arsenovodík) a Yperit. Vlivem otřesných skladovacích praktik bylo dosud v odpadních vodách a ovzduší identifikováno na 190 smrtících a škodlivých látek. Průměrný věk dožití ve městě je 42 let u mužů a 47 let u žen. Úmrtnost je o 260% vyšší než porodnost. Džeržinsk dodnes drží prvenství v Guinnessově knize rekordů jako nejznečištěnější místo planety vůbec. Situace se však nepatrně zlepšuje díky ekonomickému krachu místních chemických továren.

3. Kabwe

Místo: Zambie, černá perla Afriky

Příčina: těžba a zpracování olova a zinku

Smrtící látky: olovo, kadmium a jiné těžké kovy

Počet ohrožených lidí: 255 000 obyvatel města a okolí

Těžba probíhala naplno bez ohledu na životní prostředí až do roku 1994. Největší ohrožení představuje kontaminovaný prach, který se dostane prakticky kamkoliv. U obyvatel byla v krvi zjištěna 10x větší koncentrace olova. Situace má šanci se vrátit do normálu díky tomu, že zdroje těžby jsou již prakticky vyčerpány. Světová banka investovala do obnovy 40 mil. dolarů.

4. La Oroya

Místo: Peru, v srdci And

Příčina: těžba a zpracování mědi, olova a zinku

Smrtící látky: oxid síry, olovo a další těžké kovy

Počet ohrožených lidí: 35 000 obyvatel města

Mezi vrcholky velehor And v nadmořské výšce 3745m probíhá těžba a hutní zpracování kovů nepřetržitě už od roku 1922. Škodlivé látky, především oxidy síry, roznášejí po okolí hlavně kyselé deště. Noví vlastníci dolů se zavázali roku 1997 snížit ničivé účinky škodlivých emisí investiční injekcí 100 mil. dolarů, což v mnohém dodrželi. Hladiny olova, kadmia a arsenu se podařilo snížit.

5. Lin-Fen

Místo: provincie Šan-si, Čína

Příčina: exhalace, spalování uhlí, průmysl, doprava

Smrtící látky: kontaminovaný popílek, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxidy dusíku, olovo, arsen

Počet ohrožených lidí: 3 000 000 obyvatel města

Provincie v centrální části Číny má podobný průmyslový význam, jako u nás kdysi Ostravsko. Na rozsáhlou těžbu je zde navázáno mnoho dalších odvětví. Katastrofální stav jednoho z dlouhodobě nejznečištěnějších měst na světě chtějí místní soudruzi řešit zavedením centrálního plynového vytápění.

6. Norilsk

Místo: Krasnojarský kraj, Rusko, komunistické dědictví + současný trend

Příčina: těžba a zpracování niklu, mědi, kobaltu, platiny a palladia

Smrtící látky: kontaminovaný popílek, fenoly, oxid siřičitý, kovy kobalt, nikl, selen, stroncium, cesium

Počet ohrožených lidí: 135 000 obyvatel města

Město na Sibiři za polárním kruhem založili bolševici jako pracovní gulag pro politické vězně. Hlavním tahounem jsou bohatá naleziště niklové rudy, která jsou zřejmě největšími na světě. Město drží světový unikát v tom, že jeho emise oxidu siřičitého tvoří celé 1% celosvětového znečištění tímto sajrajtem v atmosféře. Mikročástice těžkých kovů a kyselé deště potom devastují okolní tundru široko daleko.

7. Rudnaja Pristaň

Místo: Primorje, Rusko

Příčina: těžba a zpracování olova

Smrtící látky: olovo a další těžké kovy

Počet ohrožených lidí: 2 500 místních obyvatel

Těžba a zpracování olověné rudy zde probíhá už 80 let bez jakýchkoliv regulací škodlivých dopadů. Největší ránu však přístavu zasadila havárie plně naloženého přepravního člunu rudným olověným koncentrátem přímo v místě v roce 2006.

8. Sukinda

Místo: stát Orissa, Indie

Příčina: těžba a zpracování chromu

Smrtící látky: šestivazný chrom a další kovy

Počet ohrožených lidí: 2 600 000 obyvatel širokého okolí údolí Sukinda

V této oblasti se nachází 97% zásob chromové rudy Indie. 12 dolů zde těží bez jakékoliv ekologické kontroly svých výstupů. Celých 70% povrchové a 60% spodních pitných vod jsou kontaminovány šestivazným chromem. Znečištění však probíhá i jinými způsoby, např. spadem. Místní činovníci tak vkládají své naděje do regeneračních schopností hub kropidláku a štětičkovce, které umí škodlivé látky vytáhnout a zabránit jim v dalším oběhu.

9. Sumgait

Místo: Ázerbajdžán, komunistické dědictví

Příčina: tepelná elektrárna, chemický průmysl

Smrtící látky: kontaminovaný popílek, chemický odpad, chlór, rtuť

Počet ohrožených lidí: 275 000 obyvatel města

Okolí ázerbajdžánského města na pobřeží Kaspického moře bylo centrem chemického průmyslu Sovětského svazu od roku 1941. Při plném výkonu dokázalo vychrlit do ovzduší až 120 000 tun smrtícího odpadu ročně. Rakovinou zde trpělo o 51% víc obyvatel, než ve zbytku země. Záchrana přišla až s rozpadem sovětského impéria. V současnosti je v provozu už jen 20% původních fabrik.

10. Tchien-Jing

Místo: Provincie An-chuej, Čína

Příčina: těžba a zpracování olova a dalších těžkých kovů

Smrtící látky: kontaminovaný popílek, olovo, kadmium

Počet ohrožených lidí: 140 000 obyvatel města

Město zajišťuje polovinu produkce olova celé Číny. Koncentrace znečištění tímto těžkým kovem zde přesahuje státní limity až desetinásobně, v mnohých plodinách bylo naměřeno i 24 násobné překročení. To má za následek zejména celou plejádu vývojových poruch dětí. Řada z nich zde trpí celou škálou mentálních a tělesných retardací. Čínská vláda slibuje určité zmodernizování provozu hutí někdy potom v budoucnu.

Dovětek autora: jak patrno z výčtu, v ochraně zdraví svých obyvatel si komunisté bavlněné rukavičky rozhodně nikdy nebrali. Navzdory všem vznešeným kecům o boji za dobro člověka a jeho štěstí jim byl vlastní občan míň než ozdobná koule na konci táhla záchodového splachovadla. V zoufalém hospodářském souboji s kapitalismem, který vlivem své naprosto zhovadilé ideologie tragicky prohrávali od počátku a v každém směru, byli ochotni odepsat prostého člověka za osm kilo surové rudy čehokoliv. A i v poměrně tak vyspělých socialistických zemích, jakým byla ČSSR, vyskakovali kostliví bubáci odevšad na každém kroku. Mnohé hory a lesy byly jen planinami uschlých kůlů, chlor v pitné vodě dosahoval v některých městech takové síly, že spolehlivě vybělil i připálený pekáč, v průmyslových regionech si lidé mohli volně zblízka prohlédnout cože to vlastně dýchají a poslední přeživší lín v nejedné české řece byl jedovatější než legendární ryba fugu.

Tak alespoň v něčem jsme nakonec Japonce trumfli.