Všecky diskuze o budoucnosti Evropské unie jsou zbytečné.

Vždycky, když není o čem psát, jedni předpovídají Evropské unii zářnou budoucnost, druzí  jí věští katastrofální konec. Takové hádání je však zcela zbytečné od té doby, kdy do Evropské unie vstoupilo Česko.

Když si projdeme dějiny Evropy a podíváme se, jakou roli v ní hrálo území, které se ve staletích jmenovalo různě a v současné době je známo pod názvem Česko, dojdeme k zajímavému zjištění:

Každý státní útvar, který v Evropě vznikl a v jehož hranicích se ocitlo území nazývané "Srdce Evropy", se dříve nebo později rozpadl.

Velkomoravská říše vznikla v 9.století na území Moravy,Slovenska a Dolního Rakouska. Kníže Svatopluk ji pak rozšiřoval a ovládl, nevěda s čím si zahrává, také území dnešních Čech, kde tehdy vládl kníže symbolického jména Bořivoj. Po Svatoplukově smrti se Velkomoravská říše během několika let rozpadla a přestala jako politický útvar existovat.

Do Rakouské říše České království vstoupilo v roce 1526  a císař Ferdinand tak zadělal na její konec. Po mnoha peripetiích se Rakousko-Uherská říše, za nemalého přispění Čechů,  v roce 1918 nakonec uválčila k smrti.

Ze spáleniště I.světové války vyrostla  Česko-slovenská republika. Ta vzala svůj konec v roce 1939, po osamostatnění Slovenska.

Co zbylo, to začlenil do své Velkoněmecké říše  Adolf Schickelgruber, vulgo Hitler. Jeho milovaný německý císař Fritz der Grosse totiž kdysi řekl, že kdo ovládá Čechy, je pánem Evropy. (Nebo to snad byl Bismarck?)  I velcí potentáti se občas mýlí. A tak si Hitler do své Tisícileté říše vložil kukaččí vejce Protektorátu Čechy a Morava a tím odsoudil svou Velkoněmeckou říši k tragickému konci. Což pravděpodobně nepochopil až do své smrti.

S koncem války bylo Československo obnoveno v původních hranicích, tedy až na Podkarpatskou Rus, kterou si s díky za osvobození vzal Stalin. Nepoučil se a po pouhých třech letech si k tomu do Východního bloku  začlenil i zbytek. Přesto se jeho pohrobkům podařilo východní říši udržet pohromadě až do roku 1989. Navzdory tomu, že v něm bylo napřed Československo, pak Československá republika, pak Československá socialistická republika a nakonec Československá federativní republika.

Slováci měli věčných tahanic s Čechy dost a v roce 1993 vyhlásili samostatnost.

Češi, kteří se náhle cítili jako nazí v trní, v roce 1999 vstoupili do NATO a v roce 2004 do Evropské unie. Kde nás, je to s podivem, trpí už osm let, přesto, že historie je neúprosná. Kdo se z ní nepoučil, musí si ji zopakovat.

Takže shrnu: Velkomoravská říše , Rakousko-Uhersko, Československá republika, tisíciletá Velkoněmecká říše, RVHP a Varšavská smlouva - kdeže loňské sněhy jsou?

Dnes máme Evropskou unii a NATO. S účastí Česka a českých politiků. Ti za Rakouska procítěně pěli "Zachovej nám Hospodine...", v RVHP "Internacionálu" a v současnosti opěvují Evropskou unii.

Takže s Evropskou unií už je prostě ámen. Je to jen otázka času. Quod erat demonstrandum.