No princeznu tlačil hrášek a nás tlačí vláda do restitucí, do kterých se nám nechce a nechce. Proč by se mělo chtít? Důvody pro se hochům od korumpo vlády vysvětlují snadno, ale takovou masáž jsme tu už jednou měli. Pamatujete? Říkalo se jí... no přece kuponová privatizace. Někteří mí známí ji nazvali krupónová privatizace, protože nás zkruponovali. A dlouho se hledal způsob jak se v téhle vyjedené republice k něčemu dostat. Zdálo se, že stůl je čistě vymeten a nikde ani omrvinka. Ale kdeže. Je tu ještě církevní majetek, tak sem s ním, ať se nabaštíme.
Při sledování této národní ostudy jsem nevěděl jistě, zda sním či bdím. Poslouchal jsem hlasy zleva, zprava, zhora, zdola, zepředu a zezadu a stále jsem se nemohl dobrat jádra pudla. Pak se mi dostal do prohlížeče článek na http://svetdneska.cz/index.php/dnesni-stav-okolo-nas a tam jsem našel konečně přehledně uspořádáno to, co jsem postrádal. Tedy jak to bylo dřív a bez lakování na černo či růžovo a dokonce i nějaké řešení, které by si zasluhovalo řádnou podporu a řádné zpracování.
Budu se snažit, abych tu stručně popsal, co JB nalezl a co vymyslel. Tak především jasně a srozumitelně vypsal jak to s církevním (hlavně katolickým) majetkem vlastně bylo a tedy i je. Prostě přeloženo do řeči české srozumitelné: církev nedostávala majetek jako takový, ale pobírala výnosy z tohoto majetku. Například Dobřany, kde pracuji, byly poddanské město kláštera Chotěšov.
Klášteru nepatřily domy v Dobřanech ani provozovny. Prostě jim patřil výnos z činnosti. To tedy neznamená, že bratři mniši tu řídili městský život a pracovali do úmoru. Nikolivěk. Bratři mniši jedenkráte za rok přijeli, sedli ke knihám, spočetli máš dáti - dal a rozdíl v plusu si odvezli. Pokud se město dostalo do svízelné situace, opat se snažil městu pomoci odpuštěním plateb. Proč? Protože věděl, že když bude dřít až na kost, tak město zajde a nebude mít nikdo nic, ale když letos povolí, tak se příště zadaří a bude výnos o to větší.
A další věc, tzv. majetek katolické církve je pouze virtuální majetek. Ve skutečnosti výnosy ev. nemovitosti patřily té které církevní instituci. Farní obci, klášteru, škole, biskupství, špitálu ap. Takže celé navracení majetku církvi katolické je ukradením majetku státu a jeho předání do rukou soukromých a ani ne českých, ale vatikánských.
No co lze od takového stavu čekat jiného než drancunk? A samozřejmě se prolamuje restituční hranice a samozřejmě lze čekat další nápor neuspokojených žadatelů. S chutí jsem si přečetl co udělal Ferdinand II., řečený Krvavý (mimochodem nařídil popravu na Staroměstském náměstí). V té době také přišla církev s restitučními nároky a on jako správný katolík... je odmítl. Protože věděl, že by se dostal do nekonečné spirály hádek, sporů a tahanic. A že to byl zapřísáhlý katolík, ale taky Habsburk. A ti vždy považovali církev katolickou za správce svého, církvi pouze propůjčeného, zboží.
Nejlepší na tomto odkazu je pokračování s návrhem řešení. Prostě výnosy z požadovaného majetku církvi přiznat a finanční náhradu rozepsat do kuponů. Každý člověk by měl právo svůj kupon dát církevní instituci nebo státu. A bylo by to vyřízeno jednou provždy.
Jseš katolík? Dej to katolíkům. Jseš český bratr? Dej to českým bratrům. Jsi nevěřící? Tak to dej státu nebo nadaci. Podle mne je to nejférovější přístup ze všech možných.
Církve se osamostatní a budou žít za své z výnosů a kuponů a my budeme mít jistotu, že po ukončení privatizace nám nezůstanou oči pro pláč a zhuntované lesy a pole, která budeme pracně revitalizovat.
