Opět se blíží naše asi nejdůležitější - parlamentní - volby a opět je mezi lidmi mnoho nespokojenosti, odporu a kritiky.
Kromě všeobecné nedůvěry, kdy politici nejsou téměř nikdy chváleni, ale naopak často kritizováni, si někteří občané stěžují, že nemají koho volit. Někdo může k volbám natruc nejít, snad aby zlým politikům ukázal. Někdo jako kompromis volí malou stranu, která pravděpodobně nikdy neuspěje, nicméně alespoň nějak vyjádří svůj politický názor.
Ve všeobecné debatě mi nezaznívá jedna zásadní věc. A sice, že jsme dospělí lidé a tedy by bylo na místě dělat dospělá rozhodnutí. Má-li tu někdo volební právo, má taky odpovědnost za tuto zemi. Na té se nic neumenšuje, ani když (některé) politiky opravdu hodně nemá rád.
Můžeme se setkat s přístupem, že já sice k volbám nechodím, ale odpovědnost za svou zemi uplatňuji jinak - řádnou výchovou dětí, péčí o přírodu apod. To je sice určitě prospěšné, ale není to cesta k vyřešení našich společných problémů - bytové krize, nekvalitních silnic, dlouhodobých deficitů, blížících se problémů v oblasti zdravotnictví, důchodů a energetiky, chabé armády.
Jiný možný přístup je ignorance. Chodit k volbám není povinné, tak co. Dokázal bych to přijmout, kdybych to slyšel od šťastných lidí, kteří si se světem opravdu nelámou hlavu. Pokud se tak ale chová někdo, kdo v sobě živí negativní emoce, kritizuje, vyhýbá se placení daní atd., nelze než říci, že takový člověk nepřevzal za své rozhodnutí odpovědnost a škodí sobě i ostatním.
Jak se vyrovnat s tím, že některé věci jsou jinak, než by se nám líbilo? Jednak ze zkušenosti s politikou a organizování větších věcí vím, že komplexní činnosti zahrnující organizovanou spolupráci více různých lidí snadno naberou zpoždění, i když to všichni myslí dobře. (Byl jsem mj. dva roky předsedou SVJ.) Řídit organizaci jako je státní správa těžko může jít "hladce". Mám tedy možná mírnější měřítka. Za druhé, pokud jsou všichni kolem neschopní a mě to není jedno, nezbývá, než se do práce pustit sám. Když už jednou máme tak masivní přístup k informacím, proč si je cíleně nevybírat a nepromýšlet? Proč se místo obvyklého čtení všemožných aktualit nezaměřit na názory a aktuality z jedné oblasti a nestát se "odborníkem" na toto téma? Skutečnost je totiž taková, že politickým stranám chybí lidé, kteří by se zabývali jednotlivými obory působnosti státu. Stýkat se s politiky a ovlivňovat veřejné záležitosti není nemožné, když člověk ví, čeho chce dosáhnout.
Někteří odborníci rádi říkají, jak je ta či ona strana zklamala, místo aby se sami zapojili. Jako by se strany účastnily nějaké soutěže, kde my je máme hodnotit. Tento chybný způsob uvažování nás přivede leda k beznaději a rezignovanosti. Strany jsou jedním z hlavních projevů demokracie a jejich "nízká kvalita" je problém a vizitka celé země.
Koho tedy volit? Osobně nyní nejsem politicky aktivní a dění sledují spíše zvenčí. Současnou vládu mj. nepovažuji za právě schopnou a koalici PirStan zase za nevypočitatelnou, proto budu volit Spolu, kde očekávám největší šanci na kompetentnost a přiměřený přístup k výše zmíněným problémům. Jinak jsou ale kampaně vesměs slabé a o těch zmíněných problémech v nich neslyším.
Všichni současní političtí aktéři mají podle mě velký prostor ke zlepšení ve smyslu komunikování, diskutování a řešení toho, co po vyřešení dávno volá. Tentýž prostor mají ale i obyčejní voliči, jejichž angažovanost musí být intenzivnější a zároveň efektivně zacílená. Politika se musí zbavit puncu něčeho "nepěkného" a musí být považována za to, co opravdu je - společná práce na společných cílech.
