Vždycky, když jsem v nějakém dotazníku měl vyznačit pohlaví, nastoupila rutina. Zaškrtával jsem, že jsem muž. Odpovídá tomu můj šatník, prvotní i druhotné pohlavní znaky, navíc se tak cítím.
Mám to navíc jasně napsané v rodném listě i dalších dokladech. Občanský průkaz? Pohlaví/sex M. Cestovní pas? Pohlaví/sex/sexe M. Jen řidičáku je to jedno, jak jsem teď s překvapením zjistil. Ale co, od nového roku ho stejně už nebudu muset vozit s sebou, jak říká novela silničního zákona.
Teď jsem ale pochopil, že nic nemusí být definitivní. Šanci zamyslet se nad svou pohlavní identitou mi navzdory (mému) pokročilému věku poskytla streamovací platforma HBO GO. Ta mi jako věrnému zákazníkovi zaslala dotazník, aby si prověřila, jestli jí věrný opravdu stále jsem, zda mne nezasáhly svody konkurence, a jsem-li jí věrný dostatečně. Což se může projevovat například tím, že pokud si potřebuji odskočit od rozkoukaného seriálu, pokračuji na WC pár minut ve sledování děje na telefonu nebo tabletu.
Docela mne překvapilo, že se autoři dotazníku nezajímali o výši mých příjmů. V takových případech odpovídám upřímně, jak taky jinak, a pak vždycky trnu, jestli mi při vyhodnocování odpovědí bude někdo závidět, nebo mě naopak litovat. To podle toho, jestli je příslušné pracoviště umístěno v Šumperku, nebo v Praze.
Dotaz na pohlaví si ovšem ujít nenechali. Už jsem se chtěl zase uchýlit k rutině a najel jsem kurzorem na první políčko, tedy na „muže“ (mimochodem – proč je to pořadí tak stereotypně stejné, co na to Gender Studies?).
Ale potom se mi dosud pevná ruka zachvěla. Druhou možností byla podle očekávání „žena“, ale ono to pokračovalo! Další nabídka zněla „nebinární“, pak tam figurovala „jiná možnost“ a navrch ještě „nechci uvést“.
Nežiji já víc než 60 let v bludu? Neměl bych se nad sebou ještě zamyslet? Vždyť stačí jen kliknout jinam, než byl doteď zvyklý, a je to!
Zatím jsem ještě odolal.
