V sousedním Německu, které převzalo úlohu našeho vzoru po Sovětském svazu, dostali vládní politici skvělý nápad. Místo, aby se snoubenci dohadovali, čí příjmení budou do budoucna používat, mohli by si vytvořit nové, kompromisní.
Pokud by například pan Schneider pojal za manželku slečnu Müllerovou, mohli by si na jmenovku společného příbytku napsat Schnüllerovi. Informoval o tom renomovaný magazín Der Spiegel a není 1. dubna, takže jako fakt.
Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann, který ve vládě trojkoalice nazývané podle tradičních stranických barev „Semafor“ zastupuje žlutou FDP, připravuje už nějaký čas právní reformu užívání příjmení.
Původně počítala s tím, že manželé budou moci mít společná zdvojená jména. Dosud to bylo možné pouze u manžela, jehož jméno se nestává společným příjmením. Ten mohl uvést své rodné nebo dosavadní příjmení před nebo za to přijímané, a to s pomlčkou. Po Buschmannově reformě by dvojí příjmení mělo být možné pro oba manžele i pro jejich děti.
Jen pro připomenutí – současná česká právní úprava umožňuje pouze zdvojení, kde se jako první uvádí příjmení manžela, jehož jméno přebírá ten druhý. Proto Markéta Pekarová Adamová, nebo Kateřina Konvalinka Průšová. Ne obráceně, a už vůbec ne Tomáš Pekara Adam (jak by se podle chystané německé reformy mohl jmenovat choť předsedkyně Sněmovny), nebo Vladimír Konvalinka Průša.
Aby bylo Německo ještě progresivnější, nebo prostě aby to celé nebyla taková nuda, přišli zelení Zelení s inovací.
Když tedy znovu použijeme naše dva příklady, mohly by se zmíněné manželské páry v případě, že bychom se v budoucnu v Německu důsledně inspirovali, jmenovat třeba Pekamovi a Konvašovi.
Nejčastějšími příjmeními v Česku ovšem stále jsou Nováková (matriky jich evidují 34 812), následuje Novák (33 881) a Svobodová (26 158). Co by z toho mohlo vzniknout? Možná Nobod. Což nezní tak strašně, kdyby to ovšem nápadně nepřipomínalo anglické „nobody“. To – jak ví každý internetový překladač – znamená „nikdo“.
