Dnes nás čeká cesta na exotické Palau. Palau je ostrovní republika ležící ve Filipínském moři v jihovýchodní Asii. Jsme na cestě už dva dny a pořád nejsme v cíli. Samotný ráj je poněkud trnitý, jinými slovy nic není, jak se zdá!
Konečně jsem se krásně vyspal, po včerejším náročném dnu to bylo příjemné. Dneska letíme na Palau. Bohužel se znovu ukázalo, že lidská hloupost je nekonečná (zejména ta moje), jelikož pro své ignorantství jsem neustále posunoval budík, a to až na příjemných 10 30. Tímto faktem se dostáváme pod značný tlak, letadlo letí o půl druhý. Autobus tam jede hodinu, a to ještě nevíme odkud.
Dáváme se velmi rychle do kondice společensky přijatelné a odcházíme. Na recepci se ptáme kudy kam. Všichni jsou strašně milí, ale jak jsou milí, tak jim vše šííííleně dlouho trvá a my nemáme čas. Slečně vysvětlujeme, kam potřebujeme a slečna nás posílá někam za roh, že to jede od Marriotu.
Zdůrazňuje, že je to autobus, který jede za 5 minut nebo za hodinu. Marriot snad najdeme, aspoň včera jsem ho už viděl, a spěcháme na náš autokar. Slečna měla pravdu, je tu zastávka.
Dokonce na ní je napsáno stejné číslo autobusu, o kterém nám referovala. A…dokonce přijíždí autobus. Moudrá prozřetelnosti, děkuji!
Je za deset minut 12, což považuji za skvělý čas a jdeme odevzdat bágly, respektive já. Jirka mi zdatně sekunduje s jeho příručním zavazadlem. Tahám s sebou krosnu, mám totiž v plánu tam nakoupit spoustu ptákovin, pokud vyšší moc dá! Letiště je pěkné, moderní, všude lesknoucí se výkladní skříně obchodů, jen těch nejvěhlasnějších značek. Jsem tím docela překvapen, že toho tady budou taková kvanta.
Let tentokrát nemá zpoždění, ale jsou to zase 4 hodiny na prdeli v letadle. Jsem už strašně nadrženej na to Palau.
Po výstupu z letadla mě místní vlhkost a teplota dávají pěknou facku na uvítanou. Už jsem tu!
Nemám s sebou žádnou keš, tak vybírám z bankomatu na letišti. Je to trochu dřina přesvědčit tu blbou bednu plechu, ať mi dá nějaké peníze, ale nakonec se to podařilo. Letiště je tu malé, ale i tak tu jsou stánky půjčoven aut a jedna restaurace.
Potřebujeme se dostat do hotelu, ten je v Kororu. Hromadná doprava tu není a bylo by naivní ji tu očekávat při celkové populaci Palau 20 tisíc obyvatel. Zbývá taxík. Nabízí nám, ty mrchy, že nás svezou za přátelských 40 dolarů. To je ještě horší než v Praze! Pak že v Praze stojí taxikáři, za levačku (stojí, já vím)!
Snažím se tedy vyjednávat s opodál stojícími taxíky, ale ty na mě kašlou. Po hodině pobíhání tam a zpět jsme naštěstí potkali nějaké Čechy, kteří nás do města svezli, a to zadarmo! Čechy jsou Petr a Aneta z Plzně.
Navigace nás dovedla před náš hotel, na fotkách vypadal úžasně, tady stojíme, řekněme před nějakým panelákem. Jdeme s ostychem dovnitř. Opravdu je to náš hotel, bohužel. Fotky vypadaly jinak, ale vem to čert. Já jsem už unavenej, mám hlad a chci postel. Na recepci, přesto, že jsme vše již zaplatili, po nás chtějí dalších 140 USD. To, že fotky jsou jiné, než reality je již standart, ale že tu není wifi, tak to neodpouštím! Není to jediná dobrá zpráva, která nás tu čeká.
Jdeme na internet kouknout co tady v okolí, kde je. U hlavní ulice je kavárna, kde je internet zadarmo. Je to prý nejlepší káva na Palau. Jelikož tu jsou dohromady tři další kavárny, tak konkurence musí být neuvěřitelně tvrdá.
Od Čechů mi přichází zpráva, že jsem u nich v autě nechal baťoh s doklady. Už jsem bez ručníku, tak doklady by byly jen další položkou na seznamu "nezvěstné".
Batoh si předáme na večeři, kdy jako správní Češi jdeme do nejlevnějšího podniku široko daleko, ale stylově na mořské plody. Zítra má být počasí nic moc. Plánujeme na zítra společný výlet autem na velký ostrov - Babeldaob. I tento výlet s sebou přináší jistá úskalí, a to v podobě dalších neočekávaných výdajů. Konkrétně, na velkém ostrově je 10 států. Při vjezdu do každého je potřeba zaplatit 20 dolarů. Jednoduchou aritmetikou se dostáváme na přátelské číslo 200 USD. Na to, že jsem tu první den toho začínám tady mít plný zuby…
Další díl příští čtvrtek!
Pokud se Vám líbí mé články, klikněte hvězdičku a přidat blogera k oblíbeným :)
