Zápisník zuřivého Sparťana: Ještě že fotbal nemá logiku, to by nám bylo blbě.

Jak na cvičišti, tak potom na bojišti. Tedy jestli v přípravě hrajete tužku, tak nečekejte, že se v ostrém mači něco zázračně změní. Sice máme ze severomoravského výletu čtyři body, ale také sakra bolavou hlavu. A další zraněné.

Na tiskové konferenci před startem sezóny se házelo cíli sem a tam, jakože nejhůře druzí, účast v podzimních kolech pohárových soutěží, obhajoba poháru by nás taky zajímala (tedy nevím kam Rosa na takové bonmoty chodí, to jako že by nás vítězství v LM taky zajímalo?), příprava nám ukázala, že můžeme a posily jistě nějaké také dorazí. Ale určitě ne za každou cenu (zřejmě tedy zadarmo a k ničemu). Dokonce byl k vidění pan Čupr (pro neznalé generální ředitel Sparty) a dokonce se odvážil vyjádřit se nejen ke pevně vytyčeným cílům (nezapomeňte, nejhůře druzí!), ale také ke kvalitě letenského kádru! Škoda jen, že si ti tři "notáři" za pultem (Kotal, Rosa a Čupr) nějak nelámou hlavu s neustále plnou marodkou, do které pravidelně přispíváme každý týden minimálně jedním kusem. Ale to by třeba museli konstatovat, že je situace velice tristní až zoufalá, a že by to chtělo asi vyházet pár lidí z realizačního týmu. A já si přisadím. Zmínil někdo těm našim borcům na co se používá hřejivka? Zrovna v takovém počasí? Asi ne a Wiesner zase promarodí začátek jara. Pak ho pošleme na hostování a fertig.

Situace kolem sparťanského kádru je častým námětem komentářů sportovních novinářů a glosátorů. Jisté je, že většinou není těžké, pokud fotbalu alespoň trochu hovíte, strefit se jeho Achillovy paty. Hromady zraněných, pravidelně a celoročně, nedostatečná šíře kádru (vzhledem ke stanoveným cílům a právě kvůli těm zraněním) a v neposlední řadě i kvalita. Tu snad ještě máme, když jsme úplně kompletní. Pak můžeme hovořit o špičce ligy. Ale vypadne-li z kádru jeden, častěji však více stavebních kamenů základní jedenáctky, není velkého rozdílu mezi (kdysi) železnou Spartou a nadšeným nováčkem ligy. Cíle máme sice vysoké, ale nic z toho, co dělá vedení, tomu jaksi neodpovídá. 

Celý tým se nachází ve fázi jakéhosi mrákotného stavu. Oproti jaru žádný posun, ať už herní, či výsledkový. Soupeře neporážíme rozdílem třídy, neničíme ho vlastní hrou s čitelným rukopisem, efektivním napadáním a neustálým pohybem nahoru a dolů po celém hřišti. Hrajeme tak nějak, že hrajeme a ono to většinou i vyjde, ačkoliv se nám i se slabšími "kusy" nějak výrazně nedaří a občas s některým z nich prohrajeme. Ovšem, narazíme-li na kvalitu, většinou (vlastně pokaždé) prohráváme, případně nevyhráváme. Milán, Lille, Slávie a i Plzeň nám zarazily vlhké sny o jakési obrodě a ukázaly nám jací jsme nýmandi. Ačkoliv spousta fanoušků a zřejmě i některých lidí ve vedení si myslí opak. Pokud Rosa před sezónou (ne)vyhlásil ještě nějaký zoufalý pokus o útok na titul, pak utkání v Ostravě ho vrátilo do křesla v kanceláři a drží tam bobříka mlčení. Spolu s Čuprem se budou možná ještě klepat o to, aby se podařil splnit cíl, nejhůře druzí. Bohužel boj o to, být alespoň druhý, je opravdu jedinou možnou a dosažitelnou metou stávajícího kádru. Ale vůbec ne jistou.

Když tedy připustíme, že skončíme druzí, je před námi další cíl. Udržení se v pohárech do podzimu. Už se nemluví o Lize mistrů, jen o Evropě. Ani to však nemusí být na škodu, třeba to nevytváří zbytečný tlak na hráče a na nervy fanoušků. Tak dobrá, tedy jakákoliv Evropa. Ovšem, jak nám ukázala loňská EL, fotbal v té Evropě se hraje opravdu jinak a v jiném kvapíku. Velká část letenského kádru mu jaksi nehoví, takže je otázkou, zda kádr, který má problémy s poslední Opavou (ne ty výsledkové, ale co je možná ještě horší, ty herní), dokáže hrát úspěšnou roli v evropských soutěžích. Odpovím si sám, nedokáže. Nebude víc, než jen sparingpartnerem těch úspěšnějších.

Zdá se, že jediný, kdo si to na Letné uvědomuje je trenér Kotal. Už možná ví, co je to nechat se semlít letenským, ne zrovna moc férovým prostředím. Jeho stesky na kvalitu a šíři kádru zůstaly zatím nevyslyšeny. Do toho se proslýchá, že se proti němu v kabině vytvořila opozice "zasloužilých" hráčů, kteří nesouhlasí s jeho taktickými pokyny. Volně se to dá přeložit, že Dočkal a spol těžce nesou, že by měli sedět na lavičce, kam po právu svými výkony patří. Tím by se dalo vysvětlit i zatím velmi opatrnické nasazování mladých talentů. Zřejmě ona opozice má sluch i u těch nahoře. Nakonec krásně to demonstroval právě středeční zápas v Opavě. Dva opravdu mladí v sestavě, z toho Karabec byl po poločase "vyhnán" do sprch, protože si vůbec s Dočkym nezahrál. Měli spolu tvořit hru. Za celou dobu mu kapitán přihrál jen jednou....A tužku hrál i Dočkal, ale kdo by ho střídal, že? Jediný Vitík se prosadil. Ale co s ním bude až se vrátí Čelůstka a Štětina? Lavička? Trénink s A týmem za odměnu? Nevím. Mládí je zřejmě na Spartě zapovězeno. 

O jakémsi "nezdravém" ovzduší na Letné si cvrlikají vrabci na střeše. A do toho se vedení nedaří udržet pod pokličkou minimálně fámy, pokud ne pravdu, že lanaří na Kotalovo místo Vrbu. To musí být pak opravdu slast, dělat trenéra na Spartě. Trošku podpásovka v té cestě za obrodou ne? Ale jsme vůbec na nějaké cestě? Zatím to spíše vypadá na udržovací stav.

A takhle to vidím já. Mějte se fanfárově a myslete pozitivně!