Zápisník zuřivého Sparťana: EURO za námi a konec vlhkých snů.

(Post)kovidové EURO 2020 dál pádí už bez českého mužstva. Ostudu jsme neudělali, ba naopak, a ukázali jsme Evropě, že se s námi musí znovu počítat. Tradičně však v hodnocení naší účasti převládají emoce nad střízlivými argumenty.

Pro mnohé úspěch. Pro další úspěch nemající obdoby. Jiní chtěli postoupit i přes Dány. Jedni nekriticky vynášejí do nebes hráče i trenéra, jiní se vztekají, že to byl právě Šilhavý, který čtvrtfinále svým konzervativním (pro mnohé  předpodělaným) přístupem k sestavě prošustroval. Ať tak nebo tak, jsou to emoce. Euforie z postupu českého týmu do čtvrtfinále, euforie z výkonů Vaclíka, Schicka a ostatních. Euforie z toho, že po temnu koronaviru a jeho věrozvěstů, se opět můžeme dívat na fotbalový spektákl na nejvyšší úrovni.

Český tým opravdu nezklamal. Vezmete-li to z pohledu celého turnaje, držel krok se silnějšími, předčil ty, které předčit měl. Trenér Šilhavý uměl tým perfektně vyladit na každého soupeře. Tým držel při sobě, jevil se jako skvělá parta, kde každý je připraven bojovat za svého spoluhráče. Lavička nezáviděla a radovala se s kluky na place. Předseda asociace Fousek si mne ruce nad vydělanými milióny a veskrze pozitivním hodnocením našeho vystoupení na EURu. Fanoušci slaví, novináři Mádl s Procházkou i "televizákem" Bosákem pějí ódy na naši reprezentaci. Emoce, emoce kam se podíváš. Až opadnou, možná bude čas se zeptat na pár věcí.

Především, proč jsme neuspěli proti hratelným Dánům. Hrací pavouk nesmyslného systému ME nám nabídl jedinečnou příležitost postoupit do semifinále. Nestál proti nám žádný obr kalibru Itálie, ale borci, kterým jsme se minimálně vyrovnali. Přesto jsme tahali za kratší konec hned od začátku. Luděk Mádl ve svém komentáři na Seznamu napsal, že soupeř byl pohyblivější a živější. A to rozhodlo. V souvislosti s tím zmínil přelety našeho mužstva. A jsme u toho. Na obranu našich čackých reků je každá polehčující okolnost dobrá. Ovšem je nutno to vzít v potaz. Opravdu jsme k zápasům nalétali pěkných pár hodin. To jistě jednomu na svěžesti nepřidá. Jenže. Jenže pak se jako správný rýpal musím ptát, proč trenér Šilhavý nevyužil všechny hráče, které měl k dispozici? Proč hrál Bořil? Vyhaslý, z formy. To nebyl ten borec, který táhnul Slávii za titulem. Druhý gól Dánů jde hlavně na jeho vrub. Proti Holandsku na jeho místě výborně zahrál Kadeřábek. Proč se tedy proti Dánsku vrátil do sestavy Bořil? Od počátku turnaje byl slávistický kapitán trochu mimo, ale trenér tvrdošíjně trval právě na něm. Nedivil bych se, kdyby se Kadeř po ME rozloučil s repre. V jeho věku už nemá zapotřebí jezdit na lavičku. Mimochodem, v přímém přenosu ARD to zmínil i Schweinsteiger. Divil se, že Šilhavý nevyužil Kadeřábka, který má v Bundeslize skvělý kredit, mnohem více. 

Ale nebyl to jen "případ" Kadeřábek, který se mohl podepsat pod naše vyřazení. Střídání Schicka zřejmě definitivně pohřbilo naše naděje na zvrat v zápase. Pokud to nebylo vynucené střídání, pak to byl typický příklad "prokaučování" zápasu. Krmenčík se sice snažil, ale nic to nepřineslo. Není špatný, ale na opravdu rozdílového lídra to už není. A jestli kdy bylo. Holeš by byl zřejmě také mnohem platnější, než Jankto. Ten se na turnaji také spíše hledal. A Hložek na tribuně? Odborník se diví, laik žasne. Luděk Mádl napsal, že v minutáži, kterou mladý borec na turnaji dostal, nic světoborného nepředvedl. Jistě, ovšem takhle by se dala hodnotit většina hráčů. Tedy až na vyjímky typu Schicka a Vaclíka. Ti jediní hráli nadprůměr. Ostatní víceméně ukázali to, co se od nich očekávalo. Někteří, jako třeba Král, pak spíše zklamali. Určitě měl fotbalový fanda čekat více třeba od Součka, který zažil snovou sezónu v PL. Ačkoliv byl jeden z našich nejlepších hráčů na turnaji. Ovšem svým výkonem Schicka nezastínil. To byla hlavní hvězda našeho výběru. Spolu s Vaclíkem. Zacházení s Hložkem v repre je pro mě spíše příkladem, jak se to nemá dělat. Škoda pro český fotbal.

V poturnajovém nadšení bude jistě veleben i trenér Šilhavý. Právem, odvedl dobrou práci. Po taktické stránce mu není co vytknout. Zápas s Dánskem však ukázal, že je sice výborným koučem, ale ne špičkovým. Je velmi konzervativní, prosazuje "své" hráče a drží je za každou cenu. Což může být výhoda i nevýhoda zároveň. Proti Dánům se to ukázalo jako nevýhoda. Šilhavý nemá ani schopnost něčím neobvyklým překvapit. Jeho sestavu si můžete napsat na dalších x roků dopředu. Udělat něco, čím překvapíte nejen soupeře, zariskovat, to je to co dělá velké trenéry velkými. A tím Šilhavý, při vší úctě, nikdy nebude. Slávie zažila opravdový boom teprve tehdy, až se Šilhavého zbavila. 

Takže až opadnou emoce, zkusme si nalít čistého vína. Bude to ku prospěchu celého českého fotbalu.

A takhle to vidím já. Mějte se fanfárově a bacha na deltu a Vojtěcha. Protože s jídlem roste chuť.