Nedělní derby pražských "S" ukončilo jednu sérii a přerušilo jednu tradici. Vrbův vítězný svetr konečně po dlouhých pěti a půl letech porazil Slávii a na pár okamžiků tak zahanbil Trpišovského 54x neporaženou bejsbólku.
Ještě k té přerušené tradici - pět let jsem na derby nekoukal (a to ani na to silvestrovské). Důvodů by se ještě dnes našlo dost. Holt tradice, ta se má dodržovat. Tentokrát, snad pod dojmem mírně klopýtavého sešívaného podzimu, jsem tradici porušil a televizi zapnul. A z hlediska emocí v derby dlouho ponižovaného fanouška jsem vůbec nelitoval! Sparta konečně vyhrála. Ale jestli to bylo kvůli Vrbovu svetru či špatně nasazené Trpišovského kšiltovce, bych si netroufal soudit.
Derby je derby. A tedy především boj. Boj dvou nesmiřitelných. Tady se kvalita asi moc neočekávala. V posledních zápasech Sparty a Slávie (které jsem tedy neviděl) tomu nebylo jinak. Nikdo nechce takové utkání prohrát, protože vítězství v derby je velkou vzpruhou do zbytku sezóny. A v neděli tomu nebylo jinak. Slušně se zažlutilo, padla červená karta a Bořil se po závěrečném hvizdu pustil do Hečy a vlastně celé sparťanské lavičky. Přestože se našlo pár fotbalově silných akcí na obou stranách, šlo hlavně o boj. Ale tak je to správné, tak to má byť - derby jsou především emoce a umělecký dojem se jaksi v takových zápasech nenosí. Derby většinou nebývají výkladní skříní fotbalu.
Proto není moc pochopitelné lkaní některých novinářů nad jeho úrovní. Stejně jako to, že si ani tak nevšímají odhodlané hry Sparty, mimochodem dobře připravené, ani individuálních výkonů jejích hráčů (snad vyjma Peška a Haraslína). A kompaktní, a tentokrát hloupě nechybující obrana jim také nestála za mnoho pozornosti. Zato rádi a dlouze ve svých komentářích rozebírali neskutečný "pech" Slávie - Kuchtova neproměněná šance ze 14. minuty, zranění stopeři a červená karta (podle některých odvážlivců dokonce přísná) pro Aihama Ousou. Nakonec se přidalo několik poznámek o špatném rozhodčím Berkovi (o jeho podivném metru), nevyloučení Pavelky a Dočkala a vida, mediální obrázek nedělního derby je na světě.
Nic z těchto spekulací však zápas Slávii neprohrálo. Nita Kuchtu vychytal, Lingr se z dorážky netrefil a Ousou si do souboje s Haraslínem naběhl jako žáček. Omluvy novinářů, že to bylo jeho první derby, lze brát jen s dostatečným nadhledem. Koneckonců, bylo to i Haraslínovo první derby....a dal vítězný gól. A o sparťanské marodce (každoroční) se už vyprávějí vtipy. Například tenhle: "...zranění naštěstí není vážné, vyžádá si jen pár týdnů léčení" (smích). Tedy ani Sparta nebyla kompletní a nemá tak široký kádr jako její rival z Edenu. Takže suma sumárum, letenští byli o gól lepší (chtěli více vyhrát) a zaslouženě berou tři body. Slávie nebyla špatná, ale tentokrát nenabídla více odhodlání. Punkt, howg, dohovořeno. Praha je minimálně do dalšího derby rudá. Hosana!
Ovšem jestli už nastává doba sparťanská si netroufám tvrdit. Ostatně jeden z "autorů" letenského marasmu minulých let, byť jen částečný, Zdeněk Ščasný, se v jednom rozhovoru po derby vyjádřil ve smyslu, že Sparta ještě nepodává konstantní výkony na to, aby si mohla myslet na suveréní titul. A s tím se dá, i přes osobu bývalého trenéra, souhlasit. No a ligu vede Plzeň. To nevymyslíš!
A takhle to vidím já. Mějte se fanfárově a jděte volit. Třeba to pomůže.
