Co vlastně chtějí sluníčkáři.

Sluníčkáři, dobroserové, pravdoláskaři, havloidé, příslušníci kavárny, to jsou osoby vnímané velmi negativně nejen prostým lidem. Co vlastně tito lidé chtějí a v co věří? Jelikož se považuji za sluníčkáře pokusím se odpovědět.

1. Sluníčkáři nejsou přívrženci islámu, dokonce většina z nich ani nevlastní korán.  Na rozdíl od některých konvičkovců a samotného Konvičky.  Sluníčkáři nechtějí u nás zavést právo šarí’a, ani chodit zahaleni v burkách a koupat se v burkinách. Toto si opravdu jejich odpůrci o sluníčkářích myslí.  Proto za všechny sluníčka, dobrosery a kavárníky říkám: nechceme se přizpůsobovat islámu ani nejsme muslimové.
2. Sluníčkáři nejsou ve většině naivní. Analytické myšlení nám nechybí a touha pomáhat u většiny z nás není dána psychologickou poruchou. Je to humanismus a obyčejná nesobeckost pomoci lidem, kteří jsou v nouzi. I o tom je křesťanství a nejenom papež nám to názorně ukazuje.
3. Také ne všichni sluníčkáři a vítači jsou levičáci. Postoj levicových stran a komunistů k migraci je veskrze negativní, přesně podle přání jejich voličů.
4. Sluníčkáři chtějí svobodu pro každého. V naší ústavě je zakotvena náboženská svoboda a nelze říci, že to pro islám (druhé nejrozšířenější náboženství na světě) neplatí. Buď svoboda je, nebo není. Co bychom dělali s desetitisíci našich spoluobčanů, kteří jsou muslimové? Násilím bychom je pokřtili nebo je vyhnali? To se dělalo v sedmnáctém století za náboženských válek (vyhnání protestantů z Čech). A jak bychom řešili volný pohyb osob v EU. To bychom zavedli kontroly na hranicích a zjišťovali kdo je muslim podle modlitebního koberečku v jeho zavazadle?
5. Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého a naopak. Jsme sekulární stát a do toho, ke komu se doma naši občané modlí, nám ostatním nic není. Ale neznamená to, že nám bude někdo nutit hodnoty, které budou omezovat náš způsob života.
6. Je nám jedno jak, kdo chodí oblékaný, když neporušuje zákon. Asi nebudeme chtít po jeptiškách, aby odložili svoje závoje, tak proč to chceme po muslimkách.  To by byla nerovnost před zákonem a to si nikdo z nás nepřeje.
7.  Odsuzujeme jakýkoliv terorismus.  Zabíjení nevinných lidí je pro nás nepřijatelné.
8. Chceme striktní dodržování zákonů a nezvýhodňování některých skupin obyvatel.
9. Pomáhat potřebným. Migranti jsou nuceni opustit svůj domov kvůli občanské válce, náboženské nesvobodě, suchu, hladomoru, nebo chudobě. My bohatí Evropané jim můžeme pomoci. Nemůžeme je bezmezně živit, musí pracovat a živit sami sebe a své rodiny.   Humanismus a jeho ideály nejsou o ponechání trpících svému osudu. Je to o pomoci. Samozřejmě nemůžeme pomoci všem 5,5 miliardám lidí, kteří neměli tolik štěstí jako my a žijí mnohem chuději než my. Víme, že Evropa není nafukovací a má svých problémů dost.
10. Chceme právní a bezpečný stát. Náš právní řád musí platit pro všechny.
11.  Chceme prezidenta, za kterého se nebudeme stydět.  Prezidenta, který bude morální autoritou a který bude respektovat zákon. Prezidenta co nebude pro smích celému světu. Jsme nároční volici. Nám nestačí pár laciných bonmotů a hulvátské chování na veřejnosti.  Také o spolupracovnících prezidenta máme jiné představy a netýká se to jenom bezpečnostních prověrek.  
12. Fandíme EU. Evropa nemůže obstát v globalizovaném světě, bez nějaké formy sjednocení.  Současná podoba EU nás také rozčiluje. Administrativa a hypertrofovaný úřední šiml a zvláště pomalost rozhodování v EU je nedostatečná k měnící se situaci ve světě. Málo kdo z nás si myslí, že EU je nedemokratická. Kritikům EU bych rád vzkázal, něco si o EU zjistěte. Co je třeba evropská rada a kdo v ní „nedemokraticky“ zasedá.

Migrace za lepším je základní lidskou vlastností. I v našich národních pověstech jeden ekonomický migrant hraje roli zakladatele našeho národa. Podle této pověsti Praotec Čech přišel do krajiny mlékem a strdím oplývající (nikdy jsem se nedověděl, co je to strdí) a řekl lidu svému, zde se usadíme. Migraci má lidstvo v krvi, vždyť jsme obsadili všechny obyvatelné kontinenty.

Často se ptám proč se hlasy odmítající migraci tak masivně ozývají z postkomunistických zemí. Kromě Maďarů a východních Němců s migrací nemáme žádné zkušenosti a migranti v těchto zemích nejsou. Proč je to tak můžeme jen spekulovat. Je to kvůli komunistickým diktaturám v minulých čtyřiceti letech? Určitou roli má asi heslo známé z komunismu: Nehas, co tě nepálí. Nebo izolace a nemožnost cestování a poznávání jiných kultur za bolševika.  Popřípadě ztráta křesťanských ideálů. Strach z neznámého a pocit ohrožení z vnějšku do nás bolševici také hustili (soudruzi alespoň zde se dílko zdařilo). Těžko říct. Ale nepřítomnost uprchlíků a velmi negativní vztah k nim je v postkomunistických zemích velmi podivný. V západní Evropě nenajdeme podobnou zemi, tam mají s migranty soucit. Ale paradoxně nesnášejí migranty od nás.

Závěrem se chci omluvit všem havloidům, sluníčkářům, kavárně a ostatním dobroserům, že jsem samozvaně mluvil za ně. Dále jsem se dopustil hrubého zjednodušování našich názorů. Spektrum názorů je velmi široké a nejsme unifikovaná jednolitá masa spojená nenávistí k imaginárním přistěhovalcům.