Toulky Francií - Burgundsko Beaune, Dijon

Druhý den v Burgundsku s sebou přinese dva klenoty - vinařskou oblast Cote d'Or a město Dijon, bývalé sídlo burgundských vévodů.

Den třetí, pondělí 7.7.

Beaune je skutečným centrem vinařského průmyslu v Burgundsku a byl by hřích si odtud neodvést nějakou lahev. Pochopitelně musíme vidět i staré město s hospicem Hotel - Dieu, jehož barevná střecha je symbolem města. Počasí je k nám dnes vlídnější, je sice pod mrakem, ale neprší. V infocentru si bereme mapu starého města a naše první kroky vedou do hospicu. Prohlídka exteriéru i interiéru překonává moje očekávání.

Zdobná architektura budovy, dřevěné arkády a pestrobarevně glazované střešní tašky jsou výjimečné, ale více než to, na mě největší a nejsilnější dojem udělala hlavní místnost hospice. Patnáct lůžek po obou stranách seřazených za sebou, rudé závěsy a barevná výmalba, která měla nemocné rozptýlit a pobídnout k přemýšlení. Naopak pestře zdobené vazné trámy, končící na obou stranách ve vyřezávaných tlamách draků, evokují peklo, čekají na své hříšníky.

Opravdu depresivní prostředí, které k mému překvapení fungovalo až do padesátých let minulého století. Zbytek dopoledne se touláme uličkami, prohlížíme domy, zákoutí města, kostely a v jedné s vedlejších uliček narážíme na malý sklep, nabízející místní víno. Milá paní, která nás obsluhuje, vládne angličtinou, což mi umožňuje snadnější konverzaci a lepší výběr z nabízeného vína. Dokonce mi dává ochutnat z lahve v ceně okolo 50€ , krásné víno Grand Cru, skvělé!  Ale až tak vysoko nemířím, kupuji jednu lahev archivního vína, opatrně ji ukládám na dno batohu a uvědomuji si, že mám za sebou vlastně jedinou a poslední ochutnávku, čeká nás cesta do Dijonu a za volant alkohol nepatří. Škoda. Ale po pravdě řečeno, asi by to nebylo žádné velké nakupování, kvalitní vína zde začínají na 30 € a to není zrovna málo. Ale za kvalitu a "značku" se platí.

Nabíráme tedy směr na sever, do hlavního města regionu, Dijonu. Na první pokus nacházíme kemp, před kterým je STLP. Bohužel přijíždíme půl hodiny po poledni a na recepci visí cedule upozorňující na dvou hodinovou pauzu. Tak to je nemilé, čekat tady před bránou se nám moc nechce. Obíhám recepci s ambicí se na někoho doklepat, ale marně, přemýšlíme tedy co dál. Ale přeje nám štěstí, stojíme před vjezdem natolik blbě, že jsme nechtěně donutili obsluhu, aby opustila svůj úkryt a zvedla nám závoru. No vida, jak jsem je rozhýbal. Po obědě, vyrážíme do centra města, které je od nás asi půl hodiny, takže nic dramatického. V průvodci jsme si našli, že po městě existuje tzv. soví okruh - Parcours dé la Chouette, vyznačený v dláždění bronzovými šipkami s vyobrazenou sovou, symbolem města. Jednoduché a nápadité.

Díky tomu jsme pohodlně prošli okolo všech důležitých památek města, jako jsou  Palais des Ducs, Les Halles, Notre-Dame a další. Pochopitelně jsme nemohli vynechat nákupy toho nejtypičtějšího pro Dijon a to je hořčice. Do dneška jsem si myslel, že je jen několik dijonských hořčic, ale tady vidím, že je jsou jich desítky druhů. Které vybrat? Vybíráme asi dvanáct chutí a minimálně dvojnásobek ještě zůstává v regálech.

A největší úchylka, kterou jsme zde potkali  je výčep, kde z pípy  místo piva, teče hořčice a jednou z nich je i ta s malinovou příchutí. Dokážete si představit máchat si klobásu v malinách? Já ne.

Po dvouhodinové couráni po městě usedáme znaveni do kavárny, holky si objednávají kafe a já místní míchaný nápoj Kir. Je to slušný tlamolep, takže platí jednou a dost. Na zpáteční cestě nám silně prší a do karavanu přicházíme docela promočení, vybalujeme hořčice, víno a také sýry, které se chystáme ochutnat. To je jasný signál pro Jendu, aby se zavřel v zadní časti karavanu a utěsnil dveře. Jeho odmítání sýrů všeho druhu ho drží od raného dětství a vůně mu navozuje nelibé pocity.  Krájíme čerstvou bagetu a silné aroma sýrů se pomalu rozprostírá po karavanu, ale "nejhustější" je gorgonzola, jejíž konzistence a vůně je nepřekonatelná.  Ale náramně jsme si pochutnali. Mezitím se den přehoupl do podvečera a do střechy nám stále klepe déšť. Ve skrytu duše doufáme, že zítra bude lépe.

1. Toulky Francií - úvod a první zastávka - Alsasko                            http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=553277

2. Toulky Francií - Burgundsko - Cluny                                                   http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=553529