Ve snaze napravit to, co považuje za největší geopolitickou katastrofu minulého století, riskuje ruský prezident zavinění největší geopolitické katastrofy století současného.
Nápis v rukou muže: "Soudruhu Putine, vaši ochranu nepotřebuji" s ruským pasem
Nejdříve dovolte, abych se omluvil za nadpis. Ale prezident agresivního státu na pomezí mezi Evropou a Asií si v takových slovech přímo libuje. Slova, která mají vyjádřit jeho důvtip a blízkost k lidu. Nedávno se Putin příliš přiblížil i ukrajinskému národu. Smrtelně přiblížil. Proto tato slova prosí o používání, pokud ne stálé, tak alespoň co nejčastější.
Všechny nyní trápí otázka, co se stalo s Putinem. Jaké sleduje cíle? Kde se zastaví? V Doněcku? V Kyjevě? Nebo, snad, v Lisabonu?
Pokud necháme stranou emoce a informační pěnu smíchanou se slzami o utlačovaných krajanech, vynoří se před námi celkem ostrý a jednoduchý obraz. Cíl Putina se nemění už několik let a vychází z jeho sentimentálních prohlášení o tom, že „rozpad SSSR byl největší geopolitickou katastrofou 20. století“. Pro Putina není obnovení Sovětského svazu jen prázdná fráze, PR nebo informační válka. Je to životní cíl. A hlavní cenou v tomto snažení je Ukrajina. Z mnoha důvodů – geopolitických, mentálních, geografických, ekonomických. Právě proto byl Putin zlostí bez sebe, když 3 měsíce nemohl rozehnat Majdan. Myslím si, že dodnes nemůže pochopit, co se stalo, že Janukovyč utekl ze země a hlavní cena jeho imperátorských tuh málem proklouzla mezi prsty. Putin prostě nemůže strpět takovou ostudu. Nemůže se vzdát svého snu.
Proto na Ukrajině započal „gruzínský scénář“, který byl úspěšně realizovaný v srpnu 2008 s následnou okupací Abcházie a Jižní Osetie. Na Ukrajině souhlasil s odtržením Krymu a jihovýchodní části země s následným roztříštěním jednotného ukrajinského státu a perspektivou kontroly nad celým územím Ukrajiny. S bezpodmínečnou možností včlenění ukrajinských území do „nového SSSR“. Jedinou podmínkou úspěchu tohoto scénáře byla ozbrojená provokace, podobná té nervózní reakci Saakašviliho, v jejímž důsledku zahynuli ruští vojáci. Načež Rusové mohli s klidnou hlavou „ochraňovat krajany“. Až k samotnému Tbilisi.
Na Krymu došlo k trapné situaci. Všichni „proruští“ provokátoři , všichni neadekvátní „berkutovci“ a všechny „bláznivé“ babky nedokázali vytvořit ani zdání napjaté situace a nebezpečí pro „krajany“. Všechny příznačné akce „neznámých vojáků“, všechny pokusy o uplacení, zastrašení, urážení ukrajinských vojáků na Krymu nedokázaly vyvolat ani jeden výstřel. Přivezení rváči z ruského Bělgorodu nedokázali rozpoutat nepokoje v Charkově, Doněcku ani Luhansku. Zmlátili nevinné lidi, vyvěsili svou „trikoloru“ a zmizeli neznámo kam. Zkrátka, udělali bordel, ale očekávaný efekt se nedostavil.
Zrada „admirála“ Berezovského, který byl 20 let živený z ukrajinského rozpočtu (a nutno dodat, že vzhledem k jeho vzezření se živil celkem úspěšně) a nyní se vrhl k novému korytu, zavání neúspěchem této „humanitární“ mise.
Přesto se nabízí otázka: Co bude dál? Opravdu se Putin zastaví? Samozřejmě že ne. Pamatujete si, jak to bylo s Janukovyčem a Majdanem? Když už se zdálo, že situace kulminovala a nastane zvrat, došlo k neuvěřitelnému řešení, které vedlo ke stále novým a novým obětem. Zdá se, že v situaci druhé Krymské války můžeme předpokládat stejnou „strategii“. Mám dojem, že Putin dostane v nejbližší době záchvat hysterie a bude po svých generálech požadovat „řešení této otázky“ Rychle! Za každou cenu. V jeho světě přeci vítěze nikdo nesoudí.
Proto předpokládám, že v nejbližší době „mírové“ přesuny ruských okupantů ukončí něco konkrétního. Například potopení lodí pohraniční služby Ukrajiny v sevastopolské zátoce. Nebo televizní „bojové akce“ mezi ruskou „osvobozeneckou armádou“ a „banderovci“. Teroristický čin na ruské půdě, dejme tomu někde na Krymské ulici v Bělgorodě, na jehož místě najdou odznak ukrajinského Pravého sektoru, je také velmi pravděpodobný.
A v ideálním případě celkově okupovaný Sevastopol a jásající Krym. Pokud k tomu dojde, tak se Putin nezastaví. Dále dojde k útoku na Luhansk, Záporoží, Cherson, Nykolaev. Protože Krym nemůže fungovat odděleně. On potřebuje spojení s Ruskem, které je nyní na ukrajinském území.
Protože i jestli současná avantýra bude zmařena, to nepřinese Ukrajině klid. Chceš mír? Připrav se na válku! Bohužel, to je případ Ukrajiny.
Autor žije na Ukrajině.
