Co jsem proboha dělal na té demonstraci?

Ve středu jsem si zašel s jednou kamarádkou do KFC do Kaprovy ulice v Praze a když jsme vycházeli ven, řinul se proti nám dav lidí s nějakými transparenty.

Ano byla to ta středeční demonstrace, kterou pod názvem "Zemane-ČT nedáme! Demonstrace za zachování svobody slova a médií", kterou pořádala skupina AUVA. Šli jsme s nimi jenom chvilku, asi jen sto metrů. Tuším, že začínali na Václavském náměstí a došli až na Pražský hrad. My jsme se odpojili u stanice metra Staroměstská.
Tak a teď je mi jasné, že budu muset vysvětlit několik věcí, protože jsem se s kamarádkou vyfotil a obrázek sdílel na sociálních sítích. To je ten snímek, kde jsem já, moje kamarádka a za námi je nějaký transparent. Ten obrázek je schválně rozmazaný, třeba si kamarádka nepřála být identifikována.

Obrázek jsem sdílel na sociálních sítích. Mám takové osvědčené kolečko. Vyfotím obrázek na iPhone, (takže tím, už patřím k pražské kavárně), upravím ho na poměr stran 16:9, protože tento rozměr je nejpříjemnější lidskému oku, trochu ho barevně upravím a sdílím, nejprve na sociální síti Instagram (tím se spíše řadím mezi magory, co neustále sdílejí své obrázky z každodenního života), z Instagramu ho sdílím také na svém profilu na sociální síti Facebook, dále na sociální síti Twitter (to už, že jsem z pražské kavárny nevyvrátím a spíše pro archív na sociální síti Tumblr). Z Twitteru se ještě automaticky zkopíruje příspěvek na můj profil na Facebooku, takže ten dám takzvaně "skrýt na timeline". Logicky, byl by tam zbytečně dvakrát. 
Tak a teď k jádru věci, pod obrázek jsem připojil hashtag #MyFirstDemonstrationInMyLife. A hned jsem byl otázán z několika stran, ty jsi nebyl nikdy na žádné demonstraci? Co je to za nesmysl? Co v roce 1989? Odpovídám, že nebyl. Pár lidí tvrdí, že mě vidělo v roce 1989 fotit na Letné, na ochozu stadionu Sparty, ale to byla prosím pouze filmová role fotografa v seriálu České televize pod názvem "České století" v epizodě "Poslední hurá" pojednávajícím o událostech roku 1989, kterou režíroval Robert Sedláček.

Opravdu nebyl, ne že bych tam třeba rád nezašel zademonstroval, ale už dlouho před revolucí, asi v roce 1983 jsem měl velmi vážné půtky s režimem a byl jsem takzvaně rozpracován, takže jsem se nemohl účastnit žádné demonstrace, protože jsem byl v takzvané podmínce, která sice zanikla v roce 1985 amnestií tehdejšího prezidenta ČSSR Dr. Gustáva Husáka, tuším ke 40-tému výročí osvobození Rudou armádou, ale zase vzápětí v roce 1985 odcestoval můj bratr do západního Německa za svým otcem a nikomu, hlavně Československým úřadům se to nenamáhal sdělit, takže jsem se opět dostal do osidel tehdejších státních orgánů a nemínil jsem riskovat, že mě zašijí. Navíc jsem se dohadoval s tehdejší vojenskou správou o klasifikaci svého zdravotního stavu po úrazu na motocyklu a takže jsem na žádné demonstrace radši nechodil. Už tehdy se tomu moji spolužáci na výtvarné škole jako známému rebelovi podivovali, někteří mě označovali za sraba, ale pochopitelně jsem nemohl tenkrát takové věci nikomu říkat, ani svým naivním spolužáků, kteří neměli ani páru, jak obludný tehdejší režim opravdu byl. Takže jsem se ve středu 14.3.2018 zúčastnil, byť jen náhodou a velmi krátce své první demonstrace ve svém životě. Neuvěřitelné.
A co mi to přineslo. Viděl jsem nadšené lidi, kteří vystoupili ze svých ulit a rozhodli se projevit, byť jen v davu svůj názor nebo pocit. Viděl jsem i na jednom hanlivém transparentu i svého bývalého kamaráda, který byl bohužel ve společnosti současného prezidenta Miloše Zemana, premiéra v demisi Andreje Babiše a tuším že i tiskového mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka. Viděl jsem, co možná jiní nevidí.
Chápu, že kdykoliv je příležitost, tak někde vystoupí lidé hlavně z filmového průmyslu a snaží se asi také vyjádřit svůj názor a nebo svůj pocit. To je nepochybně chvályhodné. Mám mezi nimi hodně přátel a kamarádů, což je pochopitelné, protože jsem profesí také filmař. Ale. Ale nic se nezmění, pokud se tito lidé, nepokusí udělat něco zásadního pro tuto společnost. Ano, je to asi tak 2,5 miliónu lidí voli Zemana a 2,45 miliónu ho nevolí. Není to kupodivu tak velký rozdíl. Asi někteří mají důvod ho volit a někteří nemají. Ale pokud se má miska demokracie zase odlepit ode dna, kam nevyhnutelně klesá, je potřeba učinit zásadní změny ve fungování tohoto státu.
A když říkám zásadní, tak myslím opravdu zásadní. Pakliže lhostejnost a netečnost této společnosti způsobila, že se většina majetku této země neoprávněně, podvodně a někdy i přímou krádeží, dostala do rukou pouze několika připraveným jedincům, tak je potřeba rozsvítit a tento majetek prostě opět znárodnit. Nevolám po žádných procesech, naopak myslím, že varianta, že se těmto lidem nechá pár procent z jejich stejně nelegálně nabytého majetku, což bude stejně pořád v řádech sta miliónů a nechají se v klidu odejít, nejlépe tam odkud přišli, anebo si můžou zvolit zde zůstat, či kamkoliv odcestovat, je ta nejjednodušší.
Zdá se vám to bláznivé, či přitažené za vlasy? Není. Myslím že je to varianta, která by přivítala jak ta skupina čítající 2,5, tak i ta skupina 2,45 miliónu voličů. Protože si myslím, a mám to ověřeno, ale to je potřeba občas mluvit i s obyčejnými lidmi a ne se jen utvrzovat o své neomylnosti v kavárně Slávia, kam já i chodím na své pracovní schůzky, protože je to v centru, dá se tam i parkovat a hlavně tam může můj pes Alexander a mají ho tam opravdu rádi.
Mám totiž ověřeno, že lidé přestali doufat hlavně ve spravedlnost, a ve svůj vlastní stát, v to že je schopen pro ně něco udělat, pomoci jim a ochránit je.
Kardinální otázka ovšem je, jak takovouto věc legislativně a hlavně technicky provést. Asi dekretem prezidenta, v minulosti se už takové věci, v této zemi prováděli. Ale, protože je současným prezidentem někdo, kdo je přímo i nepřímo s těmito současnými strukturami svázán, bude asi napřed potřeba vyměnit prezidenta. Tím bych začal, a při té zpětné privatizaci, neboli znárodnění, bych se nekoukal poté napravo ani nalevo, kámoš nekámoš, jestli mi rozumíte.

A aby bylo jasno, inaugurační projev nově zvoleného prezidenta republiky Miloše Zemana se mi z vrozeného citu pro estetično, přímo ekluje komentovat.

#MyFirstDemonstrationInMyLife
http://www.facebook.com/petr.d.koch
http://twitter.com/PetrDolejsKoch
http://petrdolejskoch.tumblr.com

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Petr Dolejš Koch | pátek 16.3.2018 4:13 | karma článku: 29,58 | přečteno: 8938x