Alexander The Great Arteniké obětí Speciesismu.

Kousek od údolí Divoká Šárka je taková louka, kde se rád Alex proběhne. A nedaleko vystavěli imperialisté ten svůj McDonald's. Když se Alexander proběhne, jdu si do McDonaldu dát jeden nápoj s mlékem.

Psy dovnitř nesmí, takže Alexe pro jistotu přivážu k zábradlí, jdu si dovnitř koupit ten zmíněný nápoj a potom si sednu obyčejně ven na zahrádku a tam si ho vypiji. Tak jsem učinil i naposledy, bylo tam akorát jedno volné místo vedle nějaké divné paní, tak jsem si sedl, po zdvořilém zeptání, „Je tady volno?", (bez poznámky, už dlouho asi), jí naproti, Alexe jsem vzal k sobě, nechal ho na vodítku a pustil se do šlehačky, kterou jsem dostal navíc.
A v tom mi ta paní začne povídat (nikdy si nesedejte ke starším divným ženským), že ten pes někomu vadí. Cože? Alexander, že někomu vadí. Proboha komu? No těm vedle dvou sedícím slečnám, paním, nebylo to poznat, neb měli na hlavách šátky, co seděli na vedlejším stolečku. Proč by jim měl vadit, sedí vedle mě, je připoután na vodítku, na zahrádce psy smějí být, kromě Alexe tam byli ještě další tři psi. Chtěl jsem si dopít v klidu ten nápoj, ale paní neustala v lamentaci. Že jsem si tam sedal. Měl jsem postát.
Tak se otočím na ty dvě co jim to vadí a zeptám se jestli umí anglicky. Žádná odpověď. Tak jsem pokračoval otázkou, co chtějí. Pohladit Alexe asi zjevně ne. Alex se ale při tom o ně vůbec nezajímal a spíš koukal co si to dávám. Naznačili, že jim vadí pes. Cože můj pes? Můj pes Alexander The Great Arteniké. Napřed jsem tomu nemohl ani uveřit. Proč by jim měl vadit? Ani se na ně nepodíval, natož aby je olizoval, popřípadě se jim zakusoval do krku.
Zkrátím to. Takže těm slečnám, rumunky na výletě v Praze to asi nebyli, takže asi ženy vyznávající muslimskou víru, se eklují nad mým Alexem. Neuvěřitelná drzost. Akceptuji, že Alex nemůže už do většiny obchodních domů, ani na vodítku a s náhubkem. Do Ikea na Černý Most může, na Zličín ne, leda bych ho vozil v tom nákupním vozítku. Ikea, sjednoťte si pravidla. Nebo raději ne.
Ale nebudu akceptovat, že se někomu ekluje můj pes, natož v Mecce imperialismu v McDonaldu. Proč tam tedy chodí, to jim nevadí ten smrad vepřového masa?
Tak dost, trpělivosti mám dost, (jak se to vezme), nejsem ani rasista, ani xenofob, ale tohle byla jasná ukázka speciesismu, což je vlastně druhová nadřazenost. Ještě v čechách, v zemi pejskařů. Tak jsem poté co jsem pochopil, že jim vadí čistá existence psa, doplnil, že tady je pes povolen a že to musejí akceptovat. Anglicky. 
Načež se do mě pustila ta paní sedící naproti, co měla oufit jako neléčená alkoholička a anglicky mi začala něco říkat. Po třetím slově „Fuck", jsem stejně vypnul, protože debata je zbytečná. Ještě něco mektala, že zavolá Policii. Co by asi Policie řešila, druhovou nadřazenost, muslimek ke psí rase?
Dobře, setkal jsem se poprvé na veřejném místě, (že na ty veřejná místa taky lezu), s otevřenou nadřazeností muslimek ke společenství, které je přijalo, protože o to požádali. Protože prý ve své zemi žít nemohou. Pakliže chtějí, žít v cizí zemi, nemůžou si hned určovat pravidla, co se jim líbí a co ne. Mě se třeba nelíbí co vyvádí jejich mládež v Německu, kromě toho, že tam žije rodina mého bratra, tak tam pobývá tohoto času i můj potomek. Takže mám jisté obavy, že by se jim mohlo něco stát.
Stále ale ještě trvám na svém neměnném názoru, že je potřeba všemi prostředky pomoci lidem v zemích zmítaných občanskými válkami a že je potřeba pomoci uprchlíkům, přijímat je a pomoci jim se začlenit do společnosti.